116 C 124/2024-32 — Městský soud v Brně

Žalobou podanou ke zdejšímu sodu se žalobce domáhal po žalované zaplacení shora uvedené částky představující cenu za energie ve výši 43 925,68 Kč a 15 103,66 Kč, a to konkrétně za dodanou a nezaplacenou elektřinu do odběrného místa , adresa, , adresa, . Účastníci uzavřeli dne 27.6.2022 a 1.8.2023 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalobce dále požadoval smluvní pokuty ve výši 22 300 Kč na základě smlouvy prodlení a předčasné ukončení z důvodu opakovaného porušení platebních povinností a za nezaplacené faktury.Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (právní zástupce žalobce i žalovaná s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili).Soud provedl dokazování listinami založenými ve spisovém materiálu. Následně zjistil skutkový stav.Ze smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne 27.6.2022 a 1.8.2023, informací pro zákazníka souhrnu údajů evidovaných k zákazníkovi soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu, kterou se žalobce zavázal dodávat do odběrného místa na adrese , adresa, , adresa, elektřinu pro potřeby domácnosti a žalovaná se zavázala k úhradě vyúčtování za spotřebovanou elektřinu.Dne 13.7.2023 žalobce vyúčtoval fakturou variabilní symbol , var. symbol, za období od 19.7.2022 do 10.7.2023 na částku 43 925,68 Kč představující cenu za odebranou elektřinu a souvisejících služeb za 14,595 MWh a 300 Kč představující smluvní pokutu za prodlení se zaplacením záloh z předchozí faktury. Z faktury s variabilním symbolem , var. symbol, bylo zjištěno, že žalobce vyúčtoval žalované dne 5.10.2023 za odebranou elektřinu 2,14 MWh za období od 11.7.2023 do 26.9.2023 částku 14 803,66 Kč a 300 Kč jako smluvní pokutu za prodlení se zaplacením záloh na dodávku elektřiny a za prodlení se zaplacením předchozí faktury.Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.Skutkový stav zjištěný provedeným dokazování soud právně posoudil tak, že mezi žalobcem a žalovanou byla podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se žalovaná jako zákazník zavázala platit žalobci jako dodavateli cenu za elektřinu dodanou do dohodnutého odběrného místa, a to včetně distribuce této elektřiny a systémových služeb poskytovaných podle smlouvy (dále jen „cena“). Vzhledem k tomu, že žalovaná výše uvedené ceny za dodanou elektřinu a služby související s jejím dodáním nezaplatila řádně a včas, zavázal jej k tomu soud tímto rozhodnutím.Jelikož žalovaná neuhradila faktury řádně a včas, dostala se do prodlení a je tak povinna zaplatit žalobci i úrok z prodlení z přiznaných částek v souladu s ustanovením § 1970 o.z. od prvního dne prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Co se týče požadovaných smluvních pokut, dospěl soud k závěru, že ujednání o smluvní pokutě je neplatné dle ust. § 588 o.z., neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, když žalovaná má postavení spotřebitele a žalobce vystupoval jako podnikatel. Za tohoto stavu musí být veškerá sdělení vůči spotřebiteli dána jasně a srozumitelně, což se nestalo.Podle § 1815 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle § 1811 odst. 1 o.z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.Podle ust. § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.V projednávané věci žalobce vystupuje jako podnikatel a žalovaná jako příjemce nabízených služeb, jedná se o spotřebitelskou smlouvu. Pro spotřebitelské smlouvy obecně platí vyšší ochrana spotřebitele, která se projevuje už v samotném kontraktačním procesu. Spotřebiteli je v tomto případě nabízena k podpisu formulářová smlouva, její obsah, co se např. týče ujednání o smluvních pokutách, nemůže ovlivnit.Smluvní pokuta není cenou služby, jedná se o sankci za porušení povinností, a to sankci smluvní.Účelem smluvní pokuty, jejíž právní úprava je obsažena v ust. § 2048 až 2052 o.z. jako jednoho ze zajišťovacích prostředků, je donutit dlužníka pohrůžkou majetkové sankce ke splnění smluvnípovinnosti zajištěné smluvní pokutou. Smluvní pokuta má funkci prevenční, reparační a sankční.Zák. č. 89/2012 Sb. nevyžaduje, na rozdíl od předchozí právní úpravy, písemné sjednání smluvnípokuty.Ze smluv o sdružených dodávkách elektřiny uzavřené mezi žalobcem a žalovanou vyplývá, že žalobce se zavázal dodávat žalované elektřinu do odběrného místa , adresa, a žalovaná se zavázala žalobci zaplatit její cenu. Obě smlouvy jsou koncipovány tak, že strana označená jako 2/2, tj. druhá strana smlouvy, je psána větším písmem, jsou na ní identifikováni účastníci, adresa pro doručování, platební podmínky a smluvní a technické podmínky, tj. o jaký odběr se jedná, jaká produktová řada byla sjednána, v jakém odběrném místě a od kdy bude dodávka uskutečňována. Jedná se o smlouvu formulářovou, kde jsou vpisovány jen údaje týkající se zákazníka, výběru služby, odběrného místa a započetí dodávky. Na této straně smlouvy se nachází i kolonka pro podpis zákazníka. „První strana smlouvy“, která vizuálně působí spíše jako obchodní podmínky a zcela nelogicky předchází konkrétním údajům o účastnících smlouvy, místě spotřeby apod., je psána velmi malým písmem, nejsou do ní uváděny žádné údaje za součinnosti zákazníka. Nazíráno pohledem průměrného spotřebitele tato vzbuzuje na první dojem představu, že se vůbec nejedná o první stranu smlouvy, že se jedná pouze o ujednání technického, nedůležitého charakteru, když všechny podstatné náležitosti smlouvy jsou uvedeny v části psané větším písmem, na straně, kde je smlouva podepsána, vzbuzuje dojem, že jsou v ní uvedeny údaje, kterým spotřebitel nemusí věnovat zvýšenou pozornost. Navíc, že se jedná o první stranu smlouvy, je lehce přehlédnutelné, neboť obě strany předmětných smluv jsou výrazně nadepsány Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Ujednání o smluvní pokutě je zahrnuto do jednolitého odstavce s minimálním odlišením textu a zákazník není nikterak upozorněn na to, že tento závazek nad rámec závazku plynoucího ze smlouvy o sdružených dodávkách energií, na sebe přebírá, přestože např. cenovým podmínkám věnuje žalobce samostatný oddíl, a to za situace, kdy se jedná o smlouvu formulářovou, jejíž znění nemá možnost spotřebitel ovlivnit. V tomto směru neposkytuje dostatečnou informaci ani Informace pro zákazníka k návrhu smlouvy/dodatku. Zákazník je sice informován, že případné smluvní pokuty mohou být zakotveny ve smlouvě/dodatku. Nicméně ani tady informace není uvedena přehledně, je zahrnuta do závěru textu odstavce, ve kterém je zákazník seznamován s jednotlivými složkami ceny. I samotná Informace je psána velmi malým písmem, hustým řádkováním. Smluvní pokuta, přestože není součástí ceny služby, ale sankcí za nesplnění povinností zákazníka není uvedena např. v části věnované povinnostem zákazníka, Informace neobsahuje oddíl o tom, jaké povinnosti zákazníku nad rámec povinností ze zákona vznikají, pokud nesplní své smluvní povinnosti. Navíc pokud v Informaci je spotřebiteli dána informace o „případné“ smluvní pokutě v rámci informace o ceně služby, zákazník by snad mohl případné ujednání o smluvní pokutě očekávat v logice struktury Informace koncipované dodavatelem maximálně v části nazvané Cenové podmínky, když sám podnikatel informaci o případné smluvní pokutě sám zahrnul do informace o ceně služby. Navíc smluvní pokuta není v rámci Informace pro zákazníka uvedena jako ujednání sjednávané formulářovou smlouvou vždy, ale jen jako ujednání případné. Informace tak navozuje dojem, že se nemusí v textu formuláře smlouvy vůbec vyskytovat.Ujednání o smluvní pokutě není podstatnou náležitostí uzavřené smluv, není obvyklou náležitostísmluv. Na základě tohoto ujednání vzniká povinnost spotřebitele plnit v