41 C 46/2023-60 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 11 705 Kč s příslušenstvím uvedeným v petitu žaloby. V rámci odůvodnění svých skutkových tvrzení žalobce uvedl, že s žalovaným dne 23. 11. 2021 uzavřel písemnou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , Anonymizováno, , na základě které byla žalovanému dodávána elektrická energie do odběrného místa pod adresou , adresa, , a to v souladu s ceníkem Komplet elektřiny PRO 36 Podzim I. Žalovaný se zavázal za provedené dodávky hradit jejich cenu. To se nestalo v období od 7. 6. 2022 do 17. 9. 2022, za které žalovaný žalobci dluží částku 2 901 Kč, za dodanou elektrickou energii, a to konkrétně za dodaných 344 kWh. Dále žalovaný žalobci za období od 6. 12. 2021 do 6. 6. 2022 dluží částku 8 804 Kč. Žalobce rovněž uvedl, že na zálohách za uvedené období žalovaný žalobci uhradil částku 4 150 Kč, když v uvedeném období žalovaný od žalobce odebral elektrickou energii za 16 454,89 Kč. Dne 14. 9. 2022 na svůj dluh žalovaný zaplatil částku 3 500 Kč. Dlužnou tak zůstala právě částka 8 804 Kč. Protože obě dlužné částky nebyly zaplacené ani přes výzvu k úhradě dluhu, nezbylo žalobci než podat žalobu k soudu.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, přestože byl ze strany soudu řádně a včas obeslán do vlastních rukou, a to za využití mezinárodního dožádání na území Slovenska.3. Soud na základě obsahu listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne 23. 11. 2020 uzavřená platná smlouva o sdružených službách dodávky elektrické energie do odběrného místa , adresa, . Z ceníku Komplet elektřina PRO 36 podzim I. se podává, jaká byla cena za dodanou kWh elektrické energie, včetně ceny za distribuci apod. Výzvou před podáním žaloby byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužné částky ve výši 8 804 Kč, která nebyla uhrazená podle faktury č. , tel. číslo, ze dne 10. 6. 2022, jakož i k úhradě částky 2 901 Kč podle faktury č. , hodnota, ze dne 3. 10 2022. Z faktury za elektřinu, týkající se období od 6. 12. 2021 do 6. 6. 2022 bylo soudem zjištěno, že žalovaný odebral celkem 2,306 MWh v ceně 16 454,89 Kč, když na zálohách měl zaplatit 4 150 Kč. Nedoplatek v době vystavení faktury měl činit 12 304 Kč, když dlužná částka byla splatná do dne 10. 6. 2022.4. Podle ustanovení § 50 odst. 1 energetického zákona (zákon č. 458/2000 Sb.) mimo jiné platí, že smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.5. S ohledem na znění ustanovení § 115a o.s.ř. soud uvádí, že je možné v tomto případě rozhodnout bez provádění dokazování, a to jen na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s takovým postupem souhlasili. Předně lze uvést, že žaloba žalobce je po právu, neboť jeho pohledávka odpovídá obsahu listinných důkazů, ze kterých je zjevné, že mezi stranami byla uzavřená platná smlouva o dodávkách elektřiny (§ 50 zákona č. 458/2000 Sb.), na základě které žalovaný odebral od žalobce elektrickou energie, za cenu mezi stranami sjednanou. To bylo žalovanému dáno na vědomí, vyúčtováno a fakturováno. Zároveň byl žalovaný před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky. S ohledem na skutečnost, že žalovaný na dluh dílem plnil, lze mít důvodně za to, že došlo k uznání dluhu (§ 2048 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb.), resp. původního nedoplatku ve výši 12 304 Kč.6. Nelze přehlédnout samotnou skutečnost, že procesní obrana žalovaného byla prakticky nulová, a že jednotlivé listinné důkazy, pohledem žalobcových skutkových tvrzení, do sebe zapadaly a tvořily ucelenou logickou řadu. Soud tak neměl jediný důvod žalobci nárok nepřiznat. Lze dodat, že žalovaný smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nejenže uzavřel, ale aktivně v odběrném místě elektrickou energii po delší dobu odebíral, když rovněž hradil stranami sjednané zálohy. Proto mohlo být soudem ve věci rozhodnuto tak, jak je to uvedené ve výroku I. rozsudku.7. Žalobci náleží i příslušenství pohledávky, neboť se žalovaný do prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku dostal. Výše úroku z prodlení má svoji oporu v nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. Výrok o nákladech řízení soud opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve věci procesně úspěšný. Náklady řízení představují: soudní poplatek ve výši 800 Kč (přiznaný podle sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb.) a náklady právního zastoupení za 3 úkony právní služby, tj. 3 x 300 Kč (podle § 14b odst. 1, bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.), a to za převzetí věci, podání žalobního návrhu a předžalobní upomínku. Dále žalobci náleží 3x režijní paušál, vždy po 100 Kč za úkon, a to podle ustanovení § 11 a § 14b odst. 5, písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jakož i účtované DPH z poskytnutých právních služeb ve výši 252 Kč. Celkem tedy 2 252 Kč.