112 C 10/2026-54 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou z 26. 1. 2026 domáhal uložení povinnosti žalované vydat žalobci měřící zařízení specifikované ve výroku tohoto rozsudku, neboť došlo k ukončení smlouvy o dodávce plynu s dodavatelem. Demontáž zařízení ve vlastnictví žalobce nemohla být pro nesoučinnost žalované provedena.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. S ohledem na absenci vyjádření účastníků soud postupoval v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“), a ve věci rozhodl bez jednání vycházeje pouze z předložených listinných důkazů, z nichž zjistil, že žaloba je důvodná.3. Žalované bylo 8. 11. 2024 umístěno na odběrném místě , adresa, měřící zařízení výrobního čísla , hodnota, (č. l. 33 a přiložená fotodokumentace). Dne 20. 10. 2025 došlo k odpojení dodávky plynu do odběrného místa pro neplacení, a to na základě žádosti dodavatele plynu (č. l. 35, 39). Plynoměr nemohl být odinstalován pro nepřístupnost měřícího zařízení (č. l. 35, 37). Na výzvu žalovaná nereagovala (č. l. 40), a to ani po předchozím upozornění na plánovanou demontáž měřícího zařízení (č. l. 32).4. Soud v projednávané věci na shora zjištěný skutkový stav aplikoval ustanovení § 62 odst. 1 písm. c) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“), „má zákazník právo na dopravu dohodnutého množství plynu, pokud jej má smluvně zajištěn a pokud má na tuto činnost uzavřenu smlouvu s provozovatelem přepravní soustavy nebo příslušné distribuční soustavy a pokud to technické podmínky přepravní nebo příslušné distribuční soustavy umožňují“. Na druhou stranu je zákazník podle odstavce 2 písm. c) téhož ustanovení energetického zákona povinen „zajistit provozovateli soustavy přístup k měřícím zařízením“. Provozovatel energetické soustavy je podle § 59 odst. 1 písm. j) bod 6 oprávněn omezit nebo přerušit distribuci plynu v nezbytném rozsahu mimo jiné při neoprávněném odběru plynu. Pokud tak, jak bylo dokazováním zjištěno, žalovaný odebírá plyn, aniž by měl uzavřenu smlouvu o jeho odběru, jde o neoprávněný odběr plynu, na což může žalobce reagovat omezením či přerušením distribuce plynu. Odběru plynu lze v takovém případě zabránit odebráním měřícího zařízení. S ohledem na skutečnost, že žalovaná neumožnila, ačkoliv byla k tomu vyzvána, resp. za tímto účelem navštívena, vstup pracovníků žalobce a demontáž měřícího zařízení, musel se žalobce bránit žalobou podle § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle kterého „má právo domáhat se ochrany proti každému, kdo do jeho vlastnického práva zasahuje“, zejména je oprávněn požadovat vydání věci ve smyslu § 1041 odst. 1 občanského zákoníku. Tak je tomu i v projednávané věci, kdy mu díky nečinnosti žalované je bráněno ve výkonu jeho vlastnického práva k uvedenému zařízení. Soud tak žalobě na základě výše uvedeného vyhověl. Lhůtu k vydání věci soud žalované stanovil v souladu s § 160 odst. 1 OSŘ.5. Výrok pod bodem II. je odůvodněn skutečností, že žalobce má právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který úspěch neměl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Náklady jsou tvořeny odměnou zástupce žalobce ve výši 2 300 Kč/úkon podle § 9 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), paušální náhradou výdajů ve výši 450 Kč za každý z úkonů právní služby podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, jimiž jsou příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a h) advokátního tarifu ve výši 1 350 Kč, soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a daní z přidané hodnoty, jíž je zástupce žalobce plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 1 732,50 Kč. Celkem tak částka náhrady nákladů, kterou je žalovaná povinna žalobci zaplatit ve lhůtě stanovené v souladu s § 160 odst. 1 OSŘ, a to k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 OSŘ, činí 11 982,50 Kč.