19 C 115/2025-24 — Městský soud v Brně

1. Žalobou ze dne 2. 5. 2025 2025 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 11.523,04 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne 9. 8. 2024 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru. na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 5.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci úvěr zpět skrze pravidelné denní splátky, svou povinnost však porušil, když splátky nehradil řádně a včas.2. Žalovaný se k žalobě na výzvu soudu nevyjádřil.3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (žalobce vyjádřil svůj souhlas v návrhu, žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil) a ve věci lze zároveň rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění.5. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 9. 8. 2024 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , podle které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 80.000 Kč s možností postupného čerpání (prokázáno smlouvou o úvěru). Žalovaný se na základě smlouvě zažádal o poskytnutí úvěru ve výši 5.000 Kč, který žalobce bezhotovostně převedl na bankovní účet žalovaného (prokázáno smlouvou o úvěru a přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). Žalovaný se zavázal vrátit žalobci úvěr zpět spolu s příslušnými úroky a poplatky za poskytnutí úvěr skrze pravidelné denní splátky. Žalovaný však porušil svou povinnost a dostal se do prodlení s úhradou denních splátek. V návaznosti na porušení smluvní povinnosti žalobce dne 9 12 2024 vypověděl uzavřenou smlouvu o čemž ze stejného dne. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou celého úvěru na 10 12 2024. Účastníci si ve smlouvě dále sjednali, že v případě prodlení žalovaného s úhradou dluhu vzniká žalobci nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně které se žalovaný dostane do prodlení.6. Před uzavřením smlouvy se žalobce zabýval úvěruschopností žalovaného tak, že zkoumal čisté měsíční příjmy a pravidelné měsíční výdaje žalovaného, počet členů domácnosti žijících společně se spotřebitelem a příjem těchto členů (prokázáno výpisem o posouzení úvěruschopnosti). Žalobce dále nahlédl do veřejně dostupných databází (ISIR, CEE, SOLUS, BRKI, NRKI) a na základě získaných informací měl žalobce vyhodnotit úvěruschopnost žalovaného.7. Žalovaný porušil svou povinnost hradit denní splátky řádně a včas a dostal se do prodlení se splněním dluhu. Žalobce proto dne 9. 12. 2024 vypověděl uzavřenou smlouvu a vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek (prokázáno dopisem ze dne 9. 12. 2024). Dne 16. 4. 2025 zaslal žalobce žalovanému předžalobní výzvu k zaplacení dlužných částek, a to dlužné jistiny ve výši 4.999,97 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 99,50 Kč, smluvního úroku ve výši 6.374,18 Kč a dále smluvní pokuty za prodlení s úhradou dluhu ve výši 49,39 Kč (prokázáno předžalobní výzvou včetně podacího lístku). Žalovaný však ani přes výzvu dlužnou částku neuhradil.8. Soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z."), neboť se jedná o právní poměr vzniklý za jeho účinnosti, a současně dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“).9. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že mezi předchůdcem žalobce jakožto podnikatelem a žalovaným jakožto spotřebitelem byla dne 9. 8. 2024 ve smyslu § 2395 o. z. uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytl předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 5.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 1.920 Kč a smluvním úrokem ve lhůtě splatnosti. Předchůdce žalobce přitom splnil svou zákonnou povinnost a ověřil schopnost žalovaného splácet nastavený úvěr ve smyslu § 86 a § 87 z. s. ú.. Žalobce svému závazku dostál, když žalovanému na jeho bankovní účet peněžní prostředky v ujednané výši poskytl, žalovaný však své smluvní povinnosti nedodržel, když poskytnuté peněžní prostředky žalobci řádně a včas neuhradil a dostal se do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Žalobci tudíž vznikl nárok na zaplacení zbývající dlužné jistiny ve výši 4.999,97 Kč, smluvního úroku ve výši 6.374,18 Kč a poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši 99,50 Kč. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.). Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobce rovněž nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky stanoveného v zákonné výši dle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti závazku (10. 12. 2024) do zaplacení. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.10. Žalobci dále vznikl nárok požadovat v souladu se smlouvou i zaplacení smluvní pokuty za prodlení s úhradou dluhu za období od 9. 9. 2024 do 8. 12. 2024 ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru, ohledně které se žalovaný dostal do prodlení. Soud tak vyhověl i co do nároku žalobce na zaplacení částky 49,39 Kč (výrok I.).11. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má úspěšný žalobce nárok na náhradu nákladů řízení. Soud při určení výše náhrady nákladů řízení vycházel mimo jiné z § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), který upravuje výši náhrady v řízeních, které jsou zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru a jsou uplatňovány opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce podává velké množství typově stejných žalob, přičemž skutková tvrzení mají ustálenou podobu a v rámci formulářovým způsobem podaných návrhů dochází pouze ke změně dílčích údajů. Soud proto výši náhrady stanovil dle § 14b a. t12. Náklady řízení žalobce tak sestávají ze: a) zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč; b) odměny advokáta za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění) po 300 Kč a za jeden úkon právní služby (podání žaloby) po 400 Kč (§ 14b odst. 1 a. t.); c) náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 a. t.); d) náhrady účtované DPH ve výši 21 % z poskytnutých právních služeb. Celkem žalobci vznikly účelně vynaložené náklady řízení ve výši 2.010 Kč. Náklady jsou na základě § 149 odst. 1 o. s. ř. splatné k rukám právního zástupce žalobce.