43 C 244/2024-55 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 5.9.2024 domáhal přezkumu oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu uvedeného ve výroku I (dále též jen „předmětný byt“). Uvedl, že nájemní smlouvu má s účinností od 1.12.2018 na dobu neurčitou. Nemá dluhy na nájemném. Měl zdravotní problémy, v roce 2022 mu byl přiznán částečný invalidní důchod, z důvodu špatné finanční situace opakovaně žádal o příspěvek na bydlení. Následně si do bytu nastěhoval synova kamaráda jako spolubydlícího, aby nemusel žádat o příspěvky od státu. Pracoval mimo Brno, odjížděl na celý týden a v bytě trávil pouze víkendy. Spolubydlící měl k užívání jen jeden pokoj a společné prostory, žalobce užíval druhý pokoj. Žalobce se domnívá, že spolubydlící se i v době nepřítomnosti žalobce v bytě choval slušně. Se spolubydlícím se podíleli na nákladech, žalobce na spolubydlení nijak neprofitoval. Spolubydlícího nenahlásil na bytovém odboru, v bytě však byly po celou dobu nahlášeny a placeny služby za dvě osoby. Dle žalobce se z jeho strany nejedná o tak závažné a hrubé porušení nájemní smlouvy, aby došlo k výpovědi.2. Žalovaný považoval výpověď za platnou a oprávněnou. Namítal, že žalobce v bytě sám nebydlel a neužíval jej, byt v rozporu s nájemní smlouvou inzeroval prostřednictvím realitní kanceláře a za účelem zisku podnajímal. Žalobce byl dle nájemní smlouvy a evidenčního listu povinen hradit žalovanému 5 749 Kč měsíčně, žalovaný od podnájemce , jméno FO, zjistil, že jemu žalobce od listopadu 2023 přenechal byt do užívání za částku 10 500 Kč měsíčně. Ke službám byl hlášen pouze žalobce. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl.3. Žalobce poté uvedl, že nepodepsal žádnou smlouvu s realitní kanceláří, nesjednal si její služby ani nevěděl, že byt je nabízen na internetové inzerci, pouze požádal svou kamarádku, aby mu našla spolubydlícího. Na pronájmu bytu se nechtěl obohatit, po odstěhování syna se dostal do tíživé životní situace, z životního minima musel platit nájem bytu i ubytování v týdnu na ubytovnách mimo , adresa, , když v Brně se mu nepodařilo najít práci, potřeboval pomoct s placením nájmu. Částka uvedená žalovaným je dle žalobce pouze nájemným bez dalších záloh a plateb, za byt hradí včetně energií a poplatků asi 9 000 Kč měsíčně, spolubydlící v bytě plně využíval vybavení žalobce. Žalobce dále namítal, že není pravdou, že se v bytě nezdržoval, zdržoval se tam nárazově jednou za čtrnáct dní, někdy jednou za tři měsíce, jak mu situace dovolovala. Dále tvrdil, že v roce 2024 pobýval v bytě každý týden dva dny v týdnu, vždy v úterý a ve čtvrtek, kdy docházel v Brně na ambulantní léčbu, přijížděl v pondělí, v úterý šel k lékaři, ve středu pracoval, ve čtvrtek šel k lékaři, v pátek, sobotu a neděli pracoval, ve středu se převážně zdržoval v předmětném bytě, pokud ne, tak byl v bytě své přítelkyně v , adresa, .4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy.5. Z nájemní smlouvy o nájmu bytu ze dne 8.11.2018 soud zjistil, že byla sjednána mezi žalovaným jako pronajímatelem a žalobcem jako nájemcem. Smlouvou dal žalovaný žalobci do nájmu předmětný byt na dobu neurčitou s účinností od 1.12.2018. Bylo sjednáno, že nájemní vztah může zaniknout kdykoli písemnou dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem, nebo písemnou výpovědí z důvodů uvedených v občanském zákoníku. Smlouva neobsahovala žádné ujednání o podnájmu bytu. Nájemce se zavázal hradit měsíční nájemné ve výši 3 722,20 Kč s tím, že bude každoročně k 1.7. upravováno o ve smlouvě specifikovanou míru inflace, a dále zálohy na služby spojené s užíváním bytu a za vybavení bytu ve výši uvedené v evidenčním listu, který byl prohlášen za nedílnou součást smlouvy.6. Z evidenčního listu soud zjistil, že měsíční nájemné činilo 5 141 Kč včetně 5 Kč za vybavení a zálohy na služby (vodné stočné, úklid, komíny, společná elektřina, STA) činily 608 Kč měsíčně, celková měsíční platba činila 5 749 Kč. V seznamu osob byl uveden pouze žalobce.7. Z výpovědi datované 2.7.2024 soud zjistil, že žalovaný dal žalobci výpověď z nájmu předmětného bytu s tříměsíční výpovědní dobou, která začíná běžet od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co žalobci výpověď došla, a to z důvodu hrubého porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu. Uvedl, že dne 22.5.2024 bylo provedeno místní šetření, při kterém bylo zjištěno, že žalobce v bytě nebydlí a byt pronajímá bez předchozího souhlasu pronajímatele a pronájem bytu inzeroval na internetových stránkách. Výpověď obsahovala poučení o možnosti podat žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu do dvou měsíců poté, co výpověď žalobci došla.8. Ze zprostředkovatelské smlouvy ze dne 24.11.2023 soud zjistil, že byla sjednána mezi , jméno FO, jako zprostředkovatelem a , jméno FO, jako zájemcem, předmětem zprostředkování byla činnost směřující k uzavření podnájemní smlouvy na podnájem zařízeného pokoje a kuchyně v předmětném bytě za cenu 10 500 Kč včetně záloh na služby a energie.9. Z podnájemní smlouvy ze dne 26.11.2023 soud zjistil, že byla sjednána mezi žalobcem jako nájemcem a , jméno FO, jako podnájemcem, žalobce smlouvou přenechal podnájemci k užívání na dobu určitou od 26.11.2023 do 30.11.2024 část předmětného bytu s tím, že předmětem nájmu je pokoj a kuchyně v bytě o dispozici 2+1 sestávající z kuchyně, dvou ložnic, koupelny s WC. Bylo uvedeno, že podnájemce byt včetně příslušenství do podnájmu přijímá, že předání a převzetí bytu se uskuteční dne 26.11.2023, že klíče od bytu i domu předá nájemce podnájemci při převzetí předmětu podnájmu, že jeden klíč od bytu i domu bude uschován u nájemce v zapečetěné obálce a bude použit pouze v případě vzniku potřeby zamezit případnému nebezpečí vzniku škody na zdraví či majetku a že podnájemce dává souhlas k tomu, aby, pokud podnájemce po výzvě nevyklidí byt ani do 14 dnů po skončení podnájmu nebo zániku podnájemní smlouvy, nájemce spolu s další nezúčastněnou osobou byt otevřel, vstoupil do něj, sepsal majetek, který se zde nachází, byt vyklidil. Podnájemce se zavázal hradit nájemné (podnájemné) a zálohy na služby ve výši 10 500 Kč měsíčně na účet žalobce uvedený ve smlouvě. Žalobce nevznesl žádné námitky proti pravosti či obsahové správnosti uvedené smlouvy, výslovně uvedl, že smlouvu podepsal.10. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne 15.7.2024 byla provedena platba z účtu , jméno FO, ve výši 10 500 Kč se zprávou pro příjemce NÁJEM na účet žalobce uvedený v podnájemní smlouvě.11. Ze zápisu ze šetření ze dne 22.5.2024 soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, za žalovaného provedly na základě zjištění, že na internetových stránkách se objevil inzerát na pronájem předmětného bytu, místní šetření, při němž nebyl v předmětném bytě nikdo zastižen, sousedi potvrdili, že žalobce v bytě delší dobu nebydlí a byt pronajímá.12. Z inzerce na sreality.cz předložené žalovaným soud neučinil žádné skutkové zjištění.13. Soud pro nadbytečnost (s ohledem na níže uvedené) neprovedl žalovaným navrhovaný důkaz výslechem svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , která byla přítomna místnímu šetření.14. Pro právní posouzení věci jsou podstatná zejména následující skutková zjištění a závěry. Účastníci sjednali nájemní smlouvu, jíž dal žalovaný žalobci do nájmu předmětný byt od 1.12.2018 na dobu neurčitou. Žalobce uzavřel dne 26.11.2023 s , jméno FO, podnájemní smlouvu, jíž dal žalobce , jméno FO, do podnájmu na dobu od 26.11.2023 do 30.11.2024 část bytu - pokoj a kuchyni v předmětném bytě za úplatu 10 500 Kč měsíčně. Z vymezení práv a povinností smluvních stran je zjevné, že po dobu užívání bytu podnájemcem žalobce v bytě nebydlel a ani neměl do bytu běžný přístup, což se podává zejména z ujednání, že žalobce předá podnájemci klíče od bytu a domu a sám si ponechá jeden klíč od bytu a domu v zapečetěné obálce a tento bude použit pouze v případě vzniku potřeby zamezit případnému nebezpečí vzniku škody na zdraví či majetku, jakož i z ujednání, dle kterého byl žalobce oprávněn při skončení podnájmu byt otevřít a vstoupit do něj (spolu s nezúčastněnou osobou) až v případě nevyklizení bytu podnájemcem do 14 dnů po skončení podnájmu. Žalovaný provedl dne 22.5.2024 místní šetření, při kterém zjistil, že žalobce v bytě nebydlí a byt pronajímá. Žalovaný dal žalobci výpověď z nájmu předmětného bytu s tříměsíční výpovědní dobou z důvodu hrubého porušení povinností vyplývajících z nájmu bytu s tím, že dne 22.5.2024 při místním šetření zjistil, že žalobce v bytě nebydlí a byt pronajímá bez předchozího souhlasu pronajímatele a pronájem bytu inzeroval na internetových stránkách. Výpověď obsahovala poučení o možnosti podat žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu do dvou měsíců poté, co výpověď žalobci došla.15. Byť žalobce žalobu označil jako žalobu na neplatnost výpovědi a v petitu žaloby navrhl, aby soud rozhodl i o neplatnosti výpovědi, dle obsahu jde o žalobu dle ustanovení § 2290 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), jíž se domáhá přezkumu oprávněnosti výpovědi. Neoprávněná je totiž i výpověď, která je neplatná či zdánlivá (s