21 C 242/2025-35 – Městský soud v Brně

ECLI: ECLI:CZ:MSBR:2026:21.C.242.2025.1
Datum: 2026-05-06
Předmět: 16 704 Kč s příslušenstvím - úvěr
Ustanovení: § 86 z. č. 257/2016 Sb., § 2991 z. č. 89/2012 Sb.
náklady řízeníbezdůvodné obohaceníneplatnost smlouvysmlouva o úvěru
O co šlo: 16 704 Kč s příslušenstvím - úvěr (§ 86 z. č. 257/2016 Sb., § 2991 z. č. 89/2012 Sb.)
Žalobou z 19.8.2025 domáhala se žalobkyně úhrady částky 16.000,00 Kč z titulu nesplacené jistiny úroku poskytnutého žalovanému společností , právnická osoba, a 704,00 Kč z titulu smluvní pokuty v důsledku prodlení se splacením úvěru. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila a bylo proto jednáno v nepřítomnosti obou účastníků.Ze smlouvy o úvěru vzal soud za prokázáno, že dne , datum, uzavřeli , právnická osoba, a žalovaný elektronickou formou smlouvu o úvěru na základě které se , právnická osoba, zavázala poskytnout žalovanému převodem na jeho účet úvěrovou jistinu 16.000,00 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 0 % a úvěr byl splatný do 30 dnů. Současně smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení v případě porušení povinnosti řádného splacení úvěru. Žalobkyně dále předložila dva dodatky k úvěrové smlouvě, které byly nepodepsány a z nichž nevyplývalo právní jednání žalovaného při elektronickém uzavření těchto dodatků, přičemž prvním dodatkem měla být prodloužena splatnost úvěru do 17.10.2024 a druhým do 16.11.2024. Z výpisu z účtu vzal soud za prokázáno, že úvěrová jistina 16.000,00 Kč byla žalovanému poukázána na účet, ze kterého téhož dne provedl verifikační platbu dne 30.7.2024, tj. v den uzavření smlouvy.Žalobkyně dále předložila výzvy k úhradě dluhu z 20.12.2024 a 20.5.2025, přičemž pouze u poslední jmenované výzvy je doloženo její odeslání žalovanému dne 20.5.2025.K výzvě soudu ohledně doložení procesu prověřování úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem žalobkyně sdělila, že nedisponuje dokumentací dokládající lustraci v databázích a dokumentací o tvrzených příjmech a výdajích žalovaného, resp. o jejich ověření.Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. V řízení bylo prokázáno, že , právnická osoba, jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli elektronickou formou dne , datum, úvěrovou smlouvu, na základě které byla žalovanému na jeho účet poukázána úvěrová jistina ve výši 16.000,00 Kč. Úvěrová smlouva byla uzavřena v režimu zákona 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, přičemž žalobkyně neunesla důkazní břemeno, pokud jde o prokázání jakéhokoliv procesu prověřování úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 citovaného zákona. Tato povinnost je o to naléhavější, že z úvěrové smlouvy vyplývá velmi krátká splatnost úvěru v délce 30 dnů, přičemž v řízení nebylo doloženo řádné uzavření obou předložených dodatků úvěrové smlouvy, kterými měla být splatnost úvěru prodloužena. Soud proto dospěl k závěru o neplatnosti uzavřené úvěrové smlouvy dle § 87 zákona 257/2016 Sb. a nárok žalobkyně posoudil z hlediska bezdůvodného obohacení, kterého se žalovanému dostalo plněním bezprávního důvodu (§ 2991 an. zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník). Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokazoval, že by na úvěr cokoliv splatil, soud proto dospěl k závěru, že výše bezdůvodného obohacení odpovídá výši vyplacené úvěrové jistiny, tj. částce 16.000,00 Kč. S ohledem na absenci sporu o splatnosti jistiny dle § 87 odst. 2 citovaného zákona vycházel soud z první výzvy k úhradě, u které bylo doloženo její odeslání, tj. z výzvy z 20.5.2025 odeslané téhož dne, kdy v návaznosti na § 573 zákona 89/2012 Sb. dovodil doručení fikcí třetím pracovním dnem po odeslání, tj. dnem 23.5.2025. Žalobkyní stanovená třídenní lhůta k úhradě uplynula 26.5.2025 a za dobu od 27.5.2025 proto soud žalobkyni přiznal nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení (§ 1970 zákona 89/2012 Sb., vládní nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení.). Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.Podle § 142 odst. 2 zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád, soud v návaznosti na úspěch žalobkyně (95,78 % žalovaného nároku) a neúspěch (4,22 %) zavázal žalovaného jako procesně více neúspěšného účastníka k úhradě poměrné částky 91,56 % nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny uhrazeným soudním poplatkem 800,00 Kč a náklady právního zastoupení dle vyhlášky 177/1996 Sb. (při aplikaci § 14b) za tři úkony (převzetí zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby) po 300,00 Kč s připočtením tří režijních paušálů po 100,00 Kč a 21% DPH ve výši 252,00 Kč, celkem 2.252,00 Kč, z čehož 91,56 % představuje částku 2.062,00 Kč, k jejíž úhradě byl žalovaný zavázán. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 zákona 99/1963 Sb.

Citovaná ustanovení

§ 86 (257/2016 Sb.)§ 2991 (89/2012 Sb.)