94 C 183/2023-31 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 1. 12. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 31 384,49 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou Smlouvu o balíčku Profi účet, na jejímž základě se žalobkyně zavázala vést běžný účet pro žalovanou. Rovněž účastníci uzavřeli smlouvu o povoleném debetu žalované. Jelikož na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, byla žalovaná povinna tento vyrovnat. Žalovaná debetní zůstatek nevyrovnala, a proto žalobkyně převedla debetní zůstatek na zvláštní účet. 2. K návrhu žalobkyně byla usnesením ze dne 9. 8. 2023, č.j. EPR 330777/2022-12 připuštěna změna žaloby spočívající v jejím rozšíření o smluvní úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 31 384,49 Kč od 8. 2. 2022 do zaplacení. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 4. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 5. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu: 6. Účastníci uzavřeli smlouvu o balíčku Profi účet, na jejímž základě se žalobkyně zavázala zřídit a vést žalované běžný účet č. [bankovní účet] (ze smlouvy o balíčku Profi účet ze dne 29. 3. 2018). Současně byla mezi účastníky uzavřena smlouva o povoleném debetu, na jejímž základě umožnila žalobkyně žalované čerpání kontokorentního úvěru. Výše povoleného limitu čerpání byla sjednána na 30 000 Kč (ze smlouvy o povoleném debetu ze dne 29. 3. 2018, všeobecných obchodních podmínek). Vzhledem k tomu, že žalovaná porušovala podmínky smlouvy, odstoupila žalobkyně od smlouvy o zřízení účtu a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky (z odstoupení ze dne 19. 1. 2022). Žalobkyně následně dluh na účtu žalované převedla na zvláštní nově otevřený účet žalované č. [bankovní účet], kde byl úročen sazbou 25 % ročně (z oznámení ze 7. 2. 2022, z výpisu z účtu č. [bankovní účet], z oznámení o úrokových sazbách). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky (z výzvy ze dne 4. 10. 2022 včetně podacího lístku). 7. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o účtu dle § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Dle § 2665 občanského zákoníku ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru dle § 2395 až 2400 občanského zákoníku, podle něhož platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalované byl žalobkyní zřízen účet, za jehož vedení byla žalovaná povinna zabránit vzniku nepovoleného debetního zůstatku. Žalovaná porušila své smluvní povinnosti tím, že na svém účtu nezajistila dostatek peněžních prostředků a došlo ke vzniku nepovoleného debetního zůstatku, který nevyrovnala. V důsledku porušování smluvních povinností ze strany žalované žalobkyně nepovolené přečerpání ke dni 7. 2. 2022 převedla na evidenční účet a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobkyni vzniklo právo na úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaná v rámci řízení neprokázala, že by žalobkyni dlužnou částku zaplatila a ani jinak tvrzení žalobkyně nerozporovala, soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 31 384,49 Kč se zákonným úrokem z prodlení a smluvním úrokem ve výši 11,75 % ročně, jak odpovídá návrhu žalobkyně. Rovněž žalobkyni vznikl dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, neboť se jedná o vzájemný závazek podnikatelů. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 8. Výrok II. je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy plně úspěšné žalobkyni soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 4 160 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 256 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) sestávající z částky 500 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a dvě písemná podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t.) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. 504 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.)