33 C 91/2023-31 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhá vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaná byla zavázána k zaplacení celkem částky 14 064,69 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené faktury [číslo] ze dne 4. 3. 2021 uplatňuje žalobce po žalované zaplacení částky 7 631,04 Kč z titulu vyúčtování spotřebovaného plynu v odběrném místě [ulice a číslo] v [obec] za období od 8. 3. 2020 do 1. 3. 2021. Z titulu neuhrazené faktury [číslo] ze dne 20. 4. 2021 žalobce po žalované uplatňuje částku 4 369,36 Kč z titulu nezaplaceného vyúčtování odebrané elektřiny ve výše uvedeném odběrném místě v období od 16. 10. 2020 do 16. 4. 2021. Dále žalobce po žalované uplatňuje zaplacení faktury [číslo] ze dne 5. 10. 2021, kterou vyúčtoval žalované částku ve výši 436,79 Kč za spotřebovaný plyn ve výše uvedeném odběrném místě za období od 2. 3. 2021 do 20. 4. 2021. Předmětnou žalobou se dále žalobce domáhá zaplacení částky 907,50 Kč z titulu nezaplacené faktury [číslo] ze dne 20. 4. 2021, kterou vyúčtoval žalobce žalované poplatek za odpojení odběrného místa od distribuční soustavy, kterou vyúčtoval žalobci distributor, který odpojení provedl a žalobce tak distributorovi uvedenou částku byl nucen uhradit. Dále žalobce po žalované předmětnou žalobou uplatňuje poplatky za upomínky a to 3x po 240 Kč, kdy svůj nárok odůvodňuje příslušným ustanovením VOPD žalobce. 2. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila. 3. Soud v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu [číslo] soud zjistil, že dne 29. 1. 2020 uzavřel žalobce s žalovanou smlouvu, na základě které se zavázal dodávat žalované do odběrného místa v [obec], [ulice] [číslo] plyn. Žalovaná se zavázala za dodaný plyn zaplatit žalobci cenu dle ceníku žalobce. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí [anonymizováno] [číslo] ze dne 29. 1. 2020 soud zjistil, že žalobce s žalovanou uzavřel smlouvu, na základě které se žalobce zavázal dodávat žalované do odběrného místa v [obec], na ulici [ulice a číslo], elektřinu. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci za dodanou elektřinu cenu dle ceníku žalobce. 5. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalobce žalované vyúčtoval za spotřebovaný plyn v období od 8. 3. 2020 do 1. 3. 2021 částku 7 631,04 Kč, splatnost faktury nastala dne 18. 3. 2021. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalobce žalované vyfakturoval za spotřebovaný plyn v období od 2. 3. 2021 do 20. 4. 2021 nedoplatek ve výši 436,79 Kč. Jednalo se o vyúčtování konečné se splatností do 19. 10. 2021. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalobce žalované vyfakturoval nedoplatek za spotřebovanou elektřinu v období od 16. 10. 2020 do 16. 4. 2021 ve výši 4 369,36 Kč, kdy se jednalo o vyúčtování konečné. Splatnost faktury nastala dne 4. 5. 2021. Z faktury [číslo] ze dne 20. 4. 2021 soud zjistil, že žalobce žalované vyúčtoval k zaplacení částku 907,50 Kč za odpojení elektřiny v odběrném místě [ulice a číslo] v [obec]. Datum splatnosti předmětné částky byl stanoven na den 4. 5. 2021. Z faktury vystavené [právnická osoba] [číslo] ze dne 11. 5. 2021 soud zjistil, že [právnická osoba] vystavila žalobci fakturu na úhradu celkem částku 1 041 284,86 Kč za znovu připojení a zastavení přerušení distribuce elektřiny. Z přílohy k faktuře vystavené žalobcem a daňového dokladu o úhradě částky soud zjistil, že žalobce částku za přerušení napěťové hladiny [anonymizováno] uhradil společnosti [právnická osoba], mimo jiné i za odběrné místo žalované. 6. Z přípisu zástupce žalobce ze dne 6. 4. 2022 a podacího archu z téhož data soud zjistil, že žalobce žalovanou před podáním žaloby vyzval k úhradě dlužné částky. 7. Po zhodnocení takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že návrh žalobce je důvodný v části, kdy se žalobce domáhá po žalované zaplacení částek vyúčtovaných za spotřebovaný plyn a elektřinu, kdy mezi účastníky vznikl závazkový vztah, na základě kterého žalobce v souladu se smlouvami plnil své povinnosti, když zajistil dodávku plynu v období od 8. 3. 2020 do 20. 4. 2021 do sjednaného odběrného místa [ulice a číslo] v [obec] a dodávku elektřiny do téhož odběrného místa v období od 16. 10. 2020 do 16. 4. 2021. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smluv porušila, když vyfakturované částky za odebraný plyn a elektřinu neuhradila. Závazkový vztah mezi účastníky soud hodnotil dle § 50 a § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Žalovaná v řízení neprokázala, že by dlužnou částku uhradila, netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný. Žalobci rovněž vzniklo právo na úhradu částky 907,50 Kč za odpojení odběrného od distribuční soustavy, kdy na žádost žalobce distributor provedl a dle ceníku svých služeb vyúčtoval žalobci výše uvedenou částku. Žalobce prokázal v řízení, že předmětnou částku distributorovi uhradil. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala se svým plněním do prodlení, žalobci v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, vznikl nárok na úhradu úroků z prodlení, kdy výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. V části, kdy se žalobce domáhá po žalované úhrady poplatků za upomínky a to 3x 240 Kč, dospěl soud k závěru, že nárok žalobce v této části žaloby není dán. Dle ust. § 1813 o. z., má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. V daném závazkovém vztahu vystupoval žalobce jako podnikatel, žalovaná jako spotřebitel. Dle ust. § 1812 odst. 2 o. z., k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. Z výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že ujednání o povinnosti spotřebitele hradit požadované náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když poskytovatel žádnou takovou povinnost pro případ porušení povinností nemá, je neplatné (srov. Cpjn 200/2013, III. ÚS 1804/13). Takové ujednání představuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Nelze rovněž přehlédnout, že nárok na zaplacení poplatků a nákladů na upomínky žalobce odvozuje ze všeobecných podmínek a sazebníku, nikoliv ze smlouvy samé. Za situace, kdy se jednalo v části uplatněných poplatků pouze o právní posouzení, soud byť žalobu částečně zamítl, ve věci nenařizoval jednání, neboť i případné poučení poskytnuté žalobci, by na rozhodnutí soudu ničeho nezměnilo, pouze by vedlo k navýšení nákladů řízení. Soud s ohledem na výše uvedené žalobu v této části zamítl, jak shora ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy ve věci byl žalobce úspěšný jen částečně a to do výše 94,88 %, po odečtení neúspěchu ve výši 5,12 %, žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 89,76 % Náklady řízení žalobce spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč, dále v odměně za právní zastoupení dle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. a to za tři úkony právní pomoci po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč + DPH ve výši 21 %, tj. úhrnem 2 252 Kč. Z této částky 89,76 % představuje částku 2 021 Kč, kterou soud žalobci na nákladech řízení přiznal.