116 C 34/2026-19 – Městský soud v Brně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 10 158 Kč a částky 10 437 Kč, představujících příspěvek do garančního fondu podle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon“), včetně zákonného úroku z prodlení a náhrady nákladů řízení.2. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:3. Z údajů poskytnutých Ministerstvem dopravy a pojistiteli, které žalobce zpracovává podle § 38 a § 39 zákona, vyplynulo, že žalovaná byla v rozhodném období provozovatelem vozidla specifikovaného v žalobě (SPZ: , SPZ, ). Zároveň bylo zjištěno, že k tomuto vozidlu nebylo v obdobích: od 21. 8. 2024 do 4. 12. 2024 (106 dní) a od 5. 12. 2024 do 23. 3. 2025 (109 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.4. Podle § 6 odst. 1 zákona je provozovatel vozidla povinen zajistit, aby po dobu registrace vozidla bylo pojištěno nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu způsobenou jeho provozem. Tuto povinnost žalovaná porušila.5. Dle § 45 odst. 2 zákona je provozovatel vozidla v případě porušení této povinnosti povinen zaplatit žalobci příspěvek za každý den, po který nebylo pojištění sjednáno, a paušální náklady spojené s uplatněním práva.6. Výše příspěvku byla žalobcem stanovena jako součin počtu dnů porušení povinnosti a denní sazby dle prováděcí vyhlášky č. 69/2024 Sb., která v případě předmětného vozidla činí 93 Kč denně. Tímto způsobem byla vypočtena: částka 9 858 Kč za první období a částka 10 137 Kč za druhé období. Současně žalobci vznikl nárok na paušální náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši vždy 300 Kč, celkem tedy 600 Kč.7. Žalobce prokázal, že žalovanou řádně vyzval k úhradě obou částek a že jí zaslal i předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř. Žalovaná však ničeho neuhradila.8. Soud proto uzavřel, že žaloba je důvodná.9. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím lhůty uvedené ve výzvách k úhradě, tj.: od 2. 4. 2025 ohledně částky 9 858 Kč a od 2. 7. 2025 ohledně částky 10 137 Kč. Žalobci proto náleží zákonný úrok z prodlení dle občanského zákoníku § 1970 ve spojení s nařízením vlády 351/2013 Sb. upravujícím výši úroků z prodlení, a to ve výši žalobcem uplatněné, kterou soud shledal odpovídající právním předpisům.10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch. Žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení v celkové výši 2 639 Kč, sestávající ze soudního poplatku 824 Kč, odměny zástupce za tři úkony právní služby po 400 Kč, paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč, přičemž výše odměny byla stanovena podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), jak bylo žalobcem požadováno.11. Stanovené povinnosti uložil soud žalované zaplatit ve lhůtě dle § 160 o.s.ř.