33 C 313/2022-32 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhá vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení částky celkem 26 922 Kč s příslušenstvím, kdy žalobu odůvodnil tím, že žalovaný byl vlastníkem, či provozovatelem osobního vozidla [registrační značka], kdy neměl v období od 20. 9. 2021 do dne 30. 12. 2021 sjednáno k vozidlu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 2. Žalovaný podal proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu [číslo jednací] ze dne 29. 9. 2022, neodůvodněný odpor dne 24. 10. 2022. 3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se účastníci nedostavili, žalobce se z jednání omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti, soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti účastníků. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalovaný jako vlastník vozidla [registrační značka] v období od 20. 9. 2021 do dne 30. 12. 2021 neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Z výzvy k úhradě příspěvku ze dne 17. 1. 2022 a k tomu poštovní podací arch ze dne 17. 1. 2022 soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] z důvodu nepojištěného vozidla [registrační značka] v období od 20. 9. 2021 do dne 30. 12. 2021 a to ve výši 26 622 Kč + 300 Kč jako nákladů na uplatnění pohledávky. Výše pohledávky počtem nepojištěných dnů, tj. 102 dní x denní sazba ve výši 102 Kč (26 622 Kč). Z náhledu pojistných smluv k vozidlu [registrační značka] soud zjistil, že vlastníkem a provozovatelem vozidla, konkrétně tahače tovární značky Scania, od 4. 1. 2021 je žalovaný. Od 31. 12. 2021 je vlastníkem a provozovatelem [právnická osoba], [IČO]. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku ze dne 19. 5. 2022 a doručenky na jméno žalovaného s datem doručení 20. 5. 2022 soud zjistil, že žalobce upomínal žalovaného o úhradu příspěvku do garančního fondu [anonymizováno]. Z předžalobní výzvy ze dne 17. 6. 2022, k tomu podací lístek ze dne 17. 6. 2022 soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. 5. Po zhodnocení provedeného dokazování a jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2. 6. Dle ustanovení § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla platí, že nestanoví-li tento zákon jinak: a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravující podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona, splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel s výjimkou vozidel, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupnou, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost hradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 7. Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 8. Žalobce v projednávané věci uplatňuje proti žalovanému jako vlastníkovi vozidla nárok na zaplacení příspěvku dle uvedeného ustanovení § 4 odst. 1 ve výši 26 622 Kč a nárok na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč z titulu nepojištěného vozidla [registrační značka] v období od 20. 9. 2021 do dne 30. 12. 2021. V řízení bylo prokázáno, že v rozhodném období předmětné vozidlo bylo zapsáno v registru silničních vozidel, jejich vlastníkem a provozovatelem byla žalovaná. V řízení nebylo prokázáno, že by předmětné vozidlo bylo vyřazeno z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, či vozidlo odcizené. Současně je nesporné, že v rozhodném období nebyla splněna povinnost pojištění tohoto vozidla dle zákona č. 168/1999 Sb. Ze strany žalovaného došlo k porušení povinnosti dle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a v návaznosti na to ke vzniku jeho povinnosti zaplatit žalobci příspěvky podle citovaného ustanovení § 4 odst. 1, a dále náklady vynaložené v souvislosti s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný se svým plněním dostal do prodlení, náleží tomuto v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku úroky z prodlení, jejichž výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému žalobci náleží náhrada nákladů řízení, která v daném případě spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 078 Kč, dále v odměně za právní zastoupení a to tři úkony právní pomoci po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč dle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. + DPH ve výši 21 %.