43 C 274/2022-44 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 15 736,07 Kč s tzv. zákonným úrokem z prodlení z částky 2 436,07 Kč od 19.10.2021 do zaplacení. Částka 15 736,07 Kč sestává z ceny za dodávky plynu ve fakturačním období 17.6.2021 – 24.9.2021 ve výši 2 336,07 Kč, smluvní pokuty ve výši 100 Kč za prodlení se zaplacením zálohy na dodávku plynu za červenec 2021 splatné 15.7.2021, smluvní pokuty ve výši 100 Kč za prodlení s úhradou faktury [variabilní symbol] a smluvní pokuty ve výši 13 200 Kč za porušení povinnosti žalovaného odebírat plyn po dobu sjednanou ve smlouvě, a to za každý měsíc od 24.9.2021 do 17.6.2024, tj. za 33 měsíců po 400 Kč. Žalovaný žalobci přes výzvy k úhradě ničeho nezaplatil. 2. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu se podává, že byla uzavřena mezi žalobcem jako obchodníkem a žalovaným jako zákazníkem dne 3.6.2021 pro odběrné místo [ulice a číslo], [obec] – [část obce]. Předmětem smlouvy byl závazek obchodníka dodávat zákazníkovi zemní plyn a zajistit související služby, a závazek zákazníka zaplatit obchodníkovi za odebraný zemní plyn a služby jejich cenu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 36 měsíců ode dne její účinnosti. V části ostatní ujednání bylo uvedeno, že žalobce je mimo jiné pro případ, že zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, oprávněn účtovat zákazníkovi pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé žalobci neodebráním množství plynu nasmlouvaného pro žalovaného ve výši 400 Kč pro kategorii domácnost, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od žalobce do konce doby trvání smlouvy, a dále že je zákazník povinen zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle smlouvy přesahující deset dní. Z faktury variabilní symbol [číslo] splatné 18.10.2021 soud zjistil, že žalobce žalovanému vyúčtoval za spotřebu plynu a služeb v zúčtovacím období 17.6.2021 – 24.9.2021 cenu ve výši 2 336,07 Kč a smluvní pokutu za pozdní platbu ve výši 200 Kč. Z vyúčtování ze dne 9.11.2021 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému za prodlení s úhradou faktury variabilní symbol [číslo] smluvní pokutu 100 Kč. Z odstoupení od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 28.9.2021 soud zjistil, že žalobce od smlouvy uzavřené se žalovaným odstoupil z důvodu opakovaného porušení platebních povinností žalovaným. Z vyúčtování ze dne 27.9.2021 soud zjistil, že žalobce žalovanému vyúčtoval smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy za 33 měsíců po 400 Kč celkem ve výši 13 200 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 1.12.2021 a poštovního podacího archu je zřejmé, že žalovaný byl o úhradu žalobcem upomenut. 4. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Žalobce a žalovaný uzavřeli platnou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu uzavřenou v souladu s § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, na základě které žalobce dodal žalovanému plyn a služby, jejichž cenu žalovanému následně vyúčtoval. Soud proto shledal žalobu za důvodnou, pokud jde o vyúčtovanou cenu za dodávky plynu a služeb za období 17.6.2021 – 24.9.2021 ve výši 2 336,07 Kč, která byla splatná dne 18.10.2021. Protože se žalovaný dostal s úhradou do prodlení, má žalobce též právo na úrok z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“), jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě částečně vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř. 5. Co do smluvních pokut v celkové výši 13 400 Kč soud shledal žalobu nedůvodnou a žalobu v tomto rozsahu včetně požadovaného příslušenství zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Smlouva uzavřená mezi účastníky má s ohledem na postavení smluvních stran spotřebitelskou povahu. Toto je zřejmé již z toho, že zákazník je zařazen do kategorie domácnost. Soud proto uplatněný nárok na zaplacení smluvních pokut posuzoval i z pohledu ochrany spotřebitele. Ve spotřebitelském vztahu je dodavatel ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebiteli, kterým své služby poskytuje. Proto lze od dodavatele také očekávat (případně i vyžadovat), že se ve vztahu ke spotřebiteli bude chovat v obecné poloze poctivě. V praxi se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Například smluvní ujednání musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. V souzené věci má smlouva formát A4, text na obou stranách je nadepsán„ Smlouva o sdružených službách dodávky plynu“, přičemž právě na straně, která je malým písmem pod uvedeným nadpisem označena jako strana 2/2, je úvod koncipován jako typický začátek smlouvy, když je pod nadpisem smlouva o sdružených službách dodávky plynu uvedeno„ uzavřená mezi následujícími smluvními stranami“ a následuje označení obchodníka a zákazníka. Za označením smluvních stran jsou uvedena individuální ujednání smlouvy, v závěru této strany je smlouva oběma smluvními stranami podepsána. Druhá strana, která je pod nadpisem označena jako strana 1/2, je celá popsána drobným textem. Text mimo jiné obsahuje článek, který téměř výlučně obsahuje ujednání o různých smluvních pokutách, přesto je tento článek označen nadpisem ostatní ujednání, z nadpisu není nijak zřejmé, že článek obsahuje ujednání o smluvních pokutách. Právě v tomto článku je uvedena smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení zákazníka s jakoukoli platbou přesahující 10 dní a smluvní pokuta ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení či přerušení dodávky od innogy do konce doby trvání smlouvy, které žalobce v tomto řízení uplatnil. Tato strana smlouvy není zákazníkem podepsána. Smlouva vzbuzuje dojem, že úvod (označení smlouvy a smluvních stran) i závěr smlouvy (podpisy smluvních stran) je na straně 2/2 a že strana 1/2 obsahuje vysvětlující a technická ujednání. Pokud jsou ujednání o smluvních pokutách uvedena na straně 1/2 a nadto v článku označeném ostatní ujednání, lze předpokládat, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou. Na tom nic nemění skutečnost, že před podpisem zákazníka je jako zvláštní ujednání natištěno velmi drobným písmem prohlášení zákazníka, že se seznámil s podmínkami služeb. Jde o obdobnou situaci, kdy spotřebitel ve smlouvě prohlásí, že se seznámil s obchodními podmínkami a tyto podmínky nejsou spotřebitelem podepsány. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce si v právním vztahu nepočínal poctivě a že takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V tomto směru vycházel soud ze závěrů přijatých Ústavním soudem v nálezu ze dne 11.11.2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, které je třeba se zřetelem ke shora uvedenému vztáhnout obdobně i na souzenou věc, přestože ujednání o smluvních pokutách byla formálně obsažena v textu smlouvy. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovanému, jenž byl v řízení převážně procesně úspěšný, a má tak právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.