36 C 137/2023-29 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 13. 4. 2023 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 20.000 Kč s příslušenstvím. Právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, se sídlem , adresa, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta dne 4. 7. 2020 částka ve výši 20.000 Kč a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalobkyně však nemůže doložit uzavření smlouvy, a proto žádá vrácení částky z titulu bezdůvodného obohacení. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na společnost , právnická osoba, . a následně byla postoupena na žalobkyni.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, na výzvy soudu nereagoval, po celou dobu řízení zůstal naprosto nečinný.3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobkyně podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobkyní předložených.4. Z předložených důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne 7. 4. 2020 z účtu společnosti , právnická osoba, byla odeslána na účet č. , č. účtu, částka 20.000 Kč. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 9. 8. 2023 soud zjistil, že majitelem účtu č. , č. účtu, byla , jméno FO, , nar. , datum, bytem , adresa, . Z ostatních listinných důkazů soud nezjistilk žádné relevantní skutečnosti.5. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.6. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.7. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení OZ, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení sice bylo prokázáno, že původní věřitel odeslal částku 20.000 Kč na účet č. , č. účtu, , avšak tento účet nepatří žalovanému. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný obdržel od původního věřitele částku 20.000 Kč, nedošlo tak bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného. Soud tedy žalobu jako nedůvodnou zamítl.8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého by měl úspěšný žalovaný právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však v tomto řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.