44 C 72/2024-31 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 21. 9. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 376.902,25 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o stavebním spoření č. , Anonymizováno, a dne , datum, Smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření č. , Anonymizováno, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému meziúvěr ze stavebního spoření do výše 418.000 Kč. Žalovaný meziúvěr v plné výši čerpal. Žalovaný byl povinen hradit úroky z poskytnutého meziúvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.393,33 Kč. Základní úroková sazba byla sjednána ve výši 4,8 % ročně. Od 1. 10. 2020 byla výše splátky úroků zvýšena na 1.463 Kč. Od 1. 2. 2021 byla výše splátky úroků zvýšena na 1.602,33 Kč. Od 1. 3. 2021 byla výše splátky úroků zvýšena na 1.672 Kč. Žalovaný byl rovněž povinen provádět pravidelné měsíční vklady ve výši 1.087 Kč na vkladový účet stavebního spoření. Jelikož žalovaný řádně nesplácel úroky z meziúvěru a nečinil pravidelné vklady na vkladový účet stavebního spoření, žalobkyně dopisem ze dne 3. 5. 2023 odstoupila od úvěrové smlouvy a požadovala úhradu pohledávky. Od 1. 5. 2023 je žalovaný v prodlení. Dne 30. 4. 2023 žalobkyně provedla vyúčtování finančních prostředků z vkladového účtu č. , Anonymizováno, ve výši 63.109,74 Kč proti pohledávce na meziúvěrovém účtu. Žalovaný dluží žalobkyni částku 372.722,26 Kč na jistině, částku 4.179,99 Kč na smluvním úroku do data odstoupení a dále úrok ve výši 4,8 % ročně z jistiny od 1. 5. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny od 1. 5. 2023 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani přes předžalobní výzvu.2. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřil.3. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav.4. Dne , datum, žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o stavebním spoření č. , Anonymizováno, .5. Po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného uzavřela žalobkyně s žalovaným dne , datum, úvěrovou smlouvu. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému meziúvěr ze stavebního spoření na rekonstrukci rodinného domu ve výši do 418.000 Kč. Úroková sazba pro meziúvěr byla sjednána ve výši 4,8 % ročně. Měsíční splátka úroků z meziúvěru byla sjednána ve výši 1.672 Kč, výše povinného vkladu na stavební spoření byla sjednána ve výši 1.087 Kč měsíčně a výše poplatku za vedení meziúvěrového účtu byla sjednána na 360 Kč. Po přidělení cílové částky stavebního spoření měl být žalovanému poskytnut úvěr ze stavebního spoření ve výši do 271.700 Kč s úrokovou sazbou 3,5 % ročně a měsíční splátkou 3.000 Kč (naspořenými prostředky na účtu stavebního spoření a úvěrem ze stavebního spoření měl být splacen meziúvěr ze stavebního spoření).6. Dle části I. písmeno J odstavec 1 písmeno a) Obecných úvěrových podmínek byla žalobkyně oprávněna od úvěrové smlouvy odstoupit, jestliže je dlužník v prodlení se zaplacením více než dvou splátek úvěru ze stavebního spoření nebo úroků z meziúvěru nebo jedné takové splátky po dobu delší než 3 měsíce, totéž platí i v případě, že dlužník neprovádí sjednané měsíční vklady. Odstoupením se stává pohledávka na splacení celého poskytnutého meziúvěru/úvěru včetně příslušenství splatnou.7. Z výpisu z meziúvěrového účtu, z Žádosti o čerpání ze dne 12. 5. 2017 a z Oznámení o čerpání ze dne 19. 5. 2017 soud zjistil, že žalovaný čerpal meziúvěr ve výši 418.000 Kč převodem na jeho bankovní účet č. , č. účtu, dne , datum, . V Oznámení o čerpání ze dne 19. 5. 2017 byl žalovaný vyzván k pravidelné úhradě úroků z meziúvěru ve výši 1.393,33 Kč měsíčně.8. Přípisem ze dne 2. 10. 2020 žalobkyně oznámila žalovanému, že jelikož již netrvá právo na příslušnou slevu z úrokové sazby, dochází od 1. 10. 2020 ke zvýšení úrokové sazby z meziúvěru o 0,2 % na 4,2 % ročně. Nová měsíční splátka úroků z meziúvěru činí 1.463 Kč.9. Přípisem ze dne 2. 2. 2021 žalobkyně oznámila žalovanému, že jelikož již netrvá právo na příslušnou slevu z úrokové sazby, dochází od 1. 2. 2021 ke zvýšení úrokové sazby z meziúvěru o 0,4 % na 4,6 % ročně. Nová měsíční splátka úroků z meziúvěru činí 1.602,33 Kč.10. Přípisem ze dne 2. 3. 2021 žalobkyně oznámila žalovanému, že jelikož již netrvá právo na příslušnou slevu z úrokové sazby, dochází od 1. 3. 2021 ke zvýšení úrokové sazby z meziúvěru o 0,2 % na 4,8 % ročně. Nová měsíční splátka úroků z meziúvěru činí 1.672 Kč.11. Z vkladového účtu stavebního spoření soud zjistil, že poslední vklad na účet stavebního spoření žalovaný učinil dne 20. 1. 2022. Ke dni 30. 4. 2023 činila naspořená částka 63.109,74 Kč a tato částka byla dne 30. 4. 2023 převedena na meziúvěrový účet.12. Z výpisu z meziúvěrového účtu soud zjistil, že žalovaný poslední splátku úroků uhradil dne 14. 11. 2022, později již žalovaný neuhradil ničeho. Ke dni 30. 4. 2023 byla na dluh z meziúvěru započtena částka 63.109,74 Kč ze stavebního spoření a dlužná částka z meziúvěru byla ponížena na 376.902,25 Kč.13. Výzvou ze dne 24. 3. 2023 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek ve výši celkem 23.178,22 Kč nejpozději do 30. 4. 2023 s tím, že pokud k úhradě ve stanovené lhůtě nedojde, žalobkyně odstupuje od smlouvy o úvěru a zúčtuje vkladový účet na částečnou úhradu zesplatněného dluhu.14. Dopisem ze dne 3. 5. 2023 žalobkyně oznámila žalovanému, že ke dni 30. 4. 2023 nastala účinnost odstoupení a splatnost celého dluhu. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky ve výši 376.902,25 Kč.15. Předžalobní výzvou ze dne 28. 8. 2023 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky.16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní jakožto úvěrujícím a žalovaným jakožto úvěrovaným byla uzavřena smlouva o meziúvěru/úvěru ze stavebního spoření dle § 2395 občanského zákoníku. Žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu s úroky ve sjednaných splátkách vrátit. Žalobkyně své povinnosti splnila, když žalovanému sjednaný úvěr poskytla. Žalovaný však své smluvní povinnosti nedodržel, neboť sjednané měsíční splátky řádně a včas nehradil, a dostal se tak s jednotlivými splátkami do prodlení. V návaznosti na porušování smluvních povinností ze strany žalovaného žalobkyně v souladu se smlouvou od úvěrové smlouvy odstoupila a požadovala úhradu celého dluhu. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni jistinu poskytnutého a nesplaceného meziúvěru ze stavebního spoření ve výši 372.722,26 Kč a kapitalizovaný úrok z úvěru za dobu do data odstoupení ve výši 4.179,99 Kč. Žalobkyni rovněž náleží smluvní úrok z úvěru ve výši 4,8 % ročně z dlužné jistiny ve výši 372.722,26 Kč od 1. 5. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 372.722,26 Kč od 1. 5. 2023 do zaplacení (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku uhradil, netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Soud proto žalobě výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl.19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení, které představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 14.910 Kč a náklady právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou představovány sazbou mimosmluvní odměny dle § 7 bodu 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 9.820 Kč za jeden úkon právní služby, za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání dne 29. 8. 2024) celkem 39.280 Kč, dále náhrada hotových výdajů po 300 Kč za 4 úkony právní služby podle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 1.200 Kč a 21 % DPH z částky 40.480 Kč ve výši 8.500,80 Kč. Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 63.890,80 Kč.