44 C 257/2022-24 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 20. 3. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 20.000 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že na základě rámcové smlouvy ze dne 10. 9. 2013 pro žalovaného zřídila a vedla běžný účet. Dne 12. 3. 2021 byl mezi účastníky uzavřen dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, kterým se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému kontokorent ve výši 20.000 Kč. Úroková sazba pro kontokorent činila 18,9 % ročně. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil podmínky kontokorentu, byl mu tento zablokován a nemohl jej dále čerpat. Žalobkyně následně dne 31. 1. 2022 přistoupila k zesplatnění kontokorentu a žalovaného o zesplatnění vyrozuměla. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 20.000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu ve výši 942,40 Kč. Žalobkyně dále žalobou požaduje úrok z úvěru ve výši 18,9 % ročně z jistiny od 31. 1. 2022 do 1. 3. 2022, a od 2. 3. 2022 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, a dále zákonný úrok z prodlení z jistiny od 10. 2. 2022 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani přes předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Dne 10. 9. 2013 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Rámcová smlouva [číslo] na základě níž se žalobkyně mimo jiné zavázala vést pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet]. Dne 12. 3. 2021 byl dále mezi účastníky uzavřen Dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, na základě něhož žalobkyně umožnila žalovanému čerpat kontokorent do výše 20.000 Kč, a to přečerpáním běžného účtu č. [bankovní účet]. Úroková sazba kontokorentu činila 18,9 % ročně. V dodatku bylo mimo jiné sjednáno, že k datu měsíční splatnosti úroků musí mít žalobce na účtu zůstatek odpovídající alespoň výši úroků z kontokorentu napočítaných za předchozí měsíc (zůstatkem se rozumí nevyčerpaná část peněz, které mohl žalovaný na základě smluvních ujednání čerpat). Z doloženého Přehledu čerpání a splácení kontokorentu a z výpisu z účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že žalovaný poprvé čerpal kontokorent dne 28. 5. 2021. V následujících měsících žalovaný kontokorent dále čerpal a částečně splácel. Ke dni 23. 10. 2021 žalovaný vyčerpal celý rámec kontokorentu (20.000 Kč) a v následujících měsících již na kontokorent ničeho nezaplatil. Dne 31. 1. 2022 žalobkyně přistoupila k zesplatnění kontokorentu. Ke dni 31. 1. 2022 činila dlužná částka na kontokorentu na jistině 20.000 Kč a na dlužných úrocích z kontokorentu 942,40 Kč. Výzvou ze dne 31. 1. 2022 žalobkyně vyrozuměla žalovaného o zesplatnění kontokorentu a vyzvala ho k úhradě částky celkem 20.942,40 Kč nejpozději do 9. 2. 2022. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní jakožto úvěrujícím a žalovaným jakožto úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku spočívající v možnosti žalovaného čerpat kontokorentní úvěr až do výše 20.000 Kč, a to přečerpáním peněžních prostředků na jeho běžném účtu. Žalobkyně své povinnosti ze smlouvy splnila, když žalovanému umožnila kontokorentní úvěr čerpat. Žalovaný však své smluvní povinnosti nedodržel, když vyčerpal celý rámec kontokorentu a neměl na účtu dostatek prostředků k úhradě úroků z kontokorentu v době jejich splatnosti. Žalobkyně proto v souladu se smlouvou kontokorentní úvěr ke dni 31. 1. 2022 zesplatnila. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni částku 20.000 Kč na jistině a částku 942,40 Kč na dlužných úrocích z kontokorentu. Žalobkyni rovněž náleží smluvní úrok z dlužné jistiny od 31. 1. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od 10. 2. 2022 do zaplacení (§ 1970 občanského zákoníku, nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Složení a výši dlužné částky žalovaný nijak nerozporoval. Soud proto žalobě výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Soud jí proto přiznal náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, ostatní náklady řízení žalobkyně nepožadovala.