34 C 123/2023-53 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 14. 6. 2023 domáhal po žalovaném zaplacení částky 51 635 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že dne 30. 5. 2019 uzavřel se [právnická osoba] business s.r.o., [IČO] (dále jen„ pronajímatel“) a s žalovaným jako vlastníkem nájemní smlouvu, která je smlouvou podnájemní, na jejímž základě žalobce a další nájemci užívali bytovou jednotku o dispozici 3+1 o velikosti 72 m² nacházející se v budově na adrese [adresa žalované] (dále jen„ bytová jednotka“). Dne 1. 3. 2020 uzavřel žalobce s pronajímatelem a žalovaným novou nájemní smlouvu, která je smlouvou podnájemní, k bytové jednotce, čímž pozbyla platnost a účinnost nájemní smlouvy ze dne 30. 5. 2019. Na základě nájemní smlouvy žalobce hradil žalovanému nájemné ve výši 14.500 Kč spolu se zálohami na služby ve výši 4.000 Kč. Ke dni 31. 7. 2022 došlo k ukončení nájemního vztahu; k vrácení bytové jednotky došlo již dne 1. 7. 2022. Za dobu trvání nájemného vztahu vznikl žalobkyni nárok na úhradu přeplatku za služby ve výši 36.135 Kč. Jelikož byl nájemní vztah ukončen žalovaným, vznikl žalobci rovněž nárok na vrácení složené kauce ve výši 15.500 Kč. Žalovaný dne 22. 7. 2022 dluh písemně co do důvodu a výše uznal a zavázal se jej uhradit nejpozději do 31. 12. 2022. Žalovaný ani přes opakované výzvy na dluh neuhradil ničeho, žalobce se proto podanou žalobou domáhá zaplacení částky v celkové výši 51 635 Kč podanou žalobou. 2. Žalovaný se k podané žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (žalobce výslovně, žalovaný za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu s tímto postupem souhlasili). 4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav 5. Z nájemní smlouvy uzavřené dne 30. 5. 2019 mezi [právnická osoba] business s.r.o. jako pronajímatelem, žalovaným jako vlastníkem a žalobcem jako nájemcem (spolu s dalšími nájemci [jméno] [příjmení], nar. 2000, a [jméno] [příjmení], nar. 1974) soud zjistil, že žalobce užíval bytovou jednotku o dispozici 3+1 o velikosti 72 m² nacházející se v budově na adrese [adresa žalované]; smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Nájemné činilo 14.500 Kč měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním bytu činily 4.000 Kč měsíčně. 6. Z nájemní smlouvy uzavřené dne 1. 3. 2020 mezi [právnická osoba] business s.r.o. jako pronajímatelem, žalovaným jako vlastníkem a žalobcem jako nájemcem (spolu s dalšími nájemci [jméno] [příjmení], nar. 2000, a [jméno] [příjmení], nar. 1994) soud zjistil, že žalobce užíval bytovou jednotku o dispozici 3+1 o velikosti 72 m² nacházející se v budově na adrese [adresa žalované]; smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Nájemné činilo 14.500 Kč měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním bytu činily 4.000 Kč měsíčně. Žalobce se dle smlouvy zavázal složit zálohu (kauci) ve výši 18.500 Kč, která měla být vrácena v případě ukončení nájmu. 7. Z výdejní pokladního dokladu ze dne 30. 5. 2019 soud zjistil, že žalobce uhradil pronajímateli na nájemném, službách a vratné kauci částku 37.000 Kč. 8. Z uznání dluhu ze dne 22. 7. 2022 soud zjistil, že žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu (dluh sestávající z přeplatku na uhrazených zálohách a vratné kauce) a výše 51 635 Kč. Žalovaný se současně zavázal uhradit dluh nejpozději do 31. 12. 2022. 9. Z dohody o ukončení nájemní smlouvy soud zjistil, že dne 15. 6. 2020 se pronajímatel a žalovaná dohodli na ukončení nájemní smlouvy ze dne 1. 5. 2019 uzavřené mezi nimi, jejímž předmětem byla předmětná bytová jednotka. 10. Z protokolu o odevzdání a převzetí předmětu nájmu soud zjistil, že žalobce předal vyklizený byt žalovanému dne 1. 7. 2022. 11. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 7. 2022 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 36 135 Kč a 15 500 Kč nejpozději do 20. 7. 2022. 12. Z výzvy k úhradě ze dne 21. 2. 2023 soud zjistil, že žalobce opětovně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 36 135 Kč a 15 500 Kč nejpozději do 31. 5. 2023. 13. Z výpovědi nájemní smlouvy soud zjistil, že žalovaný dal žalobci a dalším nájemcům výpověď z nájmu a požádal žalobce o vyklizení nejpozději do 31. 7. 2022. 14. Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil a v řízení nijak neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, jež by případně prokazovaly, že nárok uplatněný vůči ní žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný. 15. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 16. Soud v projednávané aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“). 17. Podle § 2053 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 18. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod výše citované zákonné ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalovanému vznikl vůči žalobci dluh představující přeplatek na zálohách za služby spojené s užíváním bytu ve výši 36 135 Kč a částku za nevrácení složené jistoty ve výši 15 500 Kč. Žalovaný následně dne 22. 7. 2022 co do důvodu i výše 51 635 Kč svůj dluh písemně uznal. Soud má tedy v souladu s ustanovení § 2053 občanského zákoníku za to, že dluh v době uznání trval. 19. Co se týče splatnosti nároku žalobce, je třeba vyjít z vyvratitelné právní domněnky, že dluh existoval v době uznání. Uznání dluhu není samostatným zavazovacím důvodem, pouze se jím zakládá vyvratitelná právní domněnka, že dluh žalovaného existoval v okamžiku uznání. Jelikož v řízení nebyla existence dluhu žalovaného vyvrácena, má soud za to, že dluh v době jeho uznání existoval a byl splatným ke dni stanovenému v uznání dluhu, tj. 31. 12. 2022. Žalobci proto přísluší právo na úrok z prodlení z dlužné částky 51 635 Kč ode dne následujícího po splatnosti, tedy ode dne 1. 1. 2023. Soud proto žalovaného zavázal také k úhradě úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 20. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný, soud proto žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří: - zaplacený soudní poplatkem ve výši 2.582 Kč, - náklady právního zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 3 180 Kč dle § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka), - paušální částka náhrad hotových výdajů 900 Kč (za 3 úkony po 300 Kč) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., Celkem náklady žalobce činí 13 022 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.