37 C 32/2023-21 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou soudu doručenou dne 6. 2. 2023 po žalovaném domáhal vyklizení ve výroku uvedeného bytu, neboť nájemní vztah žalovaného k tomuto bytu založený nájemní smlouvou ze dne 26. 9. 2018 skončil výpovědí ke dni 19. 4. 2022. Přesto žalovaný předmětný byt dosud žalobci vyklizený nepředal. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a ve věci bylo lze rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů /§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ”) /. Z předložených listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalobce je vlastníkem domu na adrese [ulice a číslo] [obec], jak je zřejmé z výpisu z katastru nemovitostí. Dne 26. 9. 2018 žalobce, jako pronajímatel, s žalovaným, jako nájemcem, uzavřel nájemní smlouvu (č. l. 5), kterou předmětný byt žalovanému pronajal na dobu neurčitou. Dle čl. IV. odst. 2 nájemní smlouvy po skončení nájmu byl nájemce povinen byt vyklidit a vyklizený jej předat pronajímateli. O předání bytu měl být pořízen protokol o předání a převzetí bytu. Z výpovědi ze dne 19. 4. 2022 je zřejmé, že žalobce žalovanému nájemní vztah vypověděl, když žalovaný nehradil nájemné a zálohy za služby za období měsíců říjen 2021 až únor 2022, jak se ostatně podává též z výzvy k úhradě ze dne 8. 3. 2022 upomínky ze dne 7. 3. 2022 s dodejkou. Výpověď byla žalovanému doručena dne 23. 4. 2022, jak se podává z její dodejky. Žalovaný byl k vyklizení a předání předmětného bytu žalobcem vyzván přípisem ze dne 17. 5. 2022, jak se z něho podává, který mu byl doručen dne 20. 5. 2022, jak se podává z doručenky. Z předávacího protokolu ze dne 9. 6. 2022 soud neučinil žádná skutková zjištění. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ”). Dle ustanovení § 1040 odst. 1 OZ kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. V řízení bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem předmětného bytu, který žalovanému pronajal. Přestože nájemní vztah žalovaného skončil výpovědí dne 23. 4. 2022, tento vyklizený předmětný byt žalobci dosud nepředal, a soud tak žalobě jako důvodné vyhověl a zavázal žalovaného k vyklizení předmětného bytu a k jeho předání žalobci ve lhůtě stanovené dle ustanovení § 160 odst. 1 OSŘ 15 dnů. Žalobce byl v řízení plně úspěšný, soud mu proto podle § 142 odst. 1 OSŘ přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení sestávají z paušální náhrady hotových výdajů dle § 151 odst. 3 OSŘ ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., a dále z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč. Ve smyslu ustanovení § 1, 2 cit. vyhlášky soud žalobci přiznal paušální náhradu hotových výdajů v částce 600 Kč, a to za dva úkony spočívající v návrhu ve věci samé a výzvy k plnění. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 5 600 Kč, uložil soud zaplatit žalovanému dle § 160 odst. 1 OSŘ do tří dnů od právní moci rozsudku. Náklady vzniklé žalobci za právní zastupování advokátem soud nepovažuje za náklady účelně vynaložené dle § 142 odst. 1 OSŘ z důvodu, že u žalobce jako u jiných statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byl schopen kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aniž by musel využívat právní pomoci advokátů. Současně se v řízení se nevyskytlo nic, co by vyžadovalo a odůvodňovalo aktivní zastupování advokátem (viz. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 2984/09 ze dne 23. 11. 2010).