18 C 108/2025-32 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 11. 3. 2025 domáhá po žalovaném zaplacení částky 19 869,30 Kč s příslušenstvím z důvodu, že účastníci uzavřeli rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, , dne 29. 9. 2022 uzavřeli účastníci dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 20 000 Kč, které mu bylo ve stejný den schváleno a umožněno jeho čerpání na běžném účtu. Žalobce provedl řádně vyhodnocení úvěruschopnosti klienta. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovaným přistoupil žalobce dne 3. 2. 2025 k zesplatnění kontokorentu, kdy k tomuto dni byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 19 869,30 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) do zesplatnění ve výši 967,12 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne 1. 11. 2024 naúčtovaných do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tedy do 2. 2. 2025. Ze strany žalovaného žádná další platba nebyla na úhradu kontokorentu zaplacena.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání za souhlasu stran na základě listinných důkazů.4. Ohledně skutkového stavu věci na základě listinných důkazů soud zjistil, že účastníci uzavřeli rámcovou smlouvu č. , hodnota, dne 31. 8. 2022, v rámci které se žalobce zavázal poskytovat žalovaném své služby, a to ve formě běžného účtu č. , hodnota, spolu s debetní kartou; účastníci k této rámcové smlouvě uzavřeli dodatek č. , hodnota, dne 29. 9. 2022 jako úvěr s možností přečerpání, tak zvaný kontokorent, kdy předmětem bylo čerpání kontokorentu ve výši 20 000 Kč formou přečerpání běžného účtu žalovaného (dále uvozovky „předmětná smlouva o úvěru“), kdy splácení bylo sjednáno jako průběžné, každým připsání peněz na běžný účet žalovaného, úroková sazba byla sjednána jako 18,90 % ročně, poplatek za poskytnutí úvěru 0 Kč, RPSN, 20,63% s tím, že celková částka, kterou žalovaný měl zaplatit, byla 23 779,97 Kč, podmínkou bylo, že kontokorent žalovaný splatí do jednoho roku od data prvního čerpání nebo jakéhokoliv dalšího čerpání, kterým se z kladných částek dostane do mínusu, což znamená do jednoho roku od přečerpání běžného účtu se žalovaný musel dostat do plusu a zůstat v něm přes půlnoc daného dne. Žalobce soudu doložil obchodní podmínky, dále podmínky pro používání kontokorentu žalobce, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze kterého byly zjištěny podmínky předmětné smlouvy o úvěru včetně úrokové sazby. Žalobce doložil přehled čerpání a splácení kontokorentu žalovaným, ze kterého soud zjistil, že k čerpání kontokorentu došlo dne 2. 12. 2023, kdy 6. 12. 2023 došlo k vyčerpání 20 000 Kč s tím, že zůstatek na účtu činí -5 482,26 Kč, k zesplatnění došlo 3. 2. 2025 s dlužnou výší jistiny 19 869,30 Kč, dlužným obchodním úrokem ve výši 967,12 Kč, kdy nesplnění podmínky dostat se do plusu zde bylo zaznamenáno od 3. 12. 2024 do 3. 2. 2025 (zesplatnění). Žalobce dále doložil výpis z běžného účtu žalovaného jako mimořádný výpis za období od 1. 12. 2023 do 11. 3. 2025 s počátečním zůstatkem mínus 19 979,15 Kč, konečným zůstatkem 0 Kč, kdy připsáno na účet bylo 246 236,17 Kč a odepsáno 226 257,02 Kč, dále je z toho patrno, že dne 14. 8. 2024 došlo k převedení kontokorentu ve výši 19 895,78 Kč. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu vyplývá, že 14. 8. 2024 byla blokace - exekuce do 3. 2. 2025 (zesplatnění), kdy 13. 8. 2024 je zaznamenána jako čerpaná jistina částka 19 895,78 Kč, což odpovídá mimořádnému výpisu. Přípisem ze dne 3. 2. 2025 žalobce vyzývá žalovaného k úhradě dluhu z kontokorentu ve výši 20 836,42 Kč s tím, že kdo dosud nezaplatil to, co dluží, proto žalobce žalovaného vyzval k úhradě této částky do 12. 2. 2025. Soud z těchto listin uzavřel, že žalovaný neplnil podmínky předmětné smlouvy o úvěru, proto žalobce přistoupil k zesplatnění ke dni 3. 2. 2025, žalovaný na výzvu žalobce nereagoval a dlužnou částku předmětné smlouvy o úvěru neuhradil. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobce doloží ještě s žádostí o úvěr a úvěrovou zprávu, ze které bylo zjištěno, že žalovaný uvedl jako výši svého příjmu 30 000 Kč měsíčně, kdy žádal také o půjčku ve výši 150 000 Kč dne 3. 10. 2022, která mu byla zamítnuta, dále uvedl, že vzdělání je vyučen a bydlí v nájmu, nemá žádné vyživované osoby a žádné splátky.5. Podle ust. § 1810 o. z. (z.č. 89/2012 Sb.), občanský zákoník se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a závazky z nich vzniklé.6. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.7. Podle ust. § 1813 věta prvá o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.8. Podle ust. § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se její spotřebitel dovolá.9. Podle § 1841 obč. zák. se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.10. Podle § 1842 odst. 1 ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku.11. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).15. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.17. Při právním posouzení věci soud na základě skutkových závěrů dovodil, že účastníci uzavřeli předmětnou smlouvu o úvěru dne 29. 9. 2022 dle § 2395 o.z., kdy tento závazkový vztah podléhá zákonu o spotřebitelském úvěru, neboť jde o poskytnutí finanční služby fyzické osobě, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti. Na základě této smlouvy pak žalobce žalovanému poskytl bezhotovostní částku 20 000 Kč (jako možnost čerpání kontokorentu na běžném účtu do minusové částky), účastníci si sjednali úrok ve výši 18,90 % roční, žalovaný se zavázal takto poskytnutou částku vrátit v souladu se smlouvou (do jednoho roku od data prvního čerpání kontokorentu povinnost jít na plusových částech na běžném účtu). S ohledem na výše uvedené soud tuto spotřebitelskou smlouvu hodnotil a posuzoval také dle dalších ustanovení zák. o spotřebitelském úvěru, a to především ust. § 86 a § 87, a dále také o § 1810 a násl. o.z.18. Z nálezu Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 vyplývá, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrov