52 C 144/2025-18 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 19. 5. 2025 domáhal po žalovaném zaplacení částky 11 652 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný, jakožto provozovatel vozidla registrační značky , SPZ, neměl v období od 26. 7. 2024 do 4. 12. 2024 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen povinné ručení). Žalobce má tedy nárok na zaplacení příspěvku za nepojištěné vozidlo.Žalovaný se ve věci nevyjádřil.Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a o.s.ř. (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili).Z výzvy k zaplacení ze dne 9. 1. 2025 a RSV soud zjistil, že žalovaný, jakožto provozovatel vozidla RZ , SPZ, , byl ze strany žalobce vyzván k zaplacení příspěvku na vozidla za období od 26. 7. 2024 do 4. 12. 2024 do 60 dnů od doručení výzvy, jehož základ činil 11 352 Kč (denní sazba 86 Kč po dobu 132 dní) a dále byly žalovanému naúčtovány náklady na uplatnění ve výši 300 Kč. Výzva žalovanému byla dle informací o zásilce RR6766773256F doručena nejpozději dnem 14. 1. 2025. Žalovaný byl přípisem ze dne 24. 4. 2025 vyzýván k úhradě dlužných částek.Podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.V dané věci dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalobce prokázal, že k vozidlu RZ , SPZ, nebylo v období od 26. 7. 2024 do 4. 12. 2024 uzavřeno pojištění odpovědnosti podle zákona č. 30/2024 Sb., přičemž provozovatelem tohoto vozidla byl žalovaný. Žalovaný byl vyzván k zaplacení příspěvku dle § 46 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. Žalovaný žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradil, resp. nijak v řízení neprokázal (povinnost důkazní byla v tomto případě na jeho straně), že by tuto svoji povinnost splnil. Žalovaný netvrdil ani nedoložil jiné skutečnosti, na jejichž podkladě by bylo možno učinit závěr, že nárok uplatněný vůči němu žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný. Žalovaný je tedy ve smyslu ust. § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. osobou povinnou k úhradě příspěvku ve výši 11 352 Kč a poplatku za mimosoudní uplatnění práva v celkové výši 300 Kč. Soud mu tedy uložil povinnost, aby žalobci zaplatil celkovou částku 11 652 Kč. Jelikož se žalovaný dostal s úhradou dluhu do prodlení, přiznal soud žalobci i nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky, a to 61. dnem po doručení výzvy, tedy dne 18. 3. 2025. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v trvání tří dnů.Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Účelně vynaložené náklady žalobce spočívají v soudním poplatku v částce 800 Kč a v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT). Hodnota jednoho úkonu dle § 14b AT činí 400 Kč, žalobce má vedle toho za každý úkon nárok i na paušál po 100 Kč. Zástupce žalobce v řízení učinil tři úkony – přípravu a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci, výzva k plnění. Vedle toho má nárok i na DPH v částce 315 Kč. Celkové náklady žalobce tedy činí 2 615 Kč a žalovaný je povinen zaplatit je přímo k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Žaloba splňuje všechny náležitosti určené § 14b odst. 1 AT. Z praxe je soudu známo, že žalobce podává velké množství stejných žalob, ve kterých jsou měněny pouze údaje o automobilu, částce a žalovaných.