ECLI: ECLI:CZ:MSBR:2026:21.C.13.2026.1 Datum: 2026-05-13 Předmět: 30 227 Kč s příslušenstvím - bezdůvodné obohacení Ustanovení: § 2991 z. č. 89/2012 Sb., § 573 z. č. 89/2012 Sb. náklady řízeníbezdůvodné obohacenísmlouva o úvěru
O co šlo: 30 227 Kč s příslušenstvím - bezdůvodné obohacení (§ 2991 z. č. 89/2012 Sb., § 573 z. č. 89/2012 Sb.)
1. Žalobou z 6.11.2025 domáhala se žalobkyně úhrady žalované částky jako nesplaceného zůstatku úvěru, kterou žalované poskytla , právnická osoba, Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání omluvila a bylo proto jednáno v nepřítomnosti účastníků.2. Ze smlouvy o úvěru, dodatků č. 1 – 6 ke smlouvě a výpisů z účtu vzal soud za prokázáno, že:a ) dne , datum, uzavřela , právnická osoba, a žalovaná smlouvu o úvěru, na základě které se za , právnická osoba, zavázala poskytnout žalované úvěrovou jistinu ve výši 5.000,00 Kč, přičemž dle výpisu z běžného účtu poskytovatele úvěru byla uvedená částka poukázána na účet žalované v den uzavření smlouvy, tj. 16.5.2024,b) dodatkem č. 1 ze , datum, se , právnická osoba, zavázala poskytnout žalované další jistinu v částce 900,00 Kč, přičemž z výpisu z běžného účtu vyplývá, že uvedenou částku poukázala na účet žalované dne 17.5.2024,c) dodatkem ze , datum, se , právnická osoba, zavázala poskytnout žalované další úvěrovou jistinu ve výši 100,00 Kč, kterou dle výpisu z běžného účtu poukázala téhož dne tj. 17.5.2024,d) dne , datum, se , právnická osoba, zavázalo poskytnout žalované další jistinu ve výši 7.000,00 Kč, kterou dle výpisu z účtu poukázala na účet žalované téhož dne,e) dodatkem z , datum, se , právnická osoba, zavázala poskytnout žalované další úvěrovou jistinu ve výši 4.000,00 Kč, kterou dle výpisu z účtu poukázala na účet žalované téhož dne,f) dodatkem z , datum, se , právnická osoba, zavázala poskytnout žalované další úvěrovou jistinu ve výši 4.000,00 Kč, kterou na účet žalované poukázala téhož dne,g) dodatkem z , datum, se , právnická osoba, zavázala poskytnout žalované další úvěrovou jistinu ve výši 4.000,00 Kč, kterou na účet žalované poukázala téhož dne.3. Celkově takto , právnická osoba, poskytla žalované úvěrovou jistinu ve výši 25.000,00 Kč, přičemž v posledním dodatku byla sjednána celková splatná částka ve výši 30.227,00 Kč, když částka 5.227,00 Kč představovala celkový úrok z úvěru.4. , právnická osoba, následně žalované adresovala upomínky dne 26.6.2024, 19.7.2024, přičemž následně dne 18.12.2024 oznámila žalované postoupení pohledávky. Přípisem z téhož dne žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu; přípis byl odeslán 18.12.2024. K výzvě soudu, aby žalobkyně doložila prověřování úvěruschopnosti žalované ze strany původního věřitele, žalobkyně sdělila, že úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích a lustrací v registrech, které jsou veřejně dostupné, přičemž současně sdělila, že nedisponuje dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a o tvrzených příjmech a výdajích.5. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. V řízení bylo prokázáno, že , právnická osoba, a žalovaná uzavřely úvěrovou smlouvu v režimu zákona 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy a šesti dodatků byla žalované poskytnuta celková částka 25.000,00 Kč, přičemž žalovaná v řízení nerozporovala tvrzení žalobkyně, že na tuto částku neuhradila ničeho.6. Dále byla v řízení žalobkyně vyzvána k doložení prověřování úvěruschopnosti žalované dle § 86 an. citovaného zákona. Žalobkyně nedoložila jakýkoliv doklad osvědčující, že by žalovaná poskytovatelce úvěru , právnická osoba, jakékoliv informace o svých majetkových poměrech a že by tyto informace byly jakýmkoliv způsobem verifikovány.7. Soud proto dospěl k závěru, že poskytovatelka úvěru neprověřovala úvěruschopnost žalované, a to i přes významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, která původně činila na jistině 5.000,00 Kč a ve výsledku 25.000,00 Kč (§ 86 odst. 1 citovaného zákona). V důsledku porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele dospěl soud k závěru o neplatnosti uzavřené smlouvy, včetně jejich dodatků (§ 87 odst. 1 citovaného zákona) a nárok žalobkyně proto posoudil z titulu bezdůvodného obohacení, kterého se žalované dostalo plněním bez právního důvodu, v důsledku neplatné úvěrové smlouvy. Toto plnění dosáhlo celkové částky 25.000,00 Kč, kterou je žalovaná povinna vrátit (§ 2991 odst. 1,2 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník). Žalobě bylo proto vyhověno do částky 25.000,00 Kč. Pokud jde o úrok z prodlení, vycházel soud z prvé doložené výzvy k plnění, kterou byl přípis odeslaný 18.12.2024, který byl v důsledku fikce dle § 573 zákona 89/2012 Sb. doručen 23.12.2024. V přípise uvedená lhůta k plnění uplynula 27.12.2024 a ode dne 28.12.2024 je tak žalovaná v prodlení s plněním nevrácené jistiny. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení dle § 1970 zákona 89/2012 Sb. a vládního nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení za dobu od 28.12.2024 do zaplacení z přiznané částky 25.000,00 Kč. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.8. Náklady řízení byly stanoveny dle § 142 odst. 2 zákona 99/1963 Sb. Žalobkyně byla v řízení úspěšná do 82,7 % žalované částky, neúspěšná do 17,3 % a žalovaná byla proto zavázána k úhradě poměrné části odpovídající 65,4 % nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny uhrazeným soudním poplatkem 1.210,00 Kč a náklady právního zastoupení dle vyhlášky 177/1996 Sb. o odměnách advokátů za tři úkony (předžalobní výzva, sepis žaloby a převzetí zastoupení) po 500,00 Kč (§ 14b) s připočtením tří režijních paušálů po 100,00 Kč, a 21 % DPH v částce 378,00 Kč, celkem 3.388,00 Kč, z čehož 65,4 % představuje částku 2.216,00 Kč, k jejíž úhradě byla žalovaná zavázána.