116 C 170/2024-73 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 31 253,22 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovanou dne 7. 2. 2021 Úvěrovou smlouvu č. , IBAN, , jejíž součástí byla v části B. Smlouva o úvěrovém rámci, na základě které žalobce poskytl žalované úvěr s výší úvěrového rámce v částce 35 000 Kč. Tento úvěr mohla žalovaná čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaná porušila své smluvní povinnosti, když nesplácela čerpaný úvěr a poplatky řádně a včas. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu, dlužnou částku však žalobci neuhradila, a proto došlo k zesplatnění úvěru. Následně byla mezi účastníky uzavřena dohodo o úhradě a uznání dluhu, ve které se žalovaná zavázala dlužnou částku v celkové výši 47 887 Kč uhradit v 17 pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná sjednané splátky nedodržela, žalobce se proto žalobou domáhá zaplacení částky ve výši 31 253,22 Kč úrokem z prodlení od 17. 10. 2022 do zaplacení.2. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Mezi žalobcem a žalovanou byla dne 7. 2. 2021 uzavřena Úvěrová smlouva č. , IBAN, , jejíž součástí byla v části B. Smlouva o úvěrovém rámci (dále jen „smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy byly také Úvěrové podmínky č. , Anonymizováno, (dále jen „OP“) a sazebník poplatků. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr s výší úvěrového rámce 35 000 Kč, který žalovaná mohla čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaná se zavázala úvěr splácet pravidelnými splátkami splatnými vždy k 15. dni kalendářního měsíce, přičemž součástí každé splátky byly také úroky, pojistné a poplatky. Žalobce žalované zasílal každý měsíc výpis, ve kterém byla žalovaná informována o veškerých pohybech na úvěrovém účtu. Při uzavírání smlouvy žalobce v rámci ověřování úvěruschopnosti žalované zjistil, že žalovaná je svobodná a pracuje u uvedeného zaměstnavatele s čistým měsíčním příjmem 40 000 Kč, měsíční příjem domácnosti činí 9 500 Kč. Na splátky dalších úvěru žalovaná vydá 12 000 Kč.3. Dle předložených bankovních výpisů z bankovního účtu vedeného na jméno žalované soud zjistil, že v měsíci listopadu 2020 byl počáteční zůstatek , částka, a konečný zůstatek , částka, , v měsíci prosinci 2020 byl počáteční zůstatek , částka, a konečný zůstatek , částka, , v měsíci lednu 2021 byl počáteční zůstatek , částka, a konečný , částka, .4. Z předloženého přehledu plateb soud zjistil, že k prvnímu čerpání úvěru došlo dne 27. 4. 2021. Se splátkou splatnou ke dni 15. 5. 2022 se žalovaná ocitla v prodlení a následně řádně neuhradila ani následující splátky.5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou vznikl uzavřením úvěrové smlouvy dle § 2395 a násl. občanského zákoníku závazkový vztah. Právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky, naopak žalovaná se zavázala tyto poskytnuté peněžní prostředky vrátit právnímu předchůdci žalobce ve sjednaných měsíčních splátkách a zaplatit ujednané úroky a poplatky. Právní předchůdce žalobce svou povinnost splnil, když žalované sjednaný úvěr poskytl a umožnil mu jej čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaná však svým smluvním povinnostem nedostála, když předepsané úvěrové splátky řádně a včas nehradila. Ke dni 14.12.2022 došlo k uznání dluhu a dohodě o úhradě dluhu ve splátkách. Žalovaná uznala dluh vyplývající ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , a to v celkové výši 47 887 Kč, který se zavázala uhradit v 17 pravidelných měsíčních splátkách po 2 700 Kč. A v případě prodlení dvou splátek se dohodli na splatnosti celého dluhu. (dohoda o úhradě a uznání dluhu)Podle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012Sb. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání trvá.S ohledem na skutečnost, že v mezidobí došlo dle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku k postoupení pohledávky na žalobce, je tento oprávněn pohledávku vymáhat.7. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobci vzniklo právo na úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaná v rámci řízení neprokázala, že by dluh, který uznala co do důvodu i výše žalobci zaplatila a ani jinak tvrzení žalobce nerozporovala, soud žalobě vyhověl a uložil žalované zaplatit částku dle výroku I.8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. ve spojení s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále je „AT“). Sazba za úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení u tarifní hodnoty přes 30 000 Kč do 50 000 Kč činí částku 500 Kč (§14b odst. 1 bod 3 AT). Soud přiznal náhradu nákladů za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé § 11 odst. 1 písm. a), d) AT). Dále byla žalobci přiznána paušální částka jako náhrada výdajů ve výši 300 Kč za každý z úkonů právní služby do podání návrhu (§14b odst. 5 písm. b) AT). Za účast u jednání byla přiznána odměna ve výši 2 380 Kč plus paušál 450 Kč. dle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky. Právní zástupce žalobce je plátcem DPH, proto byla částka navýšena o 21 % DPH, tj. částku 1 098,30 Kč. Žalobci byla také přiznána náhrada soudního poplatku ve výši 1 251 Kč. Celkem 7 579,30 Kč.9. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.