52 C 22/2023-34 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou dne 3. 11. 2022 domáhal po žalované uhrazení částky 49.404,73 Kč s příslušenstvím a náhradě nákladů řízení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“), a žalovanou byla dne 5. 5. 2021 uzavřena smlouva o kreditní kartě, na základě které věřitel poskytnul žalované úvěrový rámec až do výše 50.000 Kč s úrokem 23,99 % ročně. Žalovaná se zavázala dále hradit poplatky dle sazebníku věřitele. Žalovaná smlouvu porušila a věřitel úvěr zesplatnil ke dni 18. 12. 2021. Částka se skládá z jistiny ve výši 48.767,51 Kč a poplatků ve výši 637,22 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce. Žalovaná ani přes výzvu žalobce neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobnímu návrhu žalobce nevyjádřila. 3. Příslušnost českých soudů je dána článkem 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, když služba žalované, která je cizí státní příslušník, byla poskytnuta na území České republiky. Smlouva se řídí českým právem v souladu s článkem 4 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, když poskytovatel služby má sídlo na území České republiky. 4. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu. 5. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, a to všeobecnými obchodními podmínkami věřitele, obchodními podmínkami věřitele ke kreditní kartě, souhlasem se zpracování osobních údajů, přípisem CBL ze dne 12. 7. 2022, údaji klienta, protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta, ceníkem věřitele, smlouvou o zřízení služeb přímého bankovnictví ze dne 5. 5. 2021, smlouvou o poskytnutí bankovních a dalších služeb ze dne 5. 5. 2021, formulářem pro standardní informace o úvěru [číslo] oznámením o postoupení pohledávky ze dne 22. 8. 2022 a ze dne 13. 7. 2022 včetně podacího archu, předžalobní výzvou ze dne 23. 8. 2022 včetně podacího archu, žádostí o poskytnutí informací ze dne 5. 5. 2021, smlouvou o vydání karty [číslo] ze dne 5. 5. 2021, zesplatněním ze dne 20. 12. 2021, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 8. 2018, ze dne 27. 6. 2022 a ze dne 5. 7. 2022 včetně příloh a výpisem z účtu kreditní karty. 6. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalovanou a věřitelem byla dne 5. 5. 2021 po zkoumání úvěruschopnosti žalované dle protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta, formuláře pro standardní informace o úvěru [číslo] přípisu CBL a žádosti o poskytnutí informací uzavřena prostředky na dálku dle smlouvy o zřízení služeb přímého bankovnictví a smlouvy o poskytnutí bankovních a dalších služeb smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut ze strany věřitele úvěrový rámec ve výši 50.000 Kč, které se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 23,99 % ročně a poplatky dle sazebníku věřitele, jak vyplynulo ze smlouvy, všeobecných obchodních podmínek věřitele, obchodních podmínek věřitele ke kreditní kartě a ceníku věřitele. Věřitel byl dle podmínek ke kreditním kartám oprávněn pro případ prodlení žalované s úhradou jakékoliv peněžitého dluhu od smlouvy odstoupit a požadovat okamžitě předčasné splacení veškerých dlužných částek. Dle výpisu z účtu kreditní karty žalovaná úvěr čerpala, avšak se žalovaná dostala do prodlení s peněžitým plněním nejpozději k listopadu 2021. Věřitel zesplatněním ze dne 20. 12. 2021 od smlouvy odstoupil a požadoval zaplacení celé dlužné částky ke dni 18. 12. 2021. Dle výpisu z účtu kreditní karty se dlužná částka ke dni 16. 12. 2021 skládala z jistiny ve výši 48.767,51 Kč a poplatků ve výši 637,22 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena nejdříve na společnost [anonymizováno] [právnická osoba] a následně na žalobce smlouvami o postoupení pohledávek, což bylo žalované oznámeno předmětnými oznámeními o postoupení pohledávky. Žalobce vyzýval žalovanou k uhrazení dlužných částek naposledy výzvou ze dne 23. 8. 2022. 7. Z ostatních důkazních prostředků soud nezjistil žádné další rozhodné skutečnosti. 8. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ OZ“) - Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ust. § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10. Podle ust. § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi věřitelem a žalovanou vznikl po posouzení úvěruschopnosti žalované závazkový vztah, a to uzavřením smlouvy o úvěru dle ust. § 2395 a násl. OZ, na základě které byly žalované poskytnuty dohodnuté finanční prostředky, které se žalovaná zavázala splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem a poplatky. Tuto svoji smluvní povinnost nedodržela a věřitel tak v souladu s předmětnou smlouvou odstoupil od smlouvy a zesplatnil svoji pohledávku vůči žalované. Žalovaná se rovněž dostala do prodlení s peněžitým plněním nejpozději den následujícím po dni zesplatnění pohledávky a věřiteli tak vzniklo právo na úrok z prodlení ve výši určené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena až na žalobce v souladu s ust. § 1879 OZ, který je tak oprávněn pohledávku po žalované vymáhat. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě jistiny ve výši 48.767.51 Kč, poplatků ve výši 637,22 Kč, úroku z jistiny ve výši 23,99 % ročně z jistiny od 14. 6. 2022 až do zaplacení a úroku z prodlení z jistiny ve výši 8,5 % ročně od 14. 6. 2022 do zaplacení, když žalobce nárokoval úrok z prodlení až od tohoto data. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. 12. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady procesně úspěšného žalobce spočívají jednak v zaplaceném soudním poplatku v částce 1.977 Kč a jednak v odměně advokáta. Soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném k datu provedení úkonu právní služby (dále jen AT). Hodnota jednoho úkonu právní služby v daném případě dle § 14b AT činí 500 Kč, žalobce má vedle toho za každý úkon právní služby nárok i na režijní paušál po 100 Kč. Zástupce žalobce v řízení učinil tři úkony právní služby před podáním žaloby – přípravu a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci, výzva k plnění. Vedle toho má nárok i na DPH v částce 378 Kč. Celkové náklady žalobce tedy činí 4.155 Kč a žalovaná je povinna zaplatit je přímo k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Žaloba splňuje všechny náležitosti určené § 14b odst. 1 AT, když ustáleným vzorem, o kterém mluví příslušné ustanovení se nemyslí formulář návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale samotný styl a obsah žaloby. Z praxe je soudu známo, že žalobce podává velké množství stejných žalob, ve kterých jsou měněny pouze údaje o úvěru, účtech a žalovaných. Z mínění soudu je přesně toto druh žaloby, na který dopadá ustanovení §14b AT.