18 C 48/2025-66 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 2. 12. 2024 domáhá po žalované zaplacení částky 46 246,63 Kč s příslušenstvím z důvodu, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, a žalovaná uzavřeli dne 7. 11. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kdy žalované při uzavření smlouvy bylo přiděleno specifické číslo , hodnota, , žalované právní předchůdce žalobce poskytl možnost čerpat bezúčelový úvěr až do sjednané výše 50 000 Kč bezhotovostně, žalovaná se zavázala tento hradit minimální měsíční platbou spolu se smluvním úrokem a poplatky a náklady za úvěr. Žalovaná neplnila smluvní podmínky řádně a včas, dostala se do prodlení s úhradou dlužné částky, žalovaná ani na výzvu dlužnou částku nezaplatila, úvěr byl proto zesplatněn ke dni 6. 3. 2024. Žalovaná celkem čerpala částku ve výši 58 835,61 Kč, celkem uhradila částku 50 006 Kč. Žalobce se domáhá dlužné jistiny ve výši 36 791,83 Kč, dlužného poplatku ve výši 900 Kč, dlužného úroku z jistiny do zesplatnění 8 554,80 Kč, kapitalizovaných úroků od 7. 3. 2024 do 29. 7. 2024 ve výši 4 515,68 Kč a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 273,67 Kč.2. Žalovaná se v žalobě nevyjádřila.3. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání za souhlasu stran na základě listinných důkazů.4. Ohledně skutkového posouzení k věci soud na základě listinných důkazů zjistil, že žalovaná a společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdce žalobce“) uzavřeli dne 7. 11. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále je „předmětná smlouva o úvěru“), na základě které právní předchůdce žalobce žalované poskytl bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě kreditní linky s možností opakovaného čerpání až do výše pevně stanoveného stropu spotřebitelského úvěru ve výši 50 000 Kč, a to na bankovní účet žalované , č. účtu, , žalovaná se zavázala tento vrátit minimální měsíční platbou, o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb měla být žalovaná informována prostřednictvím rozpisu plateb každý kalendářní měsíc, který měl být dostupný na online na specifikovaném účtu, byla sjednána roční pevná úroková sazba ve výši 60 %, RPSN 81,02 %, celková částka k úhradě žalovanou 68 148,03 Kč; součástí předmětné smlouvy o úvěru byly také smluvní podmínky. Dále žalobce doložil standardní informace o spotřebitelském úvěru ve vztahu k předmětné smlouvě o úvěru, dále fotokopii občanského průkazu žalované, doklad čerpání úvěru, žalovaná celkem čerpala 58 835,61 Kč, žalobce doložil upomínky s rozpisem plateb (1. 9. 2023, 31. 1. 2024, 25. 12. 2023, 30. 10. 2023, 30. 9. 2023, 30. 6. 2023, 30. 5. 2023). Z rozpisů plateb vyplývá vždy minimální měsíční částka k úhradě, ze dne 5. 12. 2022 4 305,03 Kč ze splatnosti 12. 12. 2022; ze dne 5. 1. 2023 pak částka 4 305,03 Kč, další splátky pak ze 6. 2. 2023, 6. 3. 2023, 5. 4. 2023, 5. 5. 2023, 5. 6. 2023, 7. 7. 2023, 7. 8. 2023, 5. 9. 2023, 5. 10. 2023, 30. 11. 2023, 5. 1. 2024, 5. 2. 2024 a 5. 3. 2024. Z denní historie pak vyplývá, že žalovaná uhradila částku 50 006 Kč postupně od 12. 12. 2022 do 29. 5. 2024. Více ničeho neuhradila. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobce nedoložil ničeho. Dále žalobce doložil doklad o zesplatnění úvěru, smlouvu postoupení pohledávek spolu s přílohou č. , hodnota, , potvrzením o zaplacení úplaty a oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání, konečně také doložil výzvu předžalobní spolu s dokladem o odeslání.5. Podle ust. § 1810 o. z. (z.č. 89/2012 Sb.), občanský zákoník se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a závazky z nich vzniklé.6. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.7. Podle ust. § 1813 věta prvá o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.8. Podle ust. § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se její spotřebitel dovolá.9. Podle § 1841 obč. zák. se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.10. Podle § 1842 odst. 1 ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku.11. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).15. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.17. Ohledně právního posouzení věci soud dovodil, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 o.z., kdy tento závazkový vztah podléhá zákonu o spotřebitelském úvěru, kdy se jedná v dané věci o spotřebitelský úvěr dle ust. § 2 zák. o spotřebitelském úvěru, neboť jde o poskytnutí finanční služby fyzické osobě, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti. Na základě tohoto spotřebitelského úvěru žalovaná čerpala částku 58 835,61 Kč, zavázala se tento úvěr vrátit v měsíčních splátkách s 60% úrokem, uhradila právnímu předchůdci žalobce celkem částku 50 006 Kč. S ohledem na výše uvedené soud tuto spotřebitelskou smlouvu hodnotil a posuzoval také dle dalších ustanovení zák. o spotřebitelském úvěru, a to především ust. § 86 a § 87, a dále také § 1810 a násl. o.z.18. Z nálezu Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 vyplývá, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.19. Nejprve se soud zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce řádně zkoumal úvěruschopnost žalované, když k této informaci žalobce nedožil nic jiného než fotokopii občanského průkazu, zde tedy soud uzavřel, že úvěruschopnost žalované právním předchůdcem žalobce nebyla řádně zkoumána. Předmětná smlouva o úvěru je proto absolutně neplatná dle zák. o spotřebitelském úvěru, dále je rovněž absolutně neplatná dle § 580 o.z. (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud nemohl také přehlédnout sjednaný úrok ve výši 60 %, který z předmětné smlouvy o úvěru činí rovněž smlouvu lichevní, a z tohoto důvodu je také předmětná smlouva o úvěru absolutně neplatná dle § 570 o.z. Plnění, které bylo žalované poskytnuto (58 835,61 Kč) představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 o.z.), které je povinna žalovaná vrátit. Žalovaná dosud uhradila částku 50 006 Kč, k úhradě jí proto zbývá částka 8 829,61 Kč. Ohledně této částky bylo jako důvodné vyhověno.20. Výr