63 C 283/2022-26 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne 16.11.2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že zástavní právo zapsané ve prospěch žalované, které vzniklo na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a žalobkyní k nemovitosti - pozemku parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro katastrální území [část obce], obec Brno, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město neexistuje (dále jen„ předmětné zástavní právo“). Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřeli účastníci smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitosti k zajištění pohledávky žalované ve výši 3.000.000 Kč. Vzhledem k tomu, že na návrh žalované bylo dne 9.11.2020 zahájeno s žalobkyní insolvenční řízení - kdy tento návrh považuje žalobkyně za šikanózní (návrh byl dne [datum] insolvenčním soudem zamítnut) - a v důsledku uvedeného insolvenčního řízení došlo z iniciativy jejího tehdejšího smluvního partnera ke zrušení podnikatelského záměru, uplatnila žalobkyně vůči žalované nárok na náhradu škody a provedením zápočtu vzájemných pohledávek zanikl závazek zajištěný předmětným zástavním právem. Nadto je smlouva o zřízení zástavního práva neplatná, protože žalobkyně je invalidní důchodkyně, dlouhodobě užívá silnou medikaci tlumící bolest a žalovaná využila její slabosti a zdravotního handicapu a přesvědčila ji, aby zajistila právní vztahy mezi žalovanou a synem žalobkyně zřízením předmětného zástavního práva. V době sjednání zástavní smlouvy nebyla žalobkyně pro přetrvávající bolesti a užití silných tlumících léků osobou schopnou právně jednat, a žalovaná využila její fyzické a duševní indispozice. Žalobkyně má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť žalovaná ve snaze zpeněžit předmět zástavy zahájila řízení před Městským soudem v Brně (19C 95/2022). 2. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. Namítala, že žalobkyně podanou žalobou reaguje na žalovanou podaný návrh na nařízení soudního prodeje zástavy, o němž mělo být jednáno dne 17.10.2022, když předmětná zástavní smlouva byla uzavřena dne 17.4.2018 se splatností dluhu 17.10.2018. Návrh žalobkyně považuje za obstrukční se zjevným záměrem přerušit řízení o nařízení prodeje zástavy. Žalobkyně podepsala zástavní smlouvu a smlouvu o půjčce dne 19.4.2018 na poště, její podpis byl úředně ověřen a téhož dne podepisovala i kupní smlouvu na daný pozemek s panem [jméno] [příjmení]. Dále poukazovala na to, že dle tvrzení žalobkyně byla smlouva s jejím podnikatelským partnerem uzavřena 19.12.2019 (tedy rok po splatnosti půjčky od žalované) a to přes tvrzenou duševní nezpůsobilost a stav úpadku žalobkyně. Žalovaná uplatnila i námitku promlčení práva žalobkyně dovolat se neplatnosti právního jednání. 3. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: 4. Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 19.4.2018 mezi žalovanou na straně zapůjčitele a žalobkyní na straně vydlužitele. Žalovaná se zavázala poskytnout žalobkyni zápůjčku ve výši 3.000.000 Kč formou bankovního převodu na účet žalobkyně [bankovní účet] oproti závazku žalobkyně uvedenou částku spolu s úrokem ve výši 1% měsíčně ze zápůjčky vrátit nejpozději do 19.10.2018. K zajištění zápůjčky byla dne 19.4.2018 vystavena zajišťovací směnka ke smlouvě o zápůjčce, ze které bylo zjištěno, že byla vystavena žalobkyní na částku 3.180.000 Kč, bez protestu, na řad žalované, a byla podepsána žalobkyní a ručitelem (avalem) [jméno] [příjmení]. 5. Z potvrzení o odchozí úhradě vystaveného společností [právnická osoba] dne 7.4.2022 bylo zjištěno, že z účtu žalované byla dne 19.4.2018 poukázána částka 3.000.000 Kč na účet č. [bankovní účet]. 6. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva ([anonymizováno] [číslo]) bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 19.4.2018 mezi žalovanou na straně zástavního věřitele a žalobkyní na straně zástavního dlužníka. Žalobkyně, coby vlastnice pozemku parc. [číslo] orná půda, zemědělský půdní fond, o výměře 1 797 m², zapsaného na [list vlastnictví] pro katastrální území [část obce], obec Brno, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město zřídila k zajištění pohledávky žalované ve výši 3.000.000 Kč vzniklé z titulu půjčky žalobkyni za dne 19.4.2018 zástavní právo k uvedenému pozemku ve prospěch žalované. Smlouva je podepsána žalobkyní a žalovanou, oba podpisy byly úředně ověřeny, jak bylo zjištěno z razítka České pošty, s.p. a ověřovací doložky ze dne 19.4.2018. 7. Z výpisu z katastru nemovitostí listu vlastnictví [číslo] vyhotoveného Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno-město, dne 21.10.2020 pro katastrální území [část obce], obec Brno bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastníkem pozemku p. [číslo] orná půda, přičemž vlastnictví k této nemovitosti nabyla kupní smlouvou ze dne 19.4.2018, z této bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 19.4.2018 mezi žalobkyní na straně kupující a panem [jméno] [příjmení] na straně prodávajícího, předmětem převodu byla nemovitost – pozemek p. [číslo] v katastrálním území [část obce], obec Brno, vklad práva byl povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu [okres] [číslo jednací], právní účinky vkladu práva nastaly dne 19.4.2018. K pozemku je zapsáno zástavní právo pro žalovanou vzniklé na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 19.4.2018, právní účinky vkladu nastaly k 19.4.2018. 8. V daném sporu se žalobkyně domáhala určení, že předmětné zástavní právo neexistuje. Podle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění ke dni podání žaloby, se lze žalobou domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 9. Předpokladem úspěšnosti žaloby na určení je jednak dostatek věcné legitimace účastníků řízení a jednak existence naléhavého právního zájmu. Soud se proto v první řadě zabýval otázkou, zda jsou splněny oba uvedené předpoklady. 10. Věcnou legitimaci má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se právní vztah nebo právo týká. Žalobě o určení, zda zástavní právo existuje či neexistuje lze vyhovět jen tehdy, jestliže se řízení účastní všichni účastníci napadeného právního úkonu (smlouvy), popřípadě jejich právní nástupci. V projednávané věci jsou účastníky řízení ti, kdo uzavřeli zástavní smlouvu ze dne 19.4.2018 jako zástavní věřitel (žalovaná) a jako zástavce (žalobkyně), tedy všechny strany zástavní smlouvy. Požadované určení se týká právní sféry obou účastníků, oba jsou tedy věcně legitimováni a současně jsou všechny strany smluvního vztahu účastníky řízení. Naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení je třeba zkoumat se zřetelem ke konečnému smyslu rozhodnutí, jehož vydání se žalobkyně domáhá. Naléhavý právní zájem na určení, že tu zástavní právo není, je dán v případě, že mezi účastníky zástavního práva není jisté, zda došlo k zániku zástavního práva splněním závazku žalobkyně vůči žalované ze smlouvy o zápůjčce, který byl zajištěn zástavní smlouvou, resp. zanikl-li tento započtením, jak tvrdila žalobkyně v žalobě. Žalobkyně má tedy naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Současně, je-li zástavní právo předmětem evidence katastru nemovitostí, je vyhovující výrok takového soudního rozhodnutí i způsobilým podkladem pro provedení změny stavu zápisu v katastru nemovitostí ohledně zástavního práva. 11. Po posouzení otázky věcné legitimace účastníků a existence naléhavého právního zájmu se soud zabýval věcí samou. Shora uvedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne 19.4.2018 uzavřena smlouva o zápůjčce a téhož dne byla uzavřena i smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitosti specifikované ve smlouvě, přičemž právní účinky vkladu zástavního práva nastaly dne 19.4.2018. 12. Podle ustanovení § 1376 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) zanikne-li zajištěný dluh, zanikne i zástavní právo. 13. V řízení tedy byla stěžejní aplikace poučovací povinnosti soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 o.s.ř., jenž je poučovací povinností soudu, ke které dochází jen při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, kter