16 C 179/2025-61 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 14.000 Kč s příslušenstvím a dále částku 3.540 Kč představující nezaplacený poskytnutý úvěr dne 20.2.2024 bankovním převodem z čísla bankovního účtu žalobce na bankovní účet žalovaného čísla , č. účtu, , kdy smlouva o úvěru byla uzavřena mezi původním věřitelem a klientem pomocí prostředků komunikace na dálku ve smyslu ust. § 1820 a 2395 občanského zákona.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Dne 20.2.2024 byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a to mezi obchodní společností , Jméno žalobce, . jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným. Ve smlouvě si účastníci mimo jiné sjednali, že úvěrující se zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do výše 20.000 Kč a úvěrovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky úvěrujícímu vrátit a zaplatit úroky, a to vše na základě uzavřené smlouvy a za podmínek v ní stanovených. Žalovaný jako úvěrovaný a majitel bankovního účtu , č. účtu, přijal platbu ve výši 10.000 Kč dne 20.2.2024 ve 13:28 hod., a to z účtu , Jméno žalobce, . jak vyplývá z potvrzení o provedené platbě vystavené dne 20.2.2024. Z výpisu účtu č. , č. účtu, , jež je veden , právnická osoba, . soud zjistil, že k 1.1.2024 představuje počáteční zůstatek 2,01 Kč a k 31.1.2024 představuje konečný zůstatek 94,50 Kč. Počáteční zůstatek na účtu k 1.12.2023 činil 178,37 Kč a konečný zůstatek 2,01 Kč. Počáteční zůstatek k datu 1.11.2023 činil 2,27 Kč a končený zůstatek k 30.11.2023 178,37 Kč. Podáním ze dne 21.6.2024 došlo k zesplatnění úvěru žalovaného a současně byl vyzván k vrácení dluhu do 3 dnů od doručení tohoto dopisu, kdy celková dlužná částka ke dni 21.6.2024 představuje 30.388 Kč. Podáním ze dne 14.6.2025 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby, a to konkrétně částky 35.117,79 Kč do 3 dnů na uvedený bankovní účet. Téhož dne bylo podání předáno doručujícímu orgánu jak vyplývá z podacího lístku.4. Podle ust. § 419 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatel nebo s ním jinak jedná.5. Podle ust. § 421 odst. 1 o.z. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku stanoví jiný zákon.6. Podle ust. § 1721 o.z. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění, jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.7. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.8. Podle ust. § 1970 o.z. poddlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená.9. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, a nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle ust. § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle ust. § 9 odst. 1 o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které si sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnout do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.14. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru v platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Dle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná, byť z jiného důvodu než původně žalobcem žalováno. Pohledávka za žalovanou byla postoupena v souladu s ust. § 1879 a následující o.z. na žalobce, čímž je dána jeho aktivní věcná legitimace v tomto sporu. K otázce platnosti předmětné úvěrové smlouvy soud uvádí následující. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěr. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péči schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet. V opačném případě je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud přihlíží k neplatnosti právního ujednání, který odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, a to i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Soud má za to, že v projednávané věci právní předchůdce žalobce na svoji zákonnou povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost žalované rezignoval, když nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.7.2019 pod sp.zn. 22 Cdo 2178/2018). V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce vůbec, natož řádně posuzoval schopnost žalovaného úvěr splácet, čímž rezignoval na své zákonné povinnosti, kdy toliko pravděpodobně spoléhal na údaje výlučně získané od žalovaného, vážící se k jeho tvrzeným příjmům, které nebyly v průběhu tohoto sporu tvrzeny natož řádně ověřeny, když z žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, vyplývá poznámka představující měsíční příjem 23.098 Kč a měsíční výdaje 5.000 Kč, bez jakékoliv bližší identifikace toho kterého příjmu či výdaje. Jinak řečeno v řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce vůbec schopnost žalovaného úvěr vrátit zkoumal, když na uvedeném závěru by ničeho nezměnilo ani případné zjištění, že žalovaný svým podpisem, případně akceptací obsahu smlouvy stvrdil, že před uzavřením smlouvy s odbornou péčí byla řádně posouzena otázka schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Rovněž pokud se týká pravidelných měsíčních výdajů na straně žalovaného, tak tyto nebyly rovněž řádně zjištěny, natož odborně posouzeny, neboť náklady jsou specifikovány souhrnnou částkou 5.000 Kč a vůbec nekorespondují s předloženými výpisy z účtu, ze kterých bylo soudem zjištěno, že jak příjmy tak výdaje žal