21 C 169/2025-18 — Městský soud v Brně

Žalobou z 26.2.2025 domáhala se žalobkyně úhrady žalované částky jako nesplaceného zůstatku úvěru, který žalovanému poskytla na základě úvěrové smlouvy uzavřené dne , datum, . Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Dle § 115a zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále o.s.ř.) bylo ve věci rozhodováno bez nařízení jednání.Z listinných důkazů předložených žalobkyní vzal soud za prokázán tento skutkový stav:Dne , datum, žalovaný vyplnil žádost o úvěr, v souvislosti se kterým mu byla téhož dne poskytnuta předsmluvní informace. Současně předložil potvrzení svého zaměstnavatele o výši příjmu. V návaznosti na tyto dokumenty uzavřeli účastníci téhož dne smlouvu o poskytnutí kreditní karty a smlouvu o úvěru ke kreditní kartě. Dle posledně jmenované smlouvy sjednali účastníci úvěrový limit 30.000,00 Kč s pohyblivou úrokovou sazbou, která ke dni uzavření smlouvy činila 19,9 % ročně. Žalovaný byl povinen vyčerpanou částku splácet v minimálních měsíčních splátkách odpovídajícího 5 % z vyčerpané částky ke dni vystavení výpisu, vždy alespoň 500,00 Kč, a to ke každému 25. dni v měsíci. Současně byly v článku IV. ujednány poplatky za poskytované služby, včetně poplatků za zasílání výpisů, upomínky, výběr hotovosti a další. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky pro kreditní kartu, dle kterých (bod 5.5), byl žalovaný povinen udržovat na svém účtu dostatek disponibilních prostředků pro splnění povinností ze smlouvy. Stejně tak byl povinen respektovat sjednaný úvěrový limit (bod 3.1). Z výpisů z účtu žalovaného a potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu vzal soud za prokázáno, že žalobkyně splnila svou povinnost k řádnému prověřování úvěruschopnosti žalovaného a oprávněně dospěla k závěru o jeho možnosti splnit závazky ze smlouvy.Z upomínek a přípisu z 5.4.2024 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně opakovaně urgovala žalovaného o plnění závazků ze smlouvy, následně přípisem z 5.4.2024 smlouvu vypověděla a tento přípis dne 8.4.2024 odeslala žalovanému na adresu uvedenou v úvěrové smlouvě. Následně žalobkyně žalovaného opakovaně, a to upomínkami z 3.6.2024, 12.8.2024 a prostřednictvím právního zástupce upomínkou z 10.2.2025 vyzývala k úhradě dluhu.Z přehledu plateb vzal soud za prokázáno, že ke dni vypovězení smlouvy činil zůstatek dlužné jistiny 33.873,16 Kč.Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu dle § 2395a násl. zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále o.z.) a dle zákona 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále ZSU). Žalobkyně splnila řádně svou povinnost vyplývající z § 86 ZSU, když na základě potvrzení o příjmu žalovaného a výpisů z jeho účtu dospěla k závěru o schopnosti žalovaného dostát svým závazkům ze smlouvy. Žalovaný nesplnil svou povinnost týkající se dodržení sjednaného úvěrového limitu a úhrady sjednaných splátek, žalobkyně proto dle bodu 11.3 obchodních podmínek pro kreditní kartu smlouvu vypověděla. Výše dlužné jistiny vyplývá z přehledu čerpání a splácení úvěru, výše úroku, jak byl kapitalizován v žalobě, odpovídá uzavřené smlouvě a jeho propočet, stejně jako propočet kapitalizovaného úroku z prodlení, vyplývá z transakční historie. Úrok z prodlení byl přiznán žalobkyni dle § 1970 o.z. a dle vládního nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení.Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. žalovaný jako procesně neúspěšný účastník zavázán k úhradě nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku 1.356,00 Kč a nákladů právního zastoupení dle vyhlášky 177/1996 Sb. o odměnách advokátů při použití § 14b uvedené vyhlášky, a to za tři úkony (převzetí zastoupení, předžalobní a sepis žaloby) po 700,00 Kč, včetně tří režijních paušálů po 100,00 Kč a 21% DPH 504,00 Kč, celkem 4.260,00 Kč.