37 C 153/2022-57 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou soudu doručenou dne 21. 3. 2022 po žalované domáhala zaplacení částky 108 058,42 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne 22. 6. 2018 č. [anonymizováno] [číslo]. 2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala, neboť v roce 2017 nevykonávala žádnou činnost, nebyla tedy schopna poskytnutý úvěr splácet, což žalobkyně nikterak neověřovala, a nepočínala si tak dostatečně obezřetně. 3. Po provedeném dokazování soud vzal za prokázané, že žalovaná pod svou dřívější firmou [právnická osoba], jak se podává z jejího výpisu z obchodního rejstříku, s žalobkyní dne 22. 6. 2018 uzavřela smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] [číslo], na základě které jí žalobkyně poskytla úvěr na koupi vozidla ve výši 175 000 Kč s úrokem 21,231 % splatný v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 6 062 Kč splatných vždy k 20. dni měsíce, jak je zřejmé z této smlouvy, jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky. Splátková povinnost žalované a započítávání uhrazených částek byla specifikována v přehledu splátek, jak je z nich zřejmé. Účastníci smlouvy si sjednali pro případ prodlení žalovaného s úhradou plnění vyplývající ze smlouvy smluvní pokutu ve výši 10 % z dlužné částky, jak je zřejmé z čl. 5 smlouvy a povinnost nehradit žalobkyni náklady spojené s první výzvou k plnění dlužné splátky ve výši 300 Kč a za opakovanou ve výši 3 500 Kč. Protože žalovaná splátky nehradila řádně, vyzvala ji žalobkyně k zaplacení celého dosud neuhrazeného zbytku úvěru, jak se podává z výzvy ze dne 24. 3. 2021 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 25. 3. 2021, kdy dluh činil 158 058 Kč, jak se podává rovněž z kalkulace finančního vyrovnání. Předmětné vozidlo žalobkyně prodala za částku 50 000 Kč, jak se podává z kupní smlouvy ze dne 29. 6. 2021 a z protokolu o předání tohoto vozidla, a o tuto částku dluh žalované ponížila, jak se podává z přehledu úvěru ke dni 21. 2. 2022, o čemž žalovanou uvědomila přípisem ze dne 7. 7. 2021, jak se z něho podává. Ani přes předžalobní výzvu ze dne 26. 5. 2021 žalovaná na svůj dluh ničeho dalšího neuhradila, jak se z této výzvy ve spojení s jejím poštovním podacím archem podává. Dluh žalované činil ke dni podání žaloby na jistině částku 108 058,42 Kč, na úroku částku 22 762,71 Kč, na úroku z prodlení 8 770,90 Kč, jak se podává z přehledu úvěru. 4. Soud k důkazu neprováděl Výkaz zisku a ztrát žalované v roce 2017 ani její rozvahu z téhož roku, neboť tyto nebyly sto přinést žádná rozhodná zjištění, když majetkové poměry žalované s ohledem na skutečnost, že se nejednalo o spotřebitelský úvěr nebyly pro jeho poskytnutí podstatné. 5. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní jakožto věřitelem a žalovanou jakožto dlužníkem byla ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ”) uzavřena smlouva o úvěru, z níž vyplývala žalobkyni povinnost poskytnout žalované peněžní prostředky, žalované pak povinnost ve sjednaných měsíčních splátkách vyčerpaný úvěr spolu se smluvními úroky z úvěru splácet. Žalobkyně své povinnosti splnila, když žalované sjednaný úvěr poskytla, ta však své smluvní povinnosti nedodržela, měsíční úvěrové splátky řádně a včas nehradila, a od splatnosti první neuhrazené splátky je ve smyslu § 1970 OZ v prodlení, a vznikla mu tak povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a s veškerými náklady a poplatky, které vznikly v souvislosti se smlouvou. Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podmínky § 2051 občanského zákoníku, upravující právo soudu snížit nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu, naplněny nebyly pro absentující návrh ze strany žalované. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku spolu s žalobkyní požadovanými zákonnými úroky z prodlení, neboť nebylo povinností žalobkyně ověřovat schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, naopak to byla žalovaná, jakožto podnikatel, která měla povinnost zhodnotit zda a případně z jakých prostředků bude schopna svůj dluh hradit. Lhůtu k plnění pak soud ve smyslu § 160 odst. 1 OSŘ stanovil třídenní. 6. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal dle § 142 odst. 1 OSŘ právo na náhradu nákladů řízení, která je tvořena odměnou ve výši 21 840 Kč za čtyři úkony právní služby po 5 460 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby vč. doplnění ze dne 26. 4. 2023, předžalobní výzva, účast při jednání soudu) stanovenou podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“), paušální náhradou nákladů za čtyři úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 1 200 Kč a náhradou soudního poplatku ve výši 4 323Kč. Částka za odměnu advokáta a režijní paušály pak byla v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 OSŘ navýšena o 21 % DPH, tedy o částku 4 838 Kč. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 32 201 Kč. Je tak povinna učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ, dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobkyně. 7. Protože ke dni vyhlášení tohoto rozsudku nebylo lze stanovit odměnu opatrovníka, rozhodl soud, že o ní a o následných nákladech státu bude rozhodnuto samostatným usnesením až po pravomocném skončení věci, kdy tyto položky budou zřejmé.