61 C 152/2023-21 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 13.12.2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soudem bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku ve výši 30 720 Kč s příslušenstvím. Žalobce podanou žalobu odůvodnil tím, že dne 25.6.2008 byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto poskytnutou částku a souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč zaplatit v pravidelných padesátitřech týdenních splátkách po 640 Kč Smlouva zanikla uplynutím doby ke splnění a k datu 24.2.2009 bylo žalovaným uhrazeno pouze 3 200 Kč. Pohledávka byla dne 19.6.2015 postoupena žalobci. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu. Dne 25.6.2008 byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč, která mu byla vyplacena v hotovosti, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobce splatit částku ve výši 20 000 Kč a dále souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč v pravidelných padesátitřech týdenních splátkách po 640 Kč. Uvedené bylo zjištěno ze smlouvy o půjčce a smluvních podmínek. 5. Dne 19.6.2015 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku, která činila 33 920 Kč za žalovaným žalobci. Dle jeho tvrzení se jedná o zůstatek úvěru, neboť žalovaný uhradil původnímu věřiteli 3 200 Kč. 6. Dne 18.11.2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a současně byl žalovaný upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky a vznik dalších nákladů. Předmětná výzva byla odeslána žalovanému na prostřednictvím České pošty s.p. Uvedené bylo zjištěno z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání. 7. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba není důvodná. Dne 19.2.2008 byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu ust. § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník účinný do 31.12.2013. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly smluvní podmínky. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč, která mu byla vyplacena v hotovosti. Na tuto smlouvu žalovaný uhradil částku ve výši 3 200 Kč. Následně byla pohledávky v celkové výši postoupena žalobci, který je ve věci aktivně legitimován. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu požadované jistiny ve výši 16 800 Kč, která nebyla žalovaným uspokojena. 8. Pokud jde o nárok žalobkyně na zaplacení sjednaného souhrnného poplatku, dospěl soud k závěru, že v této části je žaloba nedůvodná. Dle ustanovení § 39 občanského zákoníku, neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází, nebo se příčí dobrým mravům. K tomu soud dále uvádí, že předmětná smlouva o zápůjčce byla uzavřena adhézním způsobem na formulářové na předtištěném vzoru, který neumožňoval žalovanému jakoukoli modifikaci a žalovanému tak bylo v podstatě dané smluvní ujednání vnuceno. Soud má tedy za to, že dané ujednání je nutno považovat za nepřijatelné a neplatné pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy (k tomu srov. již nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 199/11 ze dne 26.1.2012). Za dobré mravy je nutno považovat souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Nemohou být žádné pochybnosti o tom, že sjednaný souhrnný poplatek v takové výši je považován za odporující obecně uznávaným pravidlům a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu. Je nutno také přihlédnout k tomu, že žalovaný jako spotřebitel při uzavírání smlouvy o půjčce včetně dohody o poplatku jednal pravděpodobně v tíživé situaci, která jej vedla k tomu, aby souhlasil se sjednáním poplatků ve výši určené poskytovatelem. Soud vycházel i z toho, že smlouva je uzavřena na předtištěném formuláři právního předchůdce žalobce a je poměrně nejasné, co vše souhrnný poplatek zahrnuje. Tato částka, která odpovídá 69,6 % poskytnuté půjčky rozhodně neodpovídá běžně sjednaným poplatkům za administrativní činnost, ani úrokům z úvěru při splatnosti půjčky srovnatelné délky. Tato výše je ve zcela zřejmém nepoměru k poskytnuté částce a sjednání takového poplatku, soud považuje za odporujícím dobrým mravům, tedy za neplatné. 9. S ohledem na částečně uhrazenou jistinu shledal soud důvodným nárok žalobce na úroky z prodlení z neuhrazené jistiny, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě, která skončila 29.11.2022 ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku. Ve zbývajícím rozsahu byly požadované úroky z prodlení zamítnuty společně s uplatněným souhrnným poplatkem. 10. Výrok II. je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř Ve věci byl ve větším rozsahu, a to s ohledem na zamítnuté příslušenství, úspěšný žalovaný, kterému by příslušena částečná náhrada nákladů řízení, avšak dle obsahu spisu žalovaného žádné náklady nevznikly. 11. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.