43 C 128/2023-51 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou domáhá po žalované zaplacení částky 13 002 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 23.7.2020 s odůvodněním, že žalovaná žalobci přes předžalobní výzvu nezaplatila vyúčtované částky za uskutečněné dodávky elektřiny v období od 19.11.2021 do 31.7.2022. K projednání věci samé soud v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobce coby dodavatel a žalovaná coby zákazník uzavřeli dne 23.7.2020 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo [ulice a číslo], [obec] - [část obce], jejímž předmětem je závazek dodavatele dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit související služby a závazek zákazníka zaplatit za to dodavateli jejich cenu. Uvedené skutečnosti soud zjistil ze smlouvy [číslo]. Žalobce žalované vyúčtoval za odběr elektřiny v období od 19.11.2021 do 31.7.2022 fakturou [číslo] nedoplatek 13 002 Kč splatný 19.8.2022, jak je zřejmé z předložené faktury. Zástupce žalobce žalovanou před podáním žaloby o úhradu upomenul, což se podává z výzvy ze dne 3.3.2023. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce a žalovaná uzavřeli platnou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, na základě níž žalobce dodal žalované elektřinu a služby, jejichž cenu žalované následně vyúčtoval. Žalovaná správnost vyúčtování nijak nezpochybnila a ani netvrdila, že by dluh uhradil, anebo že by její povinnost zanikla jiným způsobem. Vždy dnem následujícím po dni splatnosti se žalovaná ocitla v prodlení, a žalobce tak má právo i na úrok z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), jehož výše je dána ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku pod bodem I. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1, části věty před středníkem, o.s.ř. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce, jenž byl v řízení zcela úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, odměny advokáta po 300 Kč a paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 1 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba) a z částky 252 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., platební místo podle § 149 odst. 1 o.s.ř.