47 C 80/2023-82 — Městský soud v Brně

1. Žalobou ze dne 8. 3. 2023 se žalobce domáhal zaplacení části smluvní pokuty ve výši 50 000 Kč, a to z titulu smluvní pokuty plynoucí ze smluv o dílo [číslo] ze dne 15. 6. 2011 a [číslo] z 7. 7. 2011, které uzavřel s žalovanými jakožto zhotoviteli. Po provedení díla žalovanými se v záruční době projevila vada v podobě zatékání do střechy divadla, které žalobce včas a řádně vytknul, ale nebyly odstraněny žalovanými, tudíž žalobci vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty, a to ve výši 50 000 Kč, přičemž předmětem řízení je nárok na smluvní pokutu za den 23. 8. 2021. 2. První žalovaný nárok žalobce neuznal s odůvodněním, že vady nebyly reklamovány dohodnutým způsobem, tj. písemně, když prostý email, kterým žalobce vady reklamoval, nelze za smluvený způsob považovat, reklamaci neučinila osoba oprávněná tak učinit (nýbrž třetí osoba), a navíc vady nebyly popsány a nebyl žalobcem zvolen způsob jejich nápravy. První žalovaný vznesl i námitku promlčení, a to s odůvodněním, že žalobce tvrdí, že k uplatnění vad došlo již v roce 2014, případně nejpozději 6. 2. 2017 a v takovém případě by se nárok žalobce domáhat se odstranění vad promlčel nejpozději v únoru 2021. Podle judikatury však se nelze domáhat úhrady smluvní pokuty vzniklé v době, kdy již byl hlavní závazek promlčený. Smluvní pokuta se promlčuje tehdy, když se promlčí zajišťovaný závazek, zde práva z vadného plnění. 3. Druhý žalovaný nárok žalobce neuznal s odůvodněním, že mu žádné porušení smlouvy, resp. reklamace, nebyly známy. Dále uvedl, že vady nebyly reklamovány dohodnutým způsobem, tj. písemně, když prostý email, kterým žalobce vady reklamoval, nelze za smluvený způsob považovat, reklamaci neučinila osoba oprávněná tak učinit (nýbrž třetí osoba), a navíc vady nebyly popsány a nebyl žalobcem zvolen způsob jejich nápravy. Rovněž 2. žalovaný vznesl námitku promlčení (již v odporu z 28. 3. 2023 – č. l. 13 a dále při jednání). 4. Soud po provedeném dokazování zjistil následující skutkový stav. 5. Účastníci spolu uzavřeli dvě smlouvy o dílo, žalobce jako objednatel a žalovaní jako zhotovitelé, a to 15. 6. 2011 (ve znění dodatku z 22. 12. 2011) a 7. 7. 2011, přičemž předmětem obou smluv byla mj. stavba střechy divadla v [obec] (důkaz: Smlouva o dílo [číslo] s datem 15. 6. 2011, 1. dodatek ke smlouvě o dílo [číslo] s datem 22. 12. 2011, Smlouva o dílo [číslo] s datem 7. 7. 2011, 1. dodatek ke smlouvě o dílo [číslo] s datem 25. 11. 2011, včetně rekapitulace rozpočtů a položkového rozpočtu a harmonogramu prací, 2. dodatek ke smlouvě o dílo [číslo] s datem 30. 5. 2012). V obou smlouvách o dílo se účastníci dohodli, že zhotovitel bude platit objednateli smluvní pokuty s odstraněním vad a nedodělků uplatněných objednatelem v záruční době ve výši 150 000 Kč za každý započatý den prodlení (důkaz: čl. VI. 1 smlouvy o dílo [číslo] a čl. VI. 1. smlouvy o dílo [číslo]). Zhotovitel ve smlouvách o dílo poskytl na dílo záruku v délce 60 měsíců (čl. X. smluv o dílo). 6. První etapa díla byla předána 31. 7. 2012 a druhá etapa díla byla předána 16. 8. 2012, přičemž zápisem ze dne 16. 8. 2012 byla předána druhá etapa již bez vad a nedodělků (důkaz: Zápis o odevzdání a převzetí dokončeného díla s datem 31. 7. 2012 včetně přílohy 2 Seznam vad a nedodělků, Zápis o odevzdání a převzetí dokončeného díla s datem 16. 8. 2012). 7. Předmětem sporu je žalobcem tvrzená vada zatékání do střechy divadla a smluvní pokuta z toho pramenící, výši 50 000 Kč za den prodlení s odstraněním této vady v podobě dne 23. 8. 2021, přičemž žalobce se rozhodl nepožadovat smluvní pokutu za den 23. 8. 2021 v plné výši (150 000 Kč). 8. Žalobce tvrdil, že vytknul předmětnou vadu díla – tj. zatékání do divadla - vůči žalovaným mailem z 20. 1. 2014, 30. 1. 2014, 26. 3. 2014, 23. 4. 2014, 14. 5.2014 a konečně 6. 2. 2017, a touto formou tedy že žalované informoval o vadách díla v podobě zatékání do divadla (důkaz: Mail s datem 6. 2. 2017, Seznam závad v přístavbě [ulice] divadla ke dni 13. 12. 2016, Mail s datem 10. 2. 2017, včetně loga [anonymizováno] divadlo a uvedení Přílohy označené jako„ seznam závad přístavby [ulice] divadla 13. 12. 2016“, Mail s datem 17. 9. 2013, Mail s datem 30. 1. 2014, Mail s datem 26. 3. 2014, Pět fotografií s názvem [anonymizováno] divadlo – reklamace, Zápis z projednání reklamovaných vad stavby s datem 22. 4. 2014, Mail s datem 23. 4. 2014, Mail s datem 14. 4. 2014, 4 fotografie označené jako„ divadlo-reklamace“, Mail s datem 6. 11. 2012 i s označením přílohy„ Stavba-nedodělky“, Seznam závad v přístavbě [ulice] divadla ke dni 13. 12. 2016). 9. Žalovaní vznesli námitku promlčení, která je důvodná. Soud právně hodnotil věc následovně. 10. Účastníci spolu uzavřeli smlouvu o dílo dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění platném a účinném v době uzavírání smlouvy (dále jako„ obch. zák.“) – viz § 261 odst. 2 (žalobce uzavřel smlouvu o dílo s žalovanými jako samosprávná územní jednotka, žalovaní vystupovali jako podnikatelé a závazkový vztah se týkal zabezpečování veřejných potřeb, zde konkrétně kultury, jelikož šlo o budovu divadla) a § 536 a násl. obch. zák. (institut smlouvy o dílo 11. Podle § 397 obch. zák. nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba č roky. 12. Podle § 393 odst. 2 věta druhá obch. zák. platí, že u nároků ze záruky za jakost běží promlčecí doba vždy ode dne včasného oznámení vady během záruční doby. Ustanovení § 393 odst. 2 obch. zák. je speciálním ustanovením, které upravuje běh promlčecí doby v případě práv z odpovědnosti za vady. Toto ustanovení se aplikuje jak v případě, že strany se dohodly na termínu odstranění vad, tak i v případě, že mezi nimi k této dohodě nedošlo. V případě práv z odpovědnosti za vady tudíž nelze aplikovat ustanovení 392 odst. 1 obch. zák. V tomto smyslu soud odkazuje na ustálenou judikaturu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2007 sp. zn. 32 Odo 1616/2005 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2023 sp. zn. 23 Cdo 2907/2022). 13. V souzené věci žalobce tvrdil, že uplatnil předmětnou vadu díla u žalovaných včas, v záruční době, a to konkrétně dne 20. 1. 2014, 30. 1. 2014, 26. 3. 2014, 23. 4. 2014, 14. 5. 2014 a 6. 2. 2017. I kdyby byla záruční vada uplatněna včas (§ 562 odst. 1 písm. c) obch. zák.), neboť by k oznámení vady díla objednatelem (žalobcem) došlo v záruční době, počátek běhu promlčecí doby uplatněného práva z vadného plnění (zde odstranění vady) se řídí zvláštní úpravou § 393 odst. 2 obch. zák., dle kterého u nároků ze záruky (za jakost) běží promlčecí doba vždy ode dne včasného oznámení vady během záruční doby, tj. zde nejpozději od 6. 2. 2017. 14. Pokud tedy žalobce podal žalobu 8. 3. 2023, pak tak učinil ve vztahu k nároku ze záruky (u nároku z vad díla) zjevně po uplynutí zákonné čtyřleté promlčecí doby ve smyslu § 393 odst. 2 věta druhá obch. zák., která by uplynula nejpozději dne 6. 2. 2021. 15. Na uvedeném závěru o promlčení hlavního (zajištěného) závazku (tj. z titulu nároku ze záruky) nic nemění ani tvrzení žalobce, že 1. žalovaný dne 22. 4. 2014 předmětnou vadu uznal a zavázal se jí opravit. Totiž podle § 407 odst. 1 obch. zák. uzná-li dlužník písemně svůj závazek, běží nová čtyřletá promlčecí doba od tohoto uznání. Z toho plyne, že by promlčecí doba plynula od 22. 4. 2014, a proto by byl nárok ze záruky promlčen již 22. 4. 2018. To by tedy nic neměnilo na tom, že se právo žalobce z titulu záruky (mj. na odstranění vad díla) promlčelo před podáním žaloby (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2007 sp. zn. 32 Odo 1616/2005). 16. Podle ustálené judikatury dojde-li k promlčení pohledávky z hlavního závazkového vztahu, stává se nevymahatelnou i smluvní pokuta z vedlejšího závazkového vztahu, na niž vzniklo právo po promlčení zajištěné pohledávky. Promlčená pohledávka i smluvní pokuta, na niž vzniklo právo po promlčení pohledávky, sice nezanikly a existují i nadále, ovšem oslabené o nárok, a jsou soudně nevynutitelné. Tedy promlčení práva zajištěného smluvní pokutou nevylučuje, aby se věřitel úspěšně domohl přiznání smluvní pokuty, to však jen vniklé před promlčením zajištěného práva. V tomto smyslu soud odkazuje na ustálenou judikaturu obecných soudů (např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2011 sp. zn. 33 Cdo 2637/2008 (publikovaný v časopise Soudní judikatura – z oblasti občanského, obchodního a pracovního práva 89/2012, C 9593), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2016 sp. zn. 33 Cdo 4358/2015, ze dne 25. 9. 2018 sp. zn. 23 Cdo 3006/2018, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9. 11. 2022 č. j. 68 Co 282/2022-427, bod 16. či rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 z 2. 2. 2022 č. j. 30 C 30/2021-112, bod 40.), která přitom byla aprobována z ústavně právních hledisek i Ústavním soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 12. 2019 sp. zn. III. ÚS 4328/18). 17. Smluvní pokuta zajišťovala právě plnění (splnění díla) bez vad. Žalobce učinil předmětem řízení jen smluvní pokutu vzniklou až po (nadto zjevném) promlčení zajištěné pohledávky (z titulu práva z vad díl