47 C 75/2024-250 — Městský soud v Brně

I. Předmět řízení1. Žalobkyně a) i žalobce b) požadovali každý zaplatit po žalovaném částku 1 600 000 Kč z titulu náhrady nemajetkové újmy za duševní útrapy jim způsobené ve smyslu § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o. z.“) jednáním žalovaného non lege artis při poskytování zdravotní péče jejich dceři , jméno FO, (dále jako „, jméno FO, “ či „primární poškozená“) v podobě nesprávného zavedení katetru do tepny místo žíly pravé dolní končetiny , jméno FO, , v důsledku kterého byla jejich dceři amputována pravá dolní končetina pod kolenem. Žalobkyně c), žalobce d) a žalobkyně e) jako prarodiče , jméno FO, požadovali z téhož titulu částku 500 000 Kč a žalobci f) a g) jako praprarodiče , jméno FO, požadovali zaplatit ze stejného titulu částku 250 000 Kč. Žalobkyně a) navíc požadovala zaplatit náhradu nákladů spojených s péčí o , jméno FO, za období do 6. 4. 2023 do 29. 1. 2024 dle § 2960 o. z. (tzv. ošetřovné) ve výši 40 230 Kč a náhradu cestovních výloh vynaložených na péči o zdraví , jméno FO, dle § 2960 o. z. ve výši 38 650 Kč.2. Žalovaný a vedlejší účastník navrhli žalobu zamítnout pro nedůvodnost, a to zejména z důvodu nenaplnění podmínky „zvlášť závažného ublížení na zdraví“ ve smyslu § 2959 o. z. a absence protiprávního jednání žalovaného při poskytování zdravotní péče , jméno FO, .II. Skutková zjištění3. Soud zjistil na podkladě dokazování následující skutečnosti.4. Žalobkyně a) se léčila pro sterilitu, podstoupila třikrát umělé oplodnění, prodělal 3 spontánní potraty v letech 2019, 2020 a 2022, přičemž , jméno FO, vzešla z jejího 4. těhotenství pocházejícího z umělého oplodnění (důkaz: znalecký posudek č. 01/2023 z 1. 11. 2023 zpracovaný znalkyní , jméno FO, . , jméno FO, z oboru zdravotnictví, odvětví pediatrie, specializace neonatologie). Žalobkyně a) s žalobcem b) (jde o manžele) se neúspěšně pokoušeli o početí , jméno FO, nejprve běžnou cestou 3 až 4 roky a poté prostřednictvím umělého oplodnění , jméno FO, další tři roky [důkaz výslechem žalobkyně a)]. Skutečnost, že se žalobkyni a) a žalobci b) roky nedařilo počít , jméno FO, , soud zjistil i z výslechu žalobkyně e).5. Dne 2. 1. 2023 žalobkyně a) u žalovaného spontánně předčasně porodila ve 24+6 týdnů těhotenství , jméno FO, (jakožto tzv. extrémně nedonošené dítě, přičemž normální délka těhotenství je 40 týdnů), která se narodila s hmotností 660 gramů (což je v pásmu normy pro daný týden těhotenství), s délkou 32 cm. Dne 20. 1. 2023 (tj. v pátek) v době kolem 16:15 žalovaný (, jméno FO, . M. , jméno FO, ) zavedl centrální žilní katetr (dále jako „katetr“) z paty pravé dolní končetiny (dále jako „PDK“) , jméno FO, a neprovedl rentgenové či ultrazvukové ověření polohy katetru ve smyslu lokality jeho umístění v těle (centrální žilní katetr, tj. tzv. PICC, je typ žilního katetru, který se zavádí z periferní žíly do centrální žíly). Tyto skutečnosti soud zjistil z důkazu zdravotnickou dokumentací , jméno FO, , znaleckého posudku č. 01/2023 z 1. 11. 2023 zpracovaného znalkyní , jméno FO, . , jméno FO, z oboru zdravotnictví, odvětví neonatologie ve spojení s (dvojnásobným) výslechem této znalkyně (dále též jako „znalecký posudek“).6. Žalovaný (prostřednictvím své zaměstnankyně , jméno FO, . M. , jméno FO, ) dne 20. 1. 2023 shora uvedený katetr zavedl místo do žíly omylem do tepny. Z pravidel lékařské vědy a medicínských postupů plyne poznatek, že při zavádění katetru může dojít k chybnému zavedení katetru do tepny místo žíly, a to již z podstaty zavádění katetru tzv. naslepo, pročež je zavádění katetrů vysoce rizikové. Z pravidel lékařské vědy a medicínských postupů - a musí to vědět i rozumný a odpovědný lékař - plyne též poznatek, že chybné zavedení katetru do tepny místo žíly může mít za následek až odumření (nekrózu) končetiny a nutnost její amputace; to z důvodu, že tepny jsou cévy přivádějící okysličenou krev a krev s výživou, pročež pokud se tento přísun přeruší, místo s přerušeným přísunem okysličené krve s výživou je vystaven nedostatku kyslíku, prokrvení, což vede k postupnému úmrtí tkáně. Podstatná je doba přerušení přísunu tepenní krve – u včasné reakce je možné průtok tepenní krve a prokrvení dané části těla obnovit, pročež míra poškození těla je závislá na době neprokrvení (době ischemie). Všechny tyto skutečnosti soud zjistil z důkazu znaleckým posudkem, včetně zejména prvního výslechu znalkyně.7. Žalovaný sporný katetr zavedl z paty, přičemž v patě jsou dvě tepny vedle sebe, a proto existuje vyšší riziko zavedení katetru do tepny právě z paty (důkaz prvním výslechem znalkyně). Rovněž lékař žalovaného , jméno FO, . , jméno FO, , který nastoupil na neonatologické oddělení žalovaného na noční službu dne 20. 1. 2023 kolem 19:30, vypověděl, že právě toto místo (zavádět katetr z paty) skýtá riziko zavlečení katetru do tepny (výslech svědka , jméno FO, . T. , jméno FO, ).8. Na jednu stranu zavedení katetru do tepny místo žíly byla ze strany žalovaného objektivně z medicínského pohledu nesprávné, jelikož katetr je určený k zavádění výlučně do žil, tj. nikoli do tepny. Na druhou stranu lékař při zavádění katetru – ani bezprostředně po takovém zavedení - u takto malých dětí ani nemusí mít příznaky pro to, že jej omylem zavedl v tepně. V medicínské praxi se neprovádí kontrola, zda katetr nebyl omylem zaveden do tepny a ani neexistuje metoda pro takové ověření. V medicínské praxi se proto předpokládá správné zavedení do žíly, ale na případy chybného zavedení do tepny medicínská praxe pamatuje tím, že sleduje případné změny, poruchy prokrvení končetiny, do níž je katetr zaveden; takové změny (poruchy prokrvení) totiž ukazují právě na riziko chybného zavedení katetru do tepny. Obecně platným medicínským doporučením tak je kontrolovat stav prokrvení příslušné končetiny a pokud zdravotní sestra shledá změny pokrvení, měl by stav prokrvení zhodnotit lékař. Všechny tyto skutečnosti soud zjistil ze znaleckého posudku, včetně dvojího výslechu znalkyně. Lékařka žalovaného (, jméno FO, . M. , jméno FO, ) byla subjektivně přesvědčená o tom, že katetr zavedla správně, tj. do žíly (důkaz výslechem svědkyně , jméno FO, . M. , jméno FO, ).9. Neprovedení rentgenového či běžného ultrazvukového (tj. nikoli tzv. Dopplerem) ověření polohy katetru v těle , jméno FO, dne 20. 1. 2023 po zavedení katetru ze strany žalovaného bylo v rozporu s odbornými standardy, tedy nesprávné z medicínského hlediska. Totiž k zavedení katetru dochází tzv. naslepo - lékař neví, kam katetr ve skutečnosti zasunul. , jméno FO, si dle odborných standardů musí ověřit, zda katetr zavedl tak, jak zamýšlel. Toto ověření správné polohy katetru se standardně děje rentgenem či běžným ultrazvukem nebo obojím způsobem, přičemž podstatné je, aby lékař polohu katetru viděl, tj. v jaké všude části těla se nachází (alespoň pomocí jedné této zobrazovací metody). Přitom nebylo vyloučeno, že předmětný katetr z 20. 1. 2023 byl ve špatné poloze (lokalitě) těla , jméno FO, (bez ohledu na to, že byl v tepně, což je jiné hledisko); proto kdyby žalovaný provedl kontrolu rentgenem či ultrazvukem a současně by katetr byl ve špatné lokalitě těla , jméno FO, , tak by žalovaný medicínsky správně musel odstranit katetr zavedený z paty a k amputaci PDK by nedošlo. Na stranu druhou nelze ani vyloučit, že katetr ve špatné lokalitě těla , jméno FO, nebyl; v takovém hypotetickém případě by ani případné rentgenové či běžné ultrazvukové ověření správné polohy katetru v těle nemohlo spolehlivě určit chybné zavedení katetru do tepny (kvůli paralelnímu probíhání tepny a žíly). Tyto skutečnosti soud zjistil ze znaleckého posudku.10. U žalovaného je praxe na neonatologickém oddělení, že se neprovádí rentgenové či běžné ultrazvukové ověření polohy katetru v situacích, kdy má lékař za to, že katetr zavedl tzv. mělko, tj. nízko; z tohoto důvodu žalovaný neověřoval polohu katetru ani u , jméno FO, po zavedení katetru dne 20. 1. 2023, jelikož vyšel z předpokladu, že katetr je v třísle, tj. mělko, na což usoudil podle měrky 12,5 cm, která je součástí katetru (důkaz: svědecká výpověď , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, ). Žalovaný si v praxi ověřuje polohu katetru (ve smyslu lokality v těle) zobrazovací metodou tehdy, pokud si lékař není jistý polohou katetru, a dále tehdy, když má pocit, že je s katetrem dostatečně hluboko (myšleno nikoli v periferii, tj. nikoli mělko), na což usuzuje z použití metru v podobě měrky, která je součástí katetru (důkaz svědeckou výpovědí , jméno FO, . T. , jméno FO, ).11. Praxe žalovaného uvedená v předchozím bodě tohoto odůvodnění (tj. za jakých okolností si ověřuje polohu katetru) je medicínsky nesprávná. Polohu katetru je totiž nezbytné vždy ověřit zobrazovací metodou a nestačí ji jen předpokládat. To ostatně již z důvodu, že lékař neví, kde konkrétně je katetr v těle zavedený, kam katetr v těle doputoval (zda se např. nestočil kvůli odporu krve tekoucí od centra směrem k periferii, tj. dolů, přičemž se může stočit zpět směrem dolů i v třísle), zda je či není v horní či