62 C 133/2023-46 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 11. 2023 se žalobce po žalovaném domáhal vyklizení bytu č. , hodnota, nacházejícího se v 1. NP v domě č. or. , Anonymizováno, , č. p. , adresa, (dále jen „byt“ nebo „předmětný byt“). Uvedl, že je vlastníkem předmětného bytu, který žalovaný užíval na základě nájemní smlouvy, resp. dohody o užívání bytu ze dne 27. 8. 1984, ve znění dodatku ze dne 27. 2. 2020; nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Jelikož žalovaný dlouhodobě nehradil nájemné, vyzval jej žalobce k nápravě a upozornil na možnost podání výpovědi. Žalovaný přes výzvu dlužné nájemné nezaplatil, a proto žalobce přípisem ze dne 24. 5. 2023 nájemní smlouvu vypověděl; nájem zanikl ke dni 31. 5. 2023. Žalovaný proti výpovědi podal dne 24. 7. 2023 námitky, k nimž se žalobce vyjádřil dne 16. 8. 2023. Žalovaný byt nevyklidil a nadále jej bez právního důvodu užívá.2. Žalovaný se žalobou doručenou soudu dne 2. 2. 2024 domáhal určení, že nájemní vztah trvá. Uvedl, že výpověď ze dne 24. 5. 2023 považuje za neoprávněnou, neboť neporušil povinnosti nájemce způsobem opravňujícím žalobce k výpovědi nájmu. Žalovaný je poživatelem starobního důchodu, když předtím byl invalidním důchodcem. V roce 2015 jej opustila manželka, byl nucen se sám starat o dva syny. Nezískal příspěvek na bydlení, v důsledku čehož mu na nájemném vznikl malý dluh. Ztráta bydlení by pro žalovaného znamenala, že skončí na ulici. Od doby, co se na platbách podílejí i jeho dva synové, již žalovaný nájemné hradí pravidelně; dluh zaplacen nebyl.3. Žalovaný poukázal na nedostatek naléhavého právního zájmu na požadovaném určení a namítl, že žalovaný nepodal žalobu na přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu.4. Usnesením ze dne 4. 3. 2024, č. j. 62 C 133/2023-23, které nabylo právní moci dne 25. 3. 2024, soud obě řízení spojil ke společnému projednání.5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce je vlastníkem bytu, který žalovaný užíval jako nájemce, že žalovanému byla doručena výpověď z nájmu a žalovaný ji nenapadl žalobou.6. Soud provedl dokazování listinami. Provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.7. Dohodou o užívaní bytu ze dne 27. 8. 1984 ve znění dodatku ze dne 27. 2. 2020 přenechal žalobce žalovanému byt do užívání na dobu neurčitou; žalovaný byt převzal dne 27. 8. 1984. Podle evidenčního listu pro výpočet nájemného platného od 1. 1. 2023 činilo v roce 2023 nájemné za užívání předmětného bytu 5.486 Kč a zálohy na služby 5.661 Kč.8. Přípisem ze dne 21. 2. 2023 vyzval žalobce žalovaného, aby nejpozději do dvou měsíců od doručení výzvy uhradil dluh z vyúčtování služeb na nájemném za období od června 2022 do ledna 2023 v celkové výši 103.305 Kč, a upozornil jej, že neuhradí-li dluh ve stanovené lhůtě, bude nájem vypovězen bez výpovědní lhůty. Přípis byl podle podacího lístku odeslán dne 22. 2. 2023. Podle sdělení , právnická osoba, byla zásilka dne 23. 2. 2023 dodávána žalovanému a po neúspěšném pokusu o doručení uložena na ukládací poště, odkud byla dne 14. 3. 2023 pro nevyzvednutí vrácena odesílateli.9. Přípisem ze dne 24. 5. 2023 vypověděl žalobce žalovanému nájem předmětného bytu pro porušení povinností nájemce zvlášť hrubým způsobem spočívajícím v nezaplacení nájemného za období od června 2022 do ledna 2023 a nezaplacení nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2021 v celkové výši 103.305 Kč s tím, že nájem končí bez výpovědní lhůty ke dni doručení výpovědi. Žalovaný byl ve výpovědi poučen o právu vznést námitky a napadnout oprávněnost výpovědi u soudu a vyzván, aby byt vyklidil a odevzdal do 30 dnů od skončení nájmu. Výpověď byla žalovanému doručena dne 31. 5. 2023.10. Dne 24. 7. 2023 doručil žalovaný žalobci námitky proti výpovědi; poukázal na svou složitou osobní a sociální situaci. Žalobce žalovanému přípisem ze dne 23. 7. 2023 sdělil, že jeho námitky neshledává důvodnými a na výpovědi trvá.11. Přípisem ze dne 6. 11. 2023 vyzval žalobce žalovaného k vyklizené bytu a upozornil jej na možnost podání žaloby.12. Z přehledu o vybraných pohybech na účtu a útržku poštovní poukázky je zřejmé, že žalovaný v době od 7. 5. 2019 do 4. 6. 2024 prováděl některé úhrady na nájemné či zálohy na služby. Žalovaný sám však nesporoval, že dluh, pro který mu byl nájem vypovězen, dosud neuhradil.13. Z dalších provedených listinných důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti relevantní pro posouzení dané věci.14. Soud po provedeném dokazování uzavřel, že žalovaný užíval byt, jehož vlastníkem je žalobce, na základě nájemní smlouvy od 27. 8. 1984. Jelikož žalovaný neplatil nájemné ani zálohy na služby a neuhradil nedoplatek z vyúčtování služeb, vyzval jej žalobce k odstranění závadného stavu a upozornil jej na možnost vypovězení nájmu. Výzva byla žalovanému doručena dne 23. 2. 2023, kdy mu byla dodávána provozovatelem poštovních služeb na adresu, na níž se zdržoval, tedy kdy se dostala do sféry dispozice žalovaného. Výpověď z nájmu byla žalovanému doručena dne 31. 5. 2023.15. Podle ustanovení § 2291 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.16. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.17. Neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží (odstavec 3).18. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.19. Podle ustanovení § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.20. Žalovaný byl ve výpovědi poučen o možnosti vznést proti výpovědi námitky a podat u soudu návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi, jakož i o lhůtě k podání takového návrhu (srov. § 2286 odst. 2 o. z.). Ve výpovědi byl dostatečným způsobem specifikován její důvod spočívající v tom, že žalovaný ani přes výzvu ve stanovené lhůtě nezaplatil nájemné za období od června 2022 do ledna 2023 a nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2021 v celkové výši 103.305 Kč.21. V řízení o vyklizení bytu je soud povinen jako otázku předběžnou zkoumat, zda osoba, proti které žaloba na vyklizení směřuje, je či není oprávněna užívat věc, jejíž vyklizení je žádáno. Jinými slovy, soud se zabývá tím, zda žalovaný skutečně neprávem zadržuje vlastníkovu věc. V posuzovaném případě je tedy soud povinen zabývat se otázkou, zda nájem k bytu zanikl či nikoliv, tedy zda žalovaná má platný právní titul k jeho užívání.22. Žalovanému proto nesvědčí naléhavý právní zájem na požadovaném určení, že nájemní vztah trvá.23. Určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec (onen „pevný právní základ“), který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Zamítá-li soud žalobu na určení, zda tu právo nebo právní vztah je či není, pro nedostatek naléhavého právního zájmu na takovém určení, je logicky vyloučeno, aby současně žalobu přezkoumal po stránce věcné. Takový přezkum je totiž právě naléhavým právním zájmem podmíněn (srov. např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 1997, 3 Cdon 1338/96).24. Otázkou, zda žalovaný má k předmětnému bytu nájemní vztah, tedy zda nájem zanikl nebo trvá se však soud zabýval jako otázkou předběžnou v řízení o vyklizení bytu, jak bylo osvětleno shora, proto chybí předpoklad pro připuštění určovací žaloby, že k nápravě nelze dospět jinak, tedy že určovací žaloba je nezbytná pro odstranění nejistoty