37 C 99/2024-18 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou soudu doručenou dne 5. 1. 2024 po žalovaném domáhala zaplacení částky 26 789 Kč s příslušenstvím představující náhradu škody, kterou žalovaný způsobil dne 27. 8. 2021 jako provozovatel vozidla bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem takového vozidla, a kterou tak musela hradit žalobkyně.2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil.3. S ohledem na absenci vyjádření účastníků /§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“)/ soud podle § 115a OSŘ, ve věci rozhodl bez jednání vycházeje pouze z předložených listinných důkazů, z nichž zjistil, že žaloba je důvodná.4. Z relace o dopravní nehodě soud zjistil že dne 27. 8. 2021 žalovaný na , adresa, vozidlem reg. zn. , SPZ, způsobil dopravní nehodu, přičemž toto vozidlo v té době bylo provozováno bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem takového vozidla, což je zřejmé též z přehledu pojištění tohoto vozidla. Při této nehodě žalovaný způsobil škodu ve výši 77 947 Kč, jak se podává z faktury č. , tel. číslo, a náklady likvidace ve výši 2 420 Kč, jak se podává z likvidační zprávy č. ŠU 2022-001570-9999. Tyto částky uhradila žalobkyně, jak se podává z detailů transakce ze dne , právnická osoba, . 2022, resp. 5. 4. 2022. Od 23. 5. 2021 vozidlo patřilo žalovanému, jak se podává z kupní smlouvy tohoto vozidla. Žalovaný na svůj dluh ani přes výzvu ze dne 19. 4. 2022, resp. 26. 8. 2022, ničeho neuhradil.5. Dle ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů žalobkyně poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. Dle ustanovení § 24 odst. 9 věta první tohoto zákona výplatou plnění z garančního fondu vzniká žalobkyni nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Protože žalovaný jakožto vlastník vozidla bez sjednaného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla tímto provozem způsobil škodu, kterou musela hradit žalobkyně, zavázal ho soud k náhradě jedné třetiny těchto nákladů žalobkyni dle naposledy citovaného zákonného ustanovení, a to včetně úroku z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Žalovanému pak soud uložil povinnost dlužnou částku uhradit ve lhůtě stanovené v souladu s § 160 odst. 1 OSŘ.6. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal dle § 142 odst. 1 OSŘ právo na náhradu nákladů řízení, která je tvořena odměnou za tři úkony právní služby po 2 180 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva) stanovenou podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „advokátní tarif“), paušální náhradou nákladů za tři úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 900 Kč, náhradou soudního poplatku ve výši 1 072 Kč a částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalobkyně plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 1 562 Kč. Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit činí 10 074 Kč. Je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ, dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobkyně.