43 C 277/2024-106 — Městský soud v Brně

Žalobou doručenou soudu dne 27.6.2024 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení 152 496,30 Kč s úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky uvedenými ve výroku I s odůvodněním, že žalovanému poskytl služby patentových zástupců, za což žalovanému vyúčtoval uvedenou částku fakturou splatnou 29.6.2021. Žalovaný svůj dluh co do důvodu a výše dne 30.8.2024 písemně uznal a zavázal se jej uhradit do 31.12.2024, ničeho však žalobci přes předžalobní výzvu neuhradil.Žalovaný potvrdil uzavření smlouvy o poskytnutí patentových zástupců mezi účastníky i to, že žalobce žalovanému služby poskytl a že za to žalobce žalovanému vyúčtoval žalovanou částku fakturou splatnou 29.6.2021, jejíž výši rovněž nerozporoval, namítal však, že se následně strany dohodly na úhradě dluhu do 31.12.2024, a do té doby tudíž nebyl žalovaný v prodlení. Vznesl námitku promlčení.Žalobce k obraně žalovaného uvedl, že mezi účastníky nedošlo k uzavření dohody o kumulativní novaci závazku, žalovaný předmětný dluh uznal jednostranným právním jednáním. Uznáním dluhu co do jistiny je uznán dluh i co do úroků. Žalobce odmítl i námitku promlčení.Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytnutí služeb patentových zástupců v souvislosti s přihláškou vynálezu „, Anonymizováno, “ č. přihlášky , Anonymizováno, (dále též jen „předmětná přihláška“), že žalobce žalovanému sjednané služby poskytl, že žalovanému za tyto služby vyúčtoval fakturou č. , IBAN, částku 152 496,30 Kč včetně DPH se splatností 29.6.2021, že tato faktura byla žalovanému doručena, že žalovanému byla doručena i předžalobní výzva ze dne 11.6.2024, nesporné bylo i to, že žalovaný dluh dne 30.8.2024 písemně co do důvodu a výše uznal.Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž učinil nad rámec shora uvedených nesporných tvrzení následující skutková zjištění.Z e-mailové komunikace mezi zástupcem žalobce a jednatelem žalovaného , jméno FO, soud zjistil, že dne 22.8.2024 se strany dohodly, že jednatel žalovaného podepíše za žalovaného jednostranné uznání dluhu, jehož předmětem bude (mimo jiné) částka 152 496,30 Kč s tím, že tato částka bude k úhradě do 31.12.2024 a nebude počítán zákonný úrok z prodlení. Zástupce žalobce dne 26.8.2024 zaslal jednateli žalovaného k podpisu připravené uznání dluhu na částku 152 496,30 Kč s poznámkou do 31.12.2024 a bez úroků.Z uznání dluhu soud zjistil, že žalovaný zastoupený jednatelem , jméno FO, jako dlužník svůj dluh vůči žalobci jako věřiteli představovaný neuhrazenou smluvní odměnou za provedení služeb patentových zástupců a úředními poplatky uhrazenými žalobcem v souvislosti s předmětnou přihláškou ve výši 152 496,30 Kč, která byla věřitelem dlužníkovi vyúčtována fakturou , IBAN, , výslovně uznal a zavázal se jej uhradit do 31.12.2024, v uznání bylo uvedeno, že v případě, že dlužník uhradí dluh řádně a včas, věřitel promine dlužníkovi zákonný úrok z prodlení z dluhu. Uznání bylo jednatelem žalovaného podepsáno a jeho podpis byl dne 30.8.2024 úředně ověřen.Z dalších provedených důkazů soud neučinil nad rámec shora uvedených zjištění a nesporných skutečností žádná další právně relevantní skutková zjištění.Na základě nesporných skutečností a provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytnutí služeb patentových zástupců v souvislosti s předmětnou přihláškou, žalobce žalovanému sjednané služby poskytl a žalovanému za to vyúčtoval fakturou č. , IBAN, částku 152 496,30 Kč včetně DPH se splatností 29.6.2021. Žalovaný dluh co do jistiny dne 30.8.2024 písemně co do důvodu a výše uznal a zavázal se jej uhradit do 31.12.2024.Právním posouzením zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.Žalobce poskytl žalovanému služby patentových zástupců ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů, a sjednanou odměnu a úřední poplatky ve výši 152 496,30 Kč včetně DPH vyúčtoval žalovanému se splatností 29.6.2021. Žalovaný svůj dluh dne 30.8.2024 co do důvodu i výše písemně uznal a zavázal se jej zaplatit, a proto se má za to, že dluh v době uznání v rozsahu uznání trval (§ 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.z.“), a soud má tuto skutečnost ve smyslu ustanovení § 133 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) za prokázánu. Důsledkem uznání závazku je přesun důkazní povinnosti (důkazního břemene) z věřitele na dlužníka. Žalovaný výši a složení dluhu nijak nerozporoval. Dnem následujícím po dni splatnosti, tj. 30.6.2021, se žalovaný ocitl v prodlení (§ 1968 o.z.) a žalobce má od tohoto dne právo na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.), jeho výše 8,25 % ročně je dána ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Skutečnost, že se žalovaný v uznání dluhu zavázal uhradit dluh do 31.12.2024 nemá vliv na již vzniklé prodlení, čehož si byl zjevně vědom i žalovaný, jak se podává i ze samotného uznání dluhu a e-mailové komunikace, z nichž vyplývá, že se pouze v případě úhrady dluhu uvažovalo o prominutí úroku z prodlení. Protože jde o vzájemný závazek podnikatelů má žalobce dle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. právo i na náklady spojené s uplatněním pohledávky v minimální výši 1 200 Kč.Soud neshledal důvodnou námitku promlčení vznesenou žalovaným. Žalovaný svůj dluh co do jistiny uznal a zavázal se jej uhradit do 31.12.2024. Dle ustanovení § 639 o.z. se tak právo žalobce promlčí za deset let od 31.12.2024. Žaloba byla podána dne 27.6.2024, tedy před uplynutím uvedené desetileté promlčecí lhůty.Uznání dluhu jen co do jistiny neznamená automaticky uznání příslušenství (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.11.2019, sp. zn. 21 Cdo 4616/2018). Uznání žalovaného ze dne 30.8.2024 se týká pouze jistiny, nikoli úroku z prodlení, který v uznávacím prohlášení není vůbec uveden, respektive je zmíněn pouze tak, že bude případně prominut. Z uznání jistiny žalovaným tak nelze dovozovat, že žalovaný uznal i úrok z prodlení, naopak je zřejmé, že uznáním dluhu ze dne 30.8.2024 žalovaný úrok z prodlení neuznal. Právo na úrok z prodlení představuje svou povahou opětující se plnění ve smyslu § 154 odst. 2 o.s.ř., nevzniká samostatně (nově) za každý den prodlení, ale jednorázově v den, kterým se dlužník ocitl v prodlení se splněním dluhu, tímto dnem počíná běžet promlčecí doba a jejím uplynutím se právo promlčí jako celek v tříleté promlčecí lhůtě, která začne běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (§ 629 odst. 1, § 619 odst. 1 o.z.). Žalobce mohl uplatnit právo na úrok z prodlení poprvé dne 30.6.2021 (první den prodlení, jak bylo vyloženo shora), od tohoto dne běžela tříletá promlčecí lhůta, která skončila v pondělí dne 1.7.2024 (§ 605 odst. 2, § 607 o.z.). Žaloba byla doručena soudu dne 27.6.2024, tedy před uplynutím promlčecí lhůty. Stejný závěr o délce promlčecí lhůty, počátku jejího běhu a o tom, že žaloba byla podána před uplynutím promlčecí lhůty se uplatní i pro náklady spojené s uplatněním pohledávky v minimální výši 1 200 Kč.Se zřetelem ke shora uvedenému soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem I. Lhůta k plnění byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce, jenž byl v řízení zcela procesně úspěšný, má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 6 100 Kč, z odměny advokáta z tarifní hodnoty 152 496,30 Kč (§ 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za pět úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, vyjádření ze dne 3.2.2025, účast na jednání před soudem dne 15.7.2025 a účast na jednání před soudem dne 25.9.2025) po 7 220 Kč (§ 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč za dva úkony učiněné do 31.12.2024 a ve výši 450 Kč za tři úkony učiněné po 1.1.2025 (§ 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31.12.2024 a ve znění účinném od 1.1.2025) a z částky 7 991 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o.s.ř.), tj. celkem 52 141 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., platební místo podle § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok II).