48 C 136/2022-32 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 17 189 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 000 Kč od 21. 8. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 618 Kč od 21. 7. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % a se zákonným úrokem z prodlení z částky 7 571 Kč od 16. 4. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % z titulu náhrady škody způsobené zaměstnancem zaměstnavateli. Žalovaná částka se skládala z částky 2 000 Kč představující nárok vzniklý z dopravní nehody ze dne [datum], kterou způsobil žalovaný při řízení služebního vozidla, dále z částky 7 618 Kč představující schodek hotovosti vzniklý na pracovišti žalovaného dne [datum] a z částky 7 571 Kč představující nárok vzniklý z dopravní nehody ze dne [datum], kterou způsobil žalovaný při řízení služebního vozidla. 2. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z předložených listin soud učinil následující skutková zjištění. 5. Žalovaný pro žalobce vykonával od [datum] práci, jako [anonymizována dvě slova] a od [datum] jako [anonymizováno] (pracovní smlouva ze dne [datum] a dohoda o změně pracovní smlouvy – dodatek [číslo] ze dne [datum]), a to do [datum] (dohoda o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum]). 6. Dne [datum] podepsal žalovaný dokument nazvaný dohoda o hmotné odpovědnosti, ve kterém je uvedeno, že žalovaný přebírá odpovědnost za mu svěřené hodnoty, respektive za případný schodek na těchto hodnotách vzniklých při vyúčtování (dohoda o hmotné odpovědnosti ze dne [datum]). Dne [datum] podepsal žalovaný dokument nazvaný dohoda o odpovědnosti, ve kterém je uvedeno, že žalovaný přebírá odpovědnost za hotovost, ceniny a další hodnoty, které mu byly svěřeny, a které je též povinen vyúčtovat. V případě vzniklého schodku na těchto hodnotách, měl být žalovaný za tento schodek odpovědný, pokud neprokáže, že schodek nezavinil (dohoda o odpovědnosti ze dne [datum]). 7. V [anonymizováno] hodin dne [datum] došlo k dopravní nehodě v ulici [ulice a číslo], [obec], při které žalovaný řídil vozidlo žalobce [značka automobilu] a při zatáčení narazil do sloupku vjezdové brány, čímž došlo k poškození levých dveří vozidla. Žalobce vyčíslil škodu na částku 10 000 Kč, přičemž po žalovaném požadoval uhrazení částky 10 000 Kč. Žalobce a žalovaný podepsali dokument označený jako dohoda o uznání dluhu a dohoda o způsobu jeho úhrady, ve kterém žalovaný uvádí, že na základě uvedené nehody má vůči žalobci dluh v částce 10 000 Kč, který se zavazuje uhradit do 20. srpna roku 2017. Pojišťovna žalobci v souvislosti s touto dopravní nehodou vyplatila pojistné plnění v částce 8 000 Kč (zpráva o dopravní nehodě ze dne [datum], dohoda o uznání dluhu a dohoda o způsobu jeho úhrady ze dne [datum], dokument odpovědnost zaměstnanců za škodu způsobenou při výkonu povolání, informace o výplatě pojistného plnění ze dne [datum]). 8. V [anonymizováno] hodin dne [datum] došlo k dopravní nehodě v ulici [obec], [obec], při které žalovaný řídil vozidlo žalobce [značka automobilu] [anonymizováno] a při jízdě nedodržel bezpečnou vzdálenost od vozidla jedoucího před ním, do kterého následně narazil, čímž došlo k poškození přední části vozidla řízeného žalovaným a zadní části vozidla jedoucího před ním. Žalobce vyčíslil škodu na částku 75 709 Kč. Pojišťovna poskytla žalobci v souvislosti s nehodou pojistné plnění v částce 68 138 Kč (zpráva o dopravní nehodě ze dne [datum], informace o výplatě pojistného plnění ze dne [datum]). 9. Hrubý měsíční příjem žalovaného před dnem [datum] činil částku 23 108 Kč a před dnem [datum] částku 28 722 Kč (potvrzení o výši příjmu ze dne [datum] a dne [datum]). 10. Žalobce evidoval schodek v pokladním deníku, a to dne [datum] u žalovaného v částce 8 118 Kč. Žalovaný podepsal dne [datum] dokument označený jako uznání závazku zaměstnance nahradit škodu, ve kterém žalovaný uvádí, že souhlasí s výpočtem výše schodku, uznává svůj dluh vůči žalobci v částce 8 118 Kč za pokladní schodek, a že tento dluh uhradí do 20. 7. 2017. Dne 31. 7. 2017 žalovaný na schodek uhradil částku 500 Kč (potvrzení o úhradě schodku, uznání závazku zaměstnance nahradit škodu ze dne [datum], pokladní deník ze dne [datum]). 11. Žalobce žalovaného upomínal o zaplacení žalované částky, včetně zaslání předžalobní upomínky (upomínka, předžalobní výzvy a příslušné dodejky). 12. Z těchto skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný pro žalobce a dle pokynů žalobce vykonával práci [anonymizováno]. Součástí práce žalovaného bylo řízení motorových vozidel žalobce. Při jejich řízení pak žalobce způsobil dne [datum] a dne [datum] dopravní nehody, při kterých žalobci vznikla majetková újma 10 000 Kč a 75 709 Kč, která byla částečně nahrazena pojišťovnou (v částce 8 000 Kč a 68 138 Kč). První škodu se přitom žalovaný zavázal uhradit do 20. 8. 2017, a to v listině kterou podepsal. Dále bylo součástí činnosti žalovaného [anonymizována čtyři slova] žalobce. Dne [datum] pak žalovanému vznikl záporný schodek v částce 8 118 Kč. Žalovaný se pak zavázal tuto částku uhradit do 20. 7. 2017, a to v listině kterou podepsal. Na tento schodek pak žalovaný dne 31. 7. 2017 uhradil částku 500 Kč. 13. Uvedené závěry o skutkovém stavu soud posuzoval podle ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném v době vzniku újmy (dále jen„ ZP“) a podřadil je pod následující právní normy. 14. Podle ustanovení § 250 odst. 1 ZP je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. 15. Ustanovení § 257 odst. 2 ZP stanoví, že výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. 16. Dle ustanovení § 252 odst. 1 ZP platí, že byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen„ dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty“), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách. Dle odst. 5 téhož ustanovení se zaměstnanec zprostí povinnosti nahradit schodek zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména, že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat. 17. Podle ustanovení § 259 ZP zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu vzniklou schodkem na svěřených hodnotách nebo způsobenou ztrátou svěřených věcí, je povinen nahradit tuto škodu v plné výši. 18. Náhrada újmy v souvislosti s výkonem závislé práce je upravena speciálně v zákoníku práce s důrazem na ochranu zaměstnance. Obecně platí, že zaměstnanec odpovídá za újmu, kterou v souvislosti s výkonem práce způsobil svému zaměstnavateli zaviněně, tedy alespoň z nedbalosti. Tuto nedbalost musí prokázat zaměstnavatel, stejně jako výši způsobené škody. Výše takové náhrady je pak omezena čtyřapůlnásobkem hrubé mzdy zaměstnance. Odpovědnost za zavinění je však modifikována v případě, kdy jsou zaměstnanci svěřeny určité hodnoty, které má povinnost vyúčtovat a uzavře-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o odpovědnosti za tyto svěřené hodnoty. V takovém případě je důkazní břemeno ohledně zavinění na zaměstnanci, a pokud zaměstnanec neprokáže, že schodek nezavinil, odpovídá za něj v plné výši bez omezení. 19. V projednávané věci se žalobce po žalovaném domáhal náhrady majetkové újmy (škody) vzniklé v při výkonu závislé práce žalovaného pro žalobce. Žalovaný, jako zaměstnanec žalobce, způsobil žalobci majetkovou újmu celkem třemi škodními událostmi. Žalovaný v důsledku své nedbalosti způsobil dne [datum] a dne [datum] dopravní nehody, čímž vznikla žalobci škoda, kterou je žalovaný povinen dle § 250 odst. 1 ZP nahradit. Výše škody, od které žalobce odečetl pojistná plnění vyplacená pojišťovnou, byla žalobcem řádně doložena, a protože nepřekračuje rozsah stanovený § 257 odst. 2 ZP soud právo na zaplacení požadovaných částek přiznal. Dne [datum] pak žalovanému vznikl schodek na svěřených hodnotách. Žalobce a žalovaný spolu přitom uzavřeli platnou dohodu o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách dle § 252 odst. 1 ZP. Žalovaný přitom v řízení neprokázal, ani netvrdil, že vznik tohoto schodku nezavinil, naopak svůj závazek vůči žalobci uznal. O oprávněnosti tohoto nároku tak nebylo pochyb, a