52 C 62/2023-27 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 24. 2. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit částku 24 656 Kč s příslušenstvím a k náhradě nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovaným vzniknul smluvní vztah uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 1. 12. 2021. Žalovaný nezaplatil elektřinu vyúčtovanou fakturou č. , hodnota, ve výši 2 020 Kč a fakturou č. , hodnota, ve výši 24 636 Kč i přes výzvu žalobce.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Příslušnost českých soudů je dána článkem 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, když služba žalovanému, který je cizí státní příslušník, byla poskytnuta na území České republiky. Smlouva se řídí českým právem v souladu s článkem 4 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, když poskytovatel služby má sídlo na území České republiky.4. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem souhlasili za použití § 101 odst. 4 občanského soudního řádu).5. Z předložených listinných důkazů, a to smlouvy ze dne 1. 12. 2021, ceníku žalobce, faktury č. , hodnota, a č. , hodnota, a předžalobní upomínky ze dne 24. 1. 2023 včetně podacího archu, soud zjistil následující skutkový stav:6. Žalovaný s žalobcem uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 1. 12. 2021 pro odběrné místo , adresa, . Žalobce se zavázal dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaný za tuto službu platit dle ceníku žalobce. Žalobce vyúčtoval odběr energie žalovanému fakturou č. , hodnota, na částku 2 020 Kč, splatnou dne 17. 10. 2022, a fakturou č. , hodnota, na částku 24 636 Kč, splatnou dne 14. 6. 2022. Žalobce vyzýval žalovaného k uhrazení dlužných částek výzvou ze dne 24. 1. 2023.7. Dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávek elektřiny musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze.8. Soud v daném případě shledal žalobu důvodnou. Mezi účastníky byla dne 1. 12. 2021 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., v platném znění. Žalobce byl na jejím základě povinen dodávat elektrický proud do odběrného místa a žalovaný za něj měl platit. Zatímco žalobce svoji povinnost po dobu trvání smluvního vztahu mezi účastníky plnil, žalovaný nikoli, když nezaplatil elektřinu odebranou v době od 26. 5. 2022 do 6. 9. 2022 v ceně 2 020 Kč, ač platba byla splatná dne 17. 10. 2022, a elektřinu odebranou v době od 7. 12. 2021 do 25. 5. 2022 v ceně 24 636 Kč, když na fakturu dle tvrzení žalobce uhradil pouze 2 000 Kč dne 14. 9. 2022, ač platba byla splatná dne 14. 6. 2022. Žalovaný se nezaplacením předmětných faktur dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, je tedy povinen platit úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném v první den prodlení. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, že žalovaného zavázal k povinnosti zaplatit žalobci výše uvedené částky s úrokem z prodlení ve výši, jak je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).9. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Účelně vynaložené náklady procesně úspěšného žalobce spočívají vedle zaplaceného soudního poplatku v částce 1 233 Kč v odměně advokáta. Soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“). Hodnota jednoho úkonu právní služby v daném případě dle § 14b odst. 1 AT činí 300 Kč, žalobce má vedle toho za každý úkon právní služby nárok i na režijní paušál po 100 Kč. Zástupce žalobce v řízení učinil tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT – přípravu a převzetí zastoupení, výzva k plnění a písemné podání ve věci. Výše DPH v daném případě činí 252 Kč. Celkové náklady žalobce tedy činí 2 685 Kč a žalovaný je povinen zaplatit je přímo k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Žaloba splňuje všechny náležitosti určené § 14b odst. 1 AT. Z praxe je soudu známo, že žalobce podává velké množství stejných žalob, ve kterých jsou měněny pouze údaje o smlouvě, fakturách a žalovaných. Z mínění soudu je přesně toto druh žaloby, na který dopadá ustanovení §14b AT.10. Dle položky 2 bodu 2. Sazebníku zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Ve věci nebyl vydán platební rozkaz. Žalobce je tak povinen doplatit část soudního poplatku, který činí 1 233 Kč. Žalobce zaplatil 800 Kč, zbývá mu tak doplatit 246 Kč. , právnická osoba, s § 9 odst. 6 zákona o soudních poplatcích tak soud zavázal ve výroku III. žalobce k doplacení soudního poplatku.