48 C 166/2025-13 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému vydání věci – měřícího zařízení (plynoměru), výrobního čísla , hodnota, umístěného v nemovitosti na adrese , adresa, , za účelem měření spotřeby plynu dodávaného žalovanému. Plynoměr byl v místě osazen dne 15. 5. 2013. Dodávka plynu do odběrného místa byla ke dni 7. 2. 2025 ukončena. Žalobkyni se nepodařilo po ukončení distribuce plynu měřící zařízení demontovat. Žalovaný ani přes opakované výzvy žalobkyně plynoměr nezpřístupnil a nevrátil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.5. Žalobkyně odběrné místo spotřeby č. , hodnota, v domě na , adresa, v , Anonymizováno, osadila plynoměrem č. , hodnota, . Vlastníkem domu, kde se odběrné místo nacházelo, je žalovaný. Z žádosti o ukončení distribuce plynu bylo zjištěno, že obchodník s plynem dne 27. 1. 2025 podal žádost o ukončení distribuce plynu z důvodu nezajištěné dodávky s požadovaným datem ukončení dne 7. 2. 2025. Z oznámení o neoprávněném odběru plynu ze dne 11. 3. 2025 zaslanému žalovanému téhož dne doporučeně na adresu , adresa, , soud zjistil a vzal za prokázané, že žalobkyně tímto dopisem žalovaného vyrozuměla o tom, že v tomto odběrném místě dochází k neoprávněnému odběru a k neoprávněné distribuci plynu. Současně jej zpravila o tom, že tam umístěný plynoměr je majetkem žalobkyně, které jej tímto žádala o jeho vydání. Současně byl žalovaný zpraven o tom, že dne 27. 3. 2025 dojde k dalšímu pokusu žalobkyně o jeho demontáž. K demontáži plynoměru tohoto dne nedošlo, nedošlo k ní ani při pokusu o jeho demontáž dne 29. 5. 2025 a dne 10. 7. 2025. K demontáži plynoměru nedošlo ani přes opakované výzvy žalobkyně, žalovaný byl k jeho vydání žalobkyní naposledy vyzýván předžalobní výzvou ze dne 11. 7. 2025 zaslanou mu téhož dne doporučeně na adresu , adresa, , na adresu , adresa, a na adresu , adresa, .6. Dle § 1040 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.7. Dle § 71 odst. 2 z. č. 458/2000 Sb., energetického zákona provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni vybavit měřicím zařízením odběrná místa zákazníků připojená k jimi provozované soustavě a předávací místa mezi jimi provozovanou soustavou a jinou distribuční soustavou.8. Dle § 71 odst. 6 energetického zákona zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.9. Dle § 59 odst. 1 písm. j) bod 6 energetického zákona má provozovatel distribuční soustavy právo při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu.10. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Žalovanému byla ukončena distribuce plynu do shora označeného odběrného místa osazeného shora specifikovaným měřícím zařízením. Žalovaný byl povinen vydat žalobkyni měřící zařízení – plynoměr. Žalovaný zařízení žalobkyni přes její opakované výzvy nevydal ani nezpřístupnil. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaný neoprávněně zadržuje měřící zařízení, které je ve vlastnictví žalobkyně, a je proto povinen jej dle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku žalobkyni vydat. Žalovaný žalobou uplatněný nárok nerozporoval, neprokázal, že by měřící zařízení žalobkyni vydal ani netvrdil a nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný.11. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a o.s.ř. Žalobkyni přísluší plná náhrada nákladů řízení ve výši 11.983 Kč. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000 Kč, z odměny právního zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby po 2.300 Kč za úkon dle § 7 bod 4, § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhl. č. 177/1996 Sb., ze tří režijních paušálů po 450 Kč za úkon (převzetí a příprava věci, sepis výzvy a žaloby) dle § 13 odst. 1 a odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a z daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 8.250 Kč ve výši 1.733 Kč.