ECLI: ECLI:CZ:MSBR:2023:62.C.85.2023.1 Datum: 2023-12-20 Předmět: o zaplacení 10.429,97 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. null/null Sb.", "§ 547 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. null/null Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 86 z. č. null/null Sb.", "§ 2991 z. č. null/null Sb.", " ["smlouva pracovní""smlouva o úvěru""postoupení pohledávky""neplatnost právního jednání"]
O co šlo: o zaplacení 10.429,97 Kč s příslušenstvím (["§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. null/null Sb.", "§ 547 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z. č. null/null Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 86 z. č. null/nu)
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25. 8. 2023, doplněnou podáním ze dne 11. 10. 2023, domáhala zaplacení 10.429,97 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel dne 6. 1. 2021 s právním předchůdcem žalobkyně (, právnická osoba, ) smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na základě které žalovaný v hotovosti obdržel 8.000 Kč. Poskytnutou částku se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 12.497 Kč v 78 týdenních splátkách nejpozději do 6. 7. 2022. Žalovaný neplnil řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti; na dluh uhradil 3.110 Kč. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 7.381,44 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 11.675,09 Kč (nesplacený poplatek ve výši 8.575,09 Kč, nesplacené poplatky za upomínání a předání pohledávky ve výši 3.100 Kč), nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokuty ve výši 3.048,53 Kč. S účinností ke dni 20. 12. 2022 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“); žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, souhlas žalovaného se předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Dne 6. 1. 2021 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . Žalovaný svým podpisem potvrdil, že mu byla v hotovosti vyplacena částka ve výši 8.000 Kč a zavázal se tuto částku vrátit spolu s úrokem v celkové výši 6.447 Kč, poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1.500 Kč, poplatkem za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2.210 Kč a doplňkovým pojistným ve výši 2.340 Kč, to vše v 78 pravidelných týdenních splátkách po 263 Kč nejpozději do 6. 7. 2022.5. V souvislosti s uzavření smlouvy o úvěru žalovaný vyplnil zákaznickou kartu. Uvedl, že je svobodný, žije s rodiči a nemá vyživovací povinnost vůči žádným osobám. Žalovaný byl v době žádosti o úvěr zaměstnaný, příjem činil 14.920 Kč. Odhadované měsíční výdaje činily 5.000 Kč. Totožnost žalovaného byla ověřena předložením občanského průkazu, příjmy a výdaje byly ověřeny z pracovní smlouvy a výplatních pásek.6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2022 byla pohledávka společnosti , právnická osoba, s účinností ke dni 20. 12. 2022 postoupena na žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 20. 12. 2022; dopis byl odeslán dne 16. 2. 2023.7. Předžalobní upomínkou ze dne 29. 5. 2023 žalobkyně žalovaného opětovně vyzvala k úhradě dluhu; upomínka byla odeslána dne 5. 6. 2023.8. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Soud se nejprve zabýval platností předmětné smlouvy.14. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobkyně, resp. její právní předchůdce, v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.15. V posuzované věci žalovaný sice předložil právnímu předchůdci žalobkyně přehled o svých pravidelných měsíčních příjmech a výdajích, avšak ze žádosti o úvěr nevyplývá, že by informace poskytnuté žalovaným byly ze strany právního předchůdce žalobkyně dostatečně ověřovány a hodnoceny. Příjem žalovaného byl ověřen pracovní smlouvou a výplatními páskami, ohledně výdajů žalovaného se však právní předchůdce žalobkyně zjevně spokojil s prohlášením žalovaného, nijak údaje, které uvedl, neověřoval. Právní předchůdce žalobkyně nepodnikl žádné aktivní kroky ke zjištění skutečných výdajů žalovaného a z čeho tyto sestávají (náklady na bydlení, energie, osobní potřeby, domácnost, léky, ošacení, splátky jiných dluhů apod.) K ověření pravdivosti tvrzení žalovaného právní předchůdce žalobkyně nevyžádal jediný doklad.16. Právní předchůdce žalobkyně tedy postupoval formálně a do žádosti o úvěr uvedl údaje sdělené žalovaným bez toho, aniž by dostatečně ověřil jeho výdaje, ačkoliv poskytnuté údaje samy o sobě vyvolávaly pochybnosti o jejich věrohodnosti. Pouhé doplnění čísel do formuláře, aniž je zřejmé, na základě, čeho a jak byly tyto údaje získány, proto nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39, a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018).17. Právní předchůdce žalobkyně nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když poskytl žalovanému úvěr v rozporu s § 86 z.s.ú. Neplatnost smlouvy o úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 z.s.ú. jako důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je neplatností absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18 a též ÚS ČR, sp.zn. III ÚS 4129/18).18. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná. V obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastá
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.