47 C 80/2024-37 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou ze dne 21. 8. 2023 (doručenou soudu téhož dne) domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku celkem 19 500 Kč (10 000 Kč jistina úvěru, 7 000 Kč poplatek za poskytnutí úvěru, 2 500 Kč poplatky za prodlení) s úroky z prodlení15 % p. a. za dobu od 2. 2. 2023 do zaplacení. Žalobce své nároky opíral o smlouvu o podnikatelském úvěru ze dne 24. 11. 2022, na základě které žalovanému poskytl podnikatelský úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen včetně poplatku do 1. 2. 2023. Žalovaný nezaplatil ničeho.1. Žalovaný se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřil, nereagoval na žádnou z výzev soudu.2. Dne 21. 5. 2024 proběhlo jednání, na kterém soud provedl dokazování a zjistil následující skutkový stav.3. Soud nemohl přisvědčit názoru žalobce, že mezi stranami byla uzavřena žalobcem předložená smlouva o podnikatelském úvěru ze dne 24. 11. 2022 (č. , hodnota, -, Anonymizováno, ). Z provedených důkazů nevyplývá, jak by k dovršení kontraktace mělo dojít. Smlouva není žalovaným podepsána (důkaz touto smlouvou) a nebyl předložen ani jiný důkaz, z kterého by vyplýval projev vůle žalovaného být smlouvou vázán.4. Pokud žalobce předložil fotokopii občanského průkazu č. , tel. číslo, znějící na jméno , jméno FO, , jméno FO, , pak z této skutečnosti nelze dospět k závěru, že žalovaný souhlasil právě s žalobcem předloženou smlouvou. Navíc z fotokopie občanského průkazu neplyne, kdy byla vůbec pořízena a za jakým účelem. Koneckonců není vyloučeno, aby měla k dotčenému občanskému průkazu přístup třetí osoba odlišná od žalovaného (např. z odložené peněženky), takže poskytnout jej k nascanování či ve fotokopii mohl kdokoliv.5. Tzv. potvrzovací platba ve výši 1 Kč (důkaz touto tzv. potvrzovací platbou Payments info) neprokazuje uzavření smlouvy, ani neprokazuje původce platby. Navíc žalobce nepředložil důkaz, z něhož by spolehlivě vyplynulo, že právě žalovaný zaplatil žalobci konkrétního dne částku 1 Kč (předložený důkaz jen uvádí „Status 1 CZK… Account: , Anonymizováno, (, tel. číslo, ) (, Jméno zainteresované osoby 0/0, )“.6. Z důkazů ovšem soud zjistil, že žalobce poskytl dne 24. 11. 2022 na účet č. , č. účtu, částku 10 000 Kč (důkaz: potvrzení o provedené platbě od společnosti , právnická osoba, ze dne 24. 11. 2022; sdělení , Anonymizováno, ze dne 15. 5. 2024). Označený účet (běžný účet) přitom patřil žalovanému (důkaz: sdělení , Anonymizováno, ze dne 15. 5. 2024).7. Dále soud zjistil, že žalobce zaslal na adresu , adresa, , na jméno žalovaného předžalobní výzvu k plnění (důkaz: výzva ze dne 24. 7. 2023; podací lístek). Ovšem žalobce neuvedl a neprokázal, kdy konkrétně, jakou formou a kam doručil tuto předžalobní výzvu žalovanému. Navíc adresa sídla žalovaného zněla , adresa, , a smluvní závazkový právní vztah měl být vztahem obchodním – mezi podnikateli; jinou adresu pro doručování žalovaný neuvedl např. ve smlouvě. Žalobce neprokázal doručení výzvy k úhradě ze dne 24. 7. 2023 do sféry dispozice žalovaného. Tato skutečnost měla vliv na stanovení počátku prodlení žalovaného (k tomu viz dále).8. Vzhledem k tomu, že žalobce se k jednání soudu nedostavil, zabránil tím soudu v postupu podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu: soud nemohl žalobce poučit o tom, že a jak je potřeba doplnit rozhodující skutečnosti a označit důkazy k jejich prokázání. Soud uzavírá, že žalobci se nepodařilo prokázat oprávněnost jeho nároku z titulu označené smlouvy. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud přesto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.9. Podle ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o. z.“) platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).10. V řízení vyšlo najevo, že žalovaný fakticky obdržel na svůj běžný účet částku 10 000 Kč, aniž by tu pro její poskytnutí, resp. přijetí, byl existující platný právní titul. Žalovaný se tedy na úkor žalobce bezdůvodně obohatil o částku 10 000 Kč.11. Dle citovaného právního předpisu je žalovaný povinen bezdůvodné obohacení žalobci vydat. V řízení se neprokázalo (a břemeno v tomto směru leželo na žalovaném), že by žalovaný cokoliv žalobci zaplatil. Soud tedy uložil žalovanému povinnost k zaplacení částky 10 000 Kč. Žalobci nevzniklo a nelze mu přiznat právo na jakékoliv plnění z titulu smlouvy. Proto ve zbylém rozsahu smluvního poplatku ve výši 7 000 Kč (za sjednání úvěru, tj. dle svého obsahu obchodní úrok) a smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, a to včetně požadavku na úroky z prodlení z částky 9 500 Kč za dobu od 2. 2. 2023 do zaplacení.12. Co se týká prodlení žalovaného, to mohlo nastat nejdříve až od okamžiku doručení žaloby do sféry jeho dispozice. V řešené věci se jednalo o to stanovit správně počátek prodlení žalovaného se splněním dluhu. Soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 o. z., jehož aplikace nutně nastupuje v případě, kdy tu není platně uzavřená smlouva a není zde smluvní stanovení splatnosti dluhu. Dluh je pak splatný na výzvu. Teprve tehdy se žalovaný mohl dozvědět o tom, že věřitel (žalobce) žádá splnění dluhu.13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. platí, že pokud si neujednají strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žaloba se dostala do sféry dispozice žalovaného dne 22. 4. 2024, a to doručením žaloby ze strany soudu do datové schránky žalovaného. Podle § 1959 písm. e) o. z. „Neplyne-li z ustálené předchozí praxe stran nebo ze zvyklostí něco jiného, má se za to, že strany ujednaly čas plnění výrazem „ihned“ dobu do pěti dnů, avšak při dodávce potravin nebo surovin dobu do dvou dnů a při dodávce strojírenských výrobků dobu do deseti dnů.“14. Vzhledem k tomu, že pátý den připadl na sobotu 27. 4. 2024, byl žalovaný povinen zaplatit dluh do dne 29. 4. 2024 (pondělí) [srov. § 607 o. z.]. Ode dne 30. 4. 2024 je tudíž žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, tj. se zaplacením žalobní částky 10 000 Kč.15. Podle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.17. Úrok z prodlení v řešené věci činil toho času (v první den prodlení) 14,75 % ročně. Žalobce ovšem žalobou požadoval více, konkrétně 15 %. Proto soud vyhověl žalobě co do zákonného úroku z prodlení jen ve výši 14,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení, a ve zbytku zažalovaný úrok z prodlení zamítl jako nedůvodný (viz výrok I. a II.).18. O náhradě nákladů řízení (výrok III.) soud rozhodl tak, že právo na jejich náhradu nepřiznal žádné ze sporných stran v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Účastníci měli poměr úspěchu a neúspěchu ve věci přibližně stejný, tudíž žádnému z nich nelze uložit povinnost platit druhé straně náhradu nákladů.