18 C 76/2025-35 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 3. 12. 2024 domáhá po žalovaném zaplacení částky 10 292 Kč s příslušenstvím z důvodu, že účastníci uzavřeli dne 17. 1. 2024 úvěrovou smlouvu jako bezúčelový spotřebitelský úvěr, kdy žalovaný zaslal ověřovací poplatek ve výši 1 Kč na bankovní účet žalobce, na základě této úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč, žalovaný se zavázal tuto vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 330 Kč ve splatnosti do 30 dnů od poskytnutí, kdy částka byla poskytnuta 17. 1. 2024. Dále byly sjednány další volitelné služby, a to poplatek za , název, výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za tzv. , název, splátku ve výši 99 Kč, poplatek za , název, servis 49 Kč. Žalovaný si prodloužil splatnost úvěru o 30 dní tzv. korunovým odkladem, za to je účtován poplatek ve výši 990 Kč. Žalovaný si prodloužil splatnost úvěru o 30 dní tzv. 10% odkladem za poplatek ve výši 490 Kč. Žalovaný celkem zaplatil částku 5 963 Kč. Následně se však dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, žalobce ho upomínal. Pohledávka žalobce za žalovaným ve výši 10 292 Kč sestává z neuhrazené jistiny ve výši 7 487 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 330 Kč, za , název, výplatu 199 Kč, za zabezpečenou splátku 693 Kč, za , název, servis 343 Kč, za prodloužení splatnosti 10% odkladem 490 Kč, účelně vynaložené náklady 300 Kč a smluvní pokuty ve výši 450 Kč.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání za souhlasu stran na základě listinných důkazů.4. Ohledně skutkového stavu věci na základě listinných důkazů soud zjistil, že účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu dne 17. 1. 2024 (dále jen „předmětná úvěrová smlouva“), jejímž předmětem byla výše úvěru ve výši 10 000 Kč jako hotovostní bezúčelový úvěr s poplatkem za poskytnutí úvěru 330 Kč, ověřovací poplatek 1Kč, splatnost úvěru 16. 2. 2024, celková výše splátky 10 677 Kč, dále ve smlouvě bylo uvedeno, že roční úroková sazba 0 %, RPSN 48,3 %, dále zde byl uveden poplatek za 10% odklad 490 Kč, 10% odklad platba pro případ prodloužení doby splatnosti 1 490 Kč, korunový odklad 1 Kč, poplatek za korunový odklad věci 990 Kč, poplatek za doplňkovou službu , název, výplata 199 Kč jednorázově, poplatek za doplňkovou službu , název, splátka 99 Kč měsíčně, poplatek za , název, servis 49 Kč měsíčně. Dále žalobce doložil formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, informační memorandum o zpracování osobních údajů, sazebník platný od 4. 1. 2019, dále metodiku posouzení úvěruschopnosti, kartu klienta, opis výpisu přijatého ověřovacího poplatku a výpisu proplacení smlouvy, dále splátkový kalendář a fotografii občanského průkazu žalovaného. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobce doložil úvěrovou zprávu z nebankovního registru klientských informací, metodiku posouzení úvěruschopnosti klienta a kartu klienta, když z těchto soud uzavřel, že výše příjmů žalovaného z , Anonymizováno, byla 35 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 35 000 Kč, žádné splátky jiným společnostem, žádné děti, negativní výsledky hledání externích registrů. Z výpisu čerpání, splátka úhrad soud zjistil, že žalovaný uhradil celkem 5 963 Kč, když žalovaný dne 16. 2. 2024 uhradil částku 2 000 Kč, prodloužil si tedy splatnost úvěru o 30 dní, dále pak o 30 dní tzv. 10% odkladem, úhradou částky 1 490 Kč dne 18. 4. 2024, dále 20. 5. 2024, 19. 6. 2024 a 19. 7. 2024. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky (upomínka s dokladem o odeslání). Žalovaný dluží žalobci z předmětné úvěrové smlouvy částku 10 292 Kč, která sestává z neuhrazené jistiny ve výši 7 487 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, za , název, výplatu 199 Kč, za , název, splátku 693 Kč, za , název, servis 343 Kč, prodloužení splatnosti 10% odkladem 490 Kč, účelně vynaložené náklady 300 Kč smluvní pokutu ve výši 450 Kč (vše s odkazem na předmětnou úvěrovou smlouvu).5. Podle ust. § 1810 o. z. (z.č. 89/2012 Sb.), občanský zákoník se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a závazky z nich vzniklé.6. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.7. Podle ust. § 1813 věta prvá o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.8. Podle ust. § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se její spotřebitel dovolá.9. Podle § 1841 obč. zák. se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.10. Podle § 1842 odst. 1 ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku.11. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).15. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Při právním posouzení věci soud na základě skutkových závěrů dovodil, že účastníci uzavřeli dne 17. 1. 2024 smlouvu o úvěru dle § 2395 o.z., tento závazkový stav podléhá zákonu o spotřebitelském úvěru, jedná se o spotřebitelský úvěr dle ust. § 2 zák. o spotřebitelském úvěru, neboť jde o poskytnutí finanční služby fyzické osobě, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti. Na základě této smlouvy poskytl žalobce žalovanému částku ve výši 10 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 10 677 Kč, následně pak ještě využil služby odložení splátky za 490 Kč, uhradil celkem částku 5 963 Kč, následně se dostal do prodlení. S ohledem na výše uvedené soud spotřebitelskou smlouvu hodnotil a posouval také dle dalších ustanovení zák. o spotřebitelském úvěru, a to především ust. § 86 a § 87, a dále také § 1810 a násl. o.z.17. Soud se z výše uvedených důvodů zabýval proto nejprve tím, zda žalobce řádně splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného, když dospěl k závěru, že tuto žalobce posoudil řádně, zkoumal příjmy i výdaje žalovaného a na tomto základě účastníci uzavřeli předmětnou smlouvu o úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil řádně své povinnosti ze smlouvy a dostal se do prodlení, shledal soud žalobu žalobce jako důvodnou a vyhověl jí, když k účtování smluvní pokuty došlo v souladu se smlouvou prodlení žalovaného (§ 2048 o.z.). Vyhověno bylo také pokud jde o požadované příslušenství, když zákonný úrok z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 o.z. a vl. nař. č. 351/2013. Sb.18. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšný žalobce má nárok na náhradu nákladů řízení, které u něj spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a v nákla