51 C 73/2023-67 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 29.4.2023 domáhal se žalobce po žalované zaplacení částky 53 394,45 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Žalobce v návrhu uvedl, že žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, dne 27.4.2020 smlouvu o úvěru, na základě které měl předchůdce žalobce poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 21 828 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 2 324 Kč. Úvěr byl úročen úrokem ve výši 86% ročně, přičemž celková částka, kterou měla žalovaná uhradit, činila 41 828 Kč. V rámci smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalovaná na uvedenou smlouvu nic neuhradila. Dne 28.1.2022 byla pohledávka žalované postoupena ze společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . na žalobce. Ke dni podání žaloby žalobce požadoval uhrazení částky 53 394,45 Kč, tj. jistina ve výši 20 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 20 594,45 Kč, smluvní pokuta ve výši 10 000 Kč a sankční poplatek ve výši 2 800 Kč.2. Žalovaná se žalobě písemně nevyjádřila, v rámci jednání navrhla zamítnutí žaloby.3. Soud provedl dokazování čtením podstatného obsahu listinných důkazů, kdy zjistil následující skutečnosti.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 27.4.2020 bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splácet spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 21 828 Kč, v pravidelných měsíčních splátkách po 2 324 Kč. V rámci smlouvy byl sjednán úrok ve výši 86% ročně. V rámci smluvních podmínek byla pod bodem 6.1 sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky, ohledně níž je dlužník v prodlení.5. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaná je svobodná, žije v nájmu, pobírá invalidní důchod a dále pracuje na základě pracovní smlouvy. Žalovaná dále uvedla, že má jeden zdroj příjmů, kdy příjmy žadatele činí 9 850 Kč a další příjmy domácnosti 24 753 Kč. Jako výdaje je pak uvedena částka 3 500 Kč.6. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že původní žalobce vycházel z tvrzených příjmu a výdajů žalované, kdy provedl kontrolu žalované ve veřejných rejstřících a bankovních a nebankovních registrech. Předchůdce žalobce v rámci zhodnocení úvěruschopnosti vycházel dále z demografických dat ohledně typu zaměstnání, rodinného stavu, věku a bytových poměrů.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.1.2022, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10.2.2022 a předžalobní upomínky bylo zjištěno, předchůdce žalobce postoupil pohledávku žalované na žalobce, kdy bylo žalované oznámeno toto postoupení a současně byla vyzvána k úhradě dluhu.8. Z lékařské zprávy ze dne 8.4.2024 předložené žalovanou bylo zjištěno, že je žalovaná dlouhodobě psychiatricky sledovaná pro vážnou duševní nemoc, od roku 2006 pobírá invalidní důchod stupeň III a byla mnohokrát hospitalizovaná na psychiatrii, přičemž poslední hospitalizace skončila v únoru 2024 a trvala rok a půl. S ohledem na její dlouhodobý stav je více než pravděpodobné, že v posledních letech nebyla schopna domyslet následky jakékoliv půjčky vč. schopnosti jí splácet.9. Z rozhodnutí ČSSZ ze dne 8.3.2007 a potvrzení ČSSZ ze dne 18.3.2024 bylo zjištěno, že žalovaná pobírá invalidní důchod od roku 2006, přičemž momentální pobírá důchod pro invaliditu třetího stupně.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.16. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.17. Mezi žalovanou a původním žalobcem existovala vůle uzavřít smlouvu o úvěru, na základě které původní žalobce poskytl žalované částku 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 21 828 Kč, v pravidelných měsíčních splátkách po 2 324 Kč. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť původní žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobce uvedl, že při ověřování schopnosti žalované úvěr splácet vycházel jeho předchůdce z tvrzení žalované, kdy provedl kontrolu žalované ve veřejných rejstřících a bankovních a nebankovních registrech. Předchůdce žalobce v rámci zhodnocení úvěruschopnosti vycházel dále z demografických dat ohledně typu zaměstnání, rodinného stavu, věku a bytových poměrů. Žalovaná v rámci žádosti uvedla, že má příjem 9 850 Kč, další příjmy domácnosti jsou 24 743 kč a výdaje činí 3 500 Kč. Z žádosti není zřejmé, kolik činí náklady na bydlení, jaké má žalovaná výdaje na stravu, dopravu či jiné další výdaje, kdy původní žalobce tak vycházel z tvrzené částky 3 500 Kč, ke které připočetl částku životního minima a tuto částku dále navýšil dle svého ekonomického modelu. Původní žalobce tedy vycházel zejména z tvrzení žalované, a dále si stanovil výdaje na základě statistických údajů a zjevně přehlížel skutečnost, že žalovaná má trvalou adresu na ohlašovně, je v invalidním důchodu a částka 3 500 Kč nemůže pokrýt základní náklady na bydlení, služby, stravu a jiné. Z žádosti není ani zřejmé o jaké další příjmy se á jednat, zda se jedná o další příjmy žalované či případného člena domácnosti, když žalovaná uvedla, že má pouze jeden zdroj příjmů. Pokud tedy měl původní žalobce pouze takové kusé informace ohledně příjmů a výdajů žalované, nedostal své povinnosti řádně ověřit schopnost žalované úvěr splácet. Je povinností věřitele získané informace shromáždit, vyhodnotit jejich dostatečnost a rozhodnout, zda a které informace je nezbytné dále ověřovat, příp. jejich znalost prohlubovat. Analýza pouz