48 C 268/2022-26 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 26.438 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že mezi účastníky řízení byla dne 20. 9. 2019 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu [číslo] kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalované do doběrného místa [adresa žalované], plyn a žalovaná se za něj zavázala hradit cenu dle ceníku žalobkyně. Žalovaná žalobkyni neuhradila za plyn dodaný do odběrného místa v období od 23. 1. 2020 do 27. 1. 2021 cenu vyúčtovanou jí fakturou [číslo] znějící na částku 7.760 Kč splatnou dne 23. 2. 2021 a dále za plyn dodaný tamtéž v období od 28. 1. 2021 do 24. 6. 2021 vyúčtovaný jí fakturou [číslo] znějící na částku 14.487 Kč splatnou dne 18. 5. 2021 Smlouva byla ukončena ke dni 26. 4. 2021. Mezi účastníky řízení byla dále dne 7. 1. 2020 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na základě, které se žalobkyně zavázala dodávat žalované do odběrného místa [adresa žalované], elektřinu a žalovaná se za ni zavázala hradit cenu dle ceníku žalobkyně. Žalovaná žalobkyni neuhradila za elektřinu dodanou jí do odběrného místa v období od 14. 11. 2020 do 26. 3. 2021 a vyúčtovanou jí fakturou [číslo] znějící na částku 3.453 Kč splatnou dne 25. 4. 2021 a dále za elektřinu dodanou jí tamtéž v období od 14. 11. 2020 do 26. 3. 2021 a vyúčtovanou jí fakturu [číslo] znějící na částku 738 Kč splatnou dne 2. 6. 2021 Smlouva byla ukončena ke dni 26. 3. 2021. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 5. Mezi účastníky byla dne 20. 9. 2019 uzavřena smlouva o poskytování služeb plyn, na základě, které se žalobkyně zavázala dodávat žalované do odběrného místa [adresa žalované], plyn a žalovaná se za něj zavázala žalované uhradit úplatu. Mezi účastníky byla dále dne 7. 1. 2020 uzavřena smlouva o poskytování služeb elektřina, na základě, které se žalobkyně zavázala dodávat žalované do odběrného místa [adresa žalované], elektřinu a žalovaná se za ni zavázala žalované uhradit úplatu. Žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou [číslo] ze dne 9. 2. 2021 nedoplatek na vyúčtování za plyn dodaný v období od 23. 1. 2020 do 27. 1. 2021 v částce 7.760 Kč, jež byla splatná do 23. 2. 2021. Následně žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 4. 5. 2021 nedoplatek za dodaný plyn v období od 28. 1. 2021 do 26. 4. 2021 v částce 14.487 Kč, jež byla splatná dne 18. 5. 2021. Za vyúčtování za elektřinu dodanou žalované v období od 14. 11. 2020 do 26. 3. 2021 vystavila žalobkyně žalované dne 11. 4. 2021 fakturu [číslo] na částku 3.453 Kč, jež byla splatná dne 25. 4. 2021. Dále žalobkyně žalované vyúčtovala za jí spotřebovanou elektřinu v období od 14. 11. 2020 do 26. 3. 2021 fakturou [číslo] k zaplacení částku 738 Kč splatnou dne 2. 6. 2021. Žalovaná dlužné částky ve lhůtách jejich splatnosti žalobkyni neuhradila, byť k tomu byla opakovaně vyzývána právním zástupcem žalobkyně prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 8. 11. 2021 zaslané jí téhož dne doporučeně na adresu [adresa žalované]. 6. Soud po posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, a proto jí vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě částek uvedených ve výroku I rozsudku. Soud v projednávané věci aplikoval z. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, a to konkrétně § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 tohoto zákona. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byly uzavřeny celkem dvě smlouvy týkající dodávky plynu a elektřiny do odběrného místa [adresa žalované]. Žalobkyně svým závazkům ze smluv vyplývajícím dostála, když žalované do předmětného odběrného místa dodávala plyn a elektřinu, žalovaná ale nikoliv, když žalobkyni nehradila řádně a včas úplatu za jí spotřebované energie. Soud tak žalovanou zavázal k úhradě dlužných částek, a to včetně příslušenství z nich v podobě úroků z prodlení vždy ode následujícího po splatnosti jednotlivých částek, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná nerozporovala složení ani výši dlužné částky, neprokázala, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatila a netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a o.s.ř. Žalobkyni přísluší plná náhrada nákladů řízení ve výši 2.510 Kč. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.058 Kč, z odměny zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby po 300 Kč za úkon dle § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb., ze tří režijních paušálů po 100 Kč za úkon (převzetí a příprava věci, sepis výzvy a žaloby) dle § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. a z daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 1.200 Kč ve výši 252 Kč.