94 C 235/2022-52 — Městský soud v Brně

1. Návrhem soudu doručeným dne 18.11.2022 se manželka domáhala rozvodu manželství, neboť manželé spolu od dubna 2022 nežijí, manžel se odstěhoval a zdržuje se na neznámém místě, pravděpodobně ve výkonu trestu odnětí svobody v Rakousku. 2. Manžel se ve věci nevyjádřil, přestože si výzvu k vyjádření osobně převzal. 3. Cizí prvek je ve věci dán tím, že manžel je občanem [příjmení] [anonymizováno]. Pravomoc českých soudů je dána, neboť manželka je státním občanem České republiky a má v České republice obvyklý pobyt (§ 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém). Rozhodným právem je právo české, neboť manželé jsou občany různých států a v době zahájení řízení neměli obvyklý pobyt ve stejném státě (§ 50 odst. 1 ve spojení s § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb.). 4. Soud věc projednal v nepřítomnosti manžela, neboť tento nepožádal o odročení jednání (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 5. Soud zjistil následující skutkový stav: 6. Manželka byla již dvakrát vdaná, a to za osoby [anonymizováno] příslušnosti, kdy manželka sama uvedla, že„ je na ty [anonymizováno]“. Manželka si už nepamatuje, jak se s prvními dvěma manžely seznámila a vysvětluje to tím, že je epileptička a že si věci někdy nepamatuje. Manželka chodí pravidelně k psychologovi. Od prvního manžela a jiných [anonymizováno] se manželka naučila [anonymizováno]. První dvě manželství manželka uzavírala v [příjmení] [anonymizováno], protože se jí tam líbí. V případě prvního manželství to byl manžel, koho napadlo, že uzavřou manželství v [příjmení]. Manželka s manželem řešila povolení k trvalému pobytu, manžel se po 4 letech změnil a manželka se s ním po 6 letech rozvedla. Druhý manžel nebyl dobrý a manželka se s ním rozvedla, trvalý pobyt s ním neřešila (výslech manželky). 7. Manžel získal dne 21.1.2016 povolení k pobytu (výpis z ISZR manžela). 8. Manželé se seznámili zhruba před třemi lety, tj. zhruba v roce 2020 v [obec], u hotelu [příjmení], kde manžel hledal nějakou adresu nebo něco podobného. Manželé se stýkali skoro každý den, telefonovali si. Bydleli zvlášť, manželka ani konkrétně nevěděla, kde manžel bydlí, nikdy u něj nebyla. Manželka to vysvětlovala tím, že byla zamilovaná a nepotřebovala vědět, jak manžel žije. Manželka chtěla jet na dovolenou do [obec], chtěla poznat rodinu manžela a manžel jí navrhl, že by se tam vzali (výslech manželky). 9. Zhruba po půl roce (výslech manželky), dne 21.9.2021 uzavřeli manželé manželství před [stát. instituce] [anonymizováno] (oddací list). Manželka byla zapsána také jako manželka manžela v Registru obyvatel, i když datum uzavření manželství z výpisu z registru obyvatel ani jednoho z manželů nevyplývá (výpis z ISZR manželů). Svatbu manželka popisovala detailně jako„ pohádkovou“ se všemi tamními rituály (výslech manželky). 10. Po svatbě se manželé vrátili do České republiky a manželka řekla, že budou nyní žít u ní. Společně manželé žili asi měsíc a potom se manžel náhle změnil. Manžel začal sám jezdit do [obec], přestal manželce volat. Manžel s manželkou už nekomunikuje. Manželka přes [anonymizováno] známé postupně zjistila, že manžel se v [země] zasnoubil a možná čeká i dítě (výslech manželky). 11. Z manželství se děti nenarodily (výpis z ISZR manželky). 12. Manželství ke dni podání návrhu na rozvod trvalo jeden rok, z toho manželé společně žili měsíc (návrh, výslech manželky). 13. Soud neprováděl důkaz výslechem manžela, neboť tento neprojevil o vedené řízení žádný zájem, přestože byl obeslán a výzvu k vyjádření i předvolání k jednání si osobně převzal (§ 389 odst. 1 z.ř.s.). 14. Pokud se týká toho, zda nebylo manželství uzavřeno pouze za účelem získání či prodloužení pobytu manžela v České republice, pak tato skutečnost nebyla v řízení prokázána. Manželka své ne zcela standardní až naivní jednání, kdy si třikrát za sebou na základě zamilovanosti vzala v [příjmení] [anonymizováno] za manžela kosovského [anonymizováno], vysvětlovala tím, že se na psychologii léčí, což ovšem přes výzvu soudu nijak nedoložila důkazy (zprávou o svém psychickém stavu). Manželka navíc na výzvu soudu nepředložila ani neoznačila k důkazu listiny z dřívějších rozvodových řízeních. Soud nemůže v rámci sporného řízení sám vyhledávat důkazy, vzhledem k tomu, že manželka neoznačila důkazy na podporu své účastnické výpovědi, má soud o věrohodnosti její výpovědi pochybnosti. Závěr o tom, že manželství nebylo uzavřeno za účelem získání pobytu, soud učinil na základě toho, že manžel v době uzavření manželství v České republice již pobyt povolen měl. 15. Právním posouzením dospěl soud k závěru, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a že nelze očekávat jeho obnovení, neboť manželé společně déle než rok nežijí a manžel s manželkou nějak nekomunikuje (§ 755 odst. 1 občanského zákoníku). Soud má za to, že manželství bylo uzavíráno unáhleně, aniž se manželé dobře znali a měli představu o praktických věcech společného soužití. Manželé spolu bydleli jediný měsíc a je otázkou, zda takto krátkou dobu lze vůbec nazývat společným životem. Příčina rozvratu manželství spočívá v tom, že se manželé v době uzavření manželství příliš neznali, kdy manžel po uzavření manželství a měsíčním společném bydlení ztratil o vztah s manželkou zájem. Soud proto návrhu manželky vyhověl a manželství výrokem I. rozvedl. 16. Výrokem II. soud nepřiznal žádnému z manželů právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení o rozvod manželství manželům právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku nepřísluší (§ 23 z.ř.s.).