47 C 163/2025-30 — Městský soud v Brně

1. Žalobou ze dne 24. 7. 2025 2025 (podána u soudu téhož dne) se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit:a) částku 5 000 Kč na jistině,b) částku 3 035 Kč na smluvním poplatku za sjednání a čerpání úvěru,c) kapitalizovaný smluvní úrok 205 Kč,d) částku 2 000 Kč na smluvních paušálních poplatcích za písemné upomínky,e) smluvní úrok z prodlení 0,50 % denně z částky 8 035 Kč od 27. 3. 2025 Kč do 24. 6. 2025,f) smluvní úrok z prodlení 0,10 % denně z částky 8 035 Kč od 25. 6. 2025 Kč do zaplacení,to vše z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne 24. 2. 2025, na jejímž základě žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 5 000 Kč, který měl být splacen v celé výši dne 26. 3. 2025. Žalovaná dle tvrzení žalobce nezaplatila ničeho.2. Žalovaná se během řízení nevyjádřila.3. Dne 26. 9. 2025 proběhlo jednání, na kterém soud provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti.4. Žalobce je českou obchodní společností, podnikatel dle formy i činnosti (známo soudu z jeho činnosti - § 121 o. s. ř., výpis z internetové verze obchodního a živnostenského rejstříku).5. Žalobce uzavřel s žalovanou dne 24. 2. 2025 Smlouvu „o podnikatelském“ úvěru č. , Anonymizováno, , na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 5 000 Kč, který měl být splacen 26. 3. 2025. Úvěr měl být dle smlouvy čerpán bezhotovostně na bankovní účet žalované č. , č. účtu, (důkaz: Smlouva o podnikatelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 24. 2. 2025).6. Bankovní účet č. , č. účtu, byl veden na jméno žalované a skutečně jí žalobce na tento účet poskytl dne 24. 2. 2025 částku 5 000 Kč (důkaz: sdělení , právnická osoba, . ze dne 28. 8. 2025; Potvrzení o platbě s datem 24. 2. 2025 znějící na částku 5 000 Kč).7. Skutečnost, že žalovaná byla při uzavření smlouvy o úvěru podnikatelem a úvěrovou smlouvou uzavírala v souvislosti se svou podnikatelskou činností, nebyla prokázána. Uvedení identifikačního čísla žalované jako podnikající fyzické osoby v záhlaví smlouvy a adresy sídla není bez dalších zjištění jednoznačným důkazem o tom, že žalovaná jednala jako podnikatelka a úvěr si vzala pro své podnikatelské účely (k tomu blíže srov. text níže, a to mj. judikaturu tam demonstrativně tvrzenou). Nadto ve smlouvě byla žalovaná identifikována i rodným číslem, čímž se obvykle identifikují smluvní strany jako nepodnikající fyzické osoby. Žalovaná při uzavírání smlouvy předložila občanský průkaz, nikoliv živnostenský list (srov. důkaz fotokopií občanského průkazu žalované, fotografií ženy držící v ruce cestovní pas a smlouvou o „podnikatelském“ úvěru č. , Anonymizováno, ).8. Ve smlouvě o podnikatelském úvěru č. , Anonymizováno, sice bylo mj. uvedeno, že jde o „bezúčelový úvěr poskytnutý podnikateli v rámci jeho podnikatelské činnosti. Tím se rozumí zejména investice do dlouhodobého majetku Klienta a taktéž financování běžné provozní činnosti Klienta a nákladů, které obvykle souvisejí s podnikáním.“ (důkaz touto smlouvou). , adresa, konkrétní podnikatelský účel, pro který je účel čerpán, nebyl ve smlouvě uveden.9. Žádná konkrétní tvrzení o konkrétním podnikání žalované a podnikatelském záměru, pro který úvěr měla čerpat, žalobce neuvedl (tím méně tyto skutečnosti prokázal).10. Žalobce se obrátil na žalovanou mj. předžalobní výzvou ze dne 8. 7. 2025, kterou jí zaslal na adresu , adresa, (důkaz: Výzva k úhradě s datem 8. 7. 2025; poštovní podací arch s datem 10. 7. 2025).11. Žalovaná z titulu úvěru dle smlouvy ze dne 24. 2. 2025 nezaplatila žalobci ničeho (negativní tvrzení, které nedokazuje žalobce, nýbrž břemeno tvrzení a důkazní o tom, že něco bylo na dluh žalovanou zaplaceno, tížilo žalovanou; žalovaná tato břemena neunesla, k jednání se nedostavila, a proto ani nemohla být soudem vyzvána a poučena dle § 118a o. s. ř.).12. Vzhledem k tomu, že ani žalobce se k jednání soudu nedostavil, rovněž tím zabránil soudu v postupu podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jako „o. s. ř.“). Soud proto nemohl žalobce poučit o tom, že a jak musí doplnit rozhodující skutečnosti a označit důkazy k jejich prokázání, chce-li být v řízení zcela úspěšný.Závěr o skutkovém stavu13. Soud skutkově uzavírá, že spolu účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě kterého žalobce žalované poskytl úvěr ve výši 5 000 Kč, ze kterého žalovaná žalobci nic nevrátila; leč žalobce neprokázal, že žalovaná vystupovala při uzavírání smlouvy o úvěru jako podnikatelka. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a důkazní o tom, zda a za jakým konkrétně účelem žalovaná úvěr v době uzavření smlouvy o úvěru hodlala čerpat a zda a jakým způsobem žalobce ověřil tuto souvislost poskytovaných prostředků s podnikáním žalované.Právní posouzení skutkového stavu14. Žalovaná s žalobcem uzavřela dne 24. 2. 2025 dálkově (přes internet) smlouvu. Jednalo se o smlouvu spotřebitelskou, když žalobce vystupoval jako podnikatel v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů (viz bod 4. výše) a žalovaná jako podnikatel nevystupovala (viz text shora i níže); k tomu srov. § 1810 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen jako „o. z.“) a §§ 419, 420 odst. 1 a 421 o. z.15. Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná (viz § 419 o. z.).16. Podle § 420 o. z.: „(1) Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. (, právnická osoba, účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.“.17. Podle § 421 o. z.: „(1) Za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon. (2) Má se za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona.“.18. Žalovaná sice byla ve smlouvě označena jako podnikatel a bylo ve smlouvě uvedeno, že jde o podnikatelský úvěr a že jde o úvěr poskytnutý žalované jako podnikateli v rámci jeho podnikatelské činnosti.19. Nicméně i podle judikatury platí následující. Pro odpověď na otázku, zda fyzická osoba uzavírající smlouvu s dodavatelem je v postavení spotřebitele, je rozhodující především účel jednání takové osoby v konkrétním smluvním vztahu. Okolnost, že spotřebitel má podnikatelské oprávnění, je pro posouzení jeho právního postavení ve smluvním vztahu s dodavatelem irelevantní. Souvislost půjčovaných prostředků s podnikáním nelze prokazovat jen tak, že je ve smlouvě uveden údaj o sídle a identifikačním čísle podnikatele, ani tím, že smlouva obsahuje blíže neurčené označení „podnikatelské účely“. Vždy je to úvěrující, kdo musí odstranit pochybnosti o tom, k čemu je úvěr poskytnut. V tomto smyslu z judikatury (rozhodnutí vrcholných soudních orgánů) soud odkazuje např. na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 1. 2025 sp. zn. , spisová značka, (bod 12.) či ze dne 15. 4. 2025 sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 6. 2021 sp. zn. II. ÚS 1176/21 (bod 14.). Z praxe nižších soudů soud odkazuje např. na rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne 7. 8. 2025 č. j. , spisová značka, či Okresního soudu v Kolíně ze dne 3. 7. 2025 č. j. , spisová značka, (viz např. www.rozhodnuti.justice.cz).20. Žalobce se nedostavil k jednání, a proto nemohl být vyzván a poučen dle § 118a o. s. ř. v tom smyslu, aby unesl břemeno tvrzení a důkazní o tom, zda a za jakým konkrétně účelem žalovaná úvěr v době uzavření smlouvy hodlala čerpat a zda a jakým způsobem žalobce ověřil tuto souvislost poskytovaných prostředků s podnikáním žalované.21. Soud proto právně kvalifikoval smlouvu mezi žalobcem a žalovanou jako smlouvu o spotřebitelském úvěru podléhající zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jako „zákon o spotřebitelském úvěru“), ve spojení s § 2395 o. z.22. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru: „poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“.23. Podle ust. § 87 odst. 1 věta první a druhá zákona o spotřebitelském úvěru: „poskytne-li p