216 C 27/2025-94 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 29.685 Kč s příslušenstvím, neboť dne 16. 6. 2021 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru číslo , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 59.000 Kč, a to převodem na účet, jež byl uveden ve smlouvě. K vyplacení úvěru došlo dne 17. 6. 2021 a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem za poskytnutí úvěru zaplatit prostřednictvím 48 měsíčních splátek po 3.155 Kč (v těchto splátkách byla zahrnuta i úhrada za pojištění), při splatnosti vždy do 17. dne každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem červencem 2021. Úvěrová smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím emailové komunikace, kdy žalovaný smlouvu podepsal svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu byl za tímto účelem ze strany žalobce předem poskytnut. Své povinnosti však žalovaný řádně a včas neplnil, s platbou úvěru se dostal do prodlení a do data zesplatnění celého úvěru zaplatil toliko 111.082 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Následně žalobce omezil žalobu o částku 6.400 Kč, jež byla zaplacena dílem dne 22.8.2025 a dne 15.9.2025. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 6.11.2025 soud řízení v částce 4.197,67 Kč, včetně přináležejícího úroku z prodlení zastavil pro zpětvzetí žaloby žalobcem.4. Při jednání dne 15. 1. 2026 žalobce omezil žalobu o částku 6.400 Kč, která byla v mezidobí zaplacena, a to dne 20. 10. 2025 ve výši 3.200 Kč a dne 14. 11. 2025 v téže výši, kdy soud následně řízení v požadovaném rozsahu zastavil ve smyslu § 96 odst. 1,2 o. s. ř.5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. V návrhu na uzavření smlouvy o úvěru čísla , hodnota, ze dne 16. 6. 2021 soud zjistil, že mezi žalobcem jako poskytovatelem a žalovaným jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému na účet číslo , č. účtu, poskytnut úvěr ve výši 59.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal zaplatit poskytovateli úvěr bez úhrady za pojištění 146.544 Kč, a to prostřednictvím 48 měsíčních splátek po 3.155 Kč, splatných vždy do každého 17. dne v měsíci, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. V celkové měsíční splátce pak byla zahrnuta i část splátky na úhradu [za pojištění, (bez pojištění 3.053 Kč)]. Podáním ze dne 18. 6. 2021 bylo žalovanému oznámeno schválení úvěru ke smlouvě o úvěru číslo , hodnota, . Dne 16. 6. 2021 byla žalovanému zaslána SMS zpráva představující informace o vyplacení a téhož dne byla uhrazena částka 1 Kč. Přílohou číslo , hodnota, k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru bylo účastníky sjednáno pojištění schopnosti splácet úvěr. Z vybraného pohybu na účtu za období od 1. 1. 2021. do 31. 12. 2021, jež byl veden u , Anonymizováno, bylo soudem zjištěno, že dne 11. 1., 11. 2., 11. 3., 9. 4., 11. 5. a 10. 6., vždy roku 2021 byla na účet žalovaného připsána částka 18.022 Kč při zůstatku vyjma měsíce března 2021 mezi 18.000 – 19.000 Kč. Z hodnocení klienta ze dne 16. 6. 2021 bylo soudem zjištěno, že jeho celkové příjmy činí invalidní důchod 18.022 Kč. Mezi výdaje byly zařazeny životní minimum ve výši 3.860 Kč, splátky , právnická osoba, . 5.841 Kč a náklady na bydlení 3.384 Kč, což představuje celkové měsíční výdaje 13.085 Kč, jako rezerva je počítána částka 4.437 Kč. Podáním ze dne 17. 8. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení spolu s upozorním na možnost zesplatnění celého úvěru, neboť tento se ocitl v prodlení s úhradou prvé a druhé splátky splatné dne 17. 7., respektive 17. 8. 2021. Současně byl upozorněn, že pokud nedojde k úhradě jakékoliv jiné splátky do 65 dnů od splatnosti, dochází tímto dnem v souladu se smlouvou k automatickému zesplatnění celého úvěru. Dne 23. 4. 2023. bylo oznámeno žalovanému okamžité zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy, neboť tento se ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru v délce 65 a více dnů. Současně byl vyzván k okamžité úhradě dlužné částky. Z předžalobní výzvy ze dne 9. 7. 2025 soud zjisti, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky 8.894 Kč s příslušenstvím, a to nejpozději do 15 dnů od data odeslání tohoto oznámení. Z podacího archu ze dne 9. 7. 2025 soud zjistil, že předžalobní výzva byla podána k doručujícímu orgánu dne 9. 7. 2025. Z karty klienta bylo soudem zjištěno, že k 28. 7. 2025 žalovaný splatil celkem , hodnota, . 082 Kč a zbývá doplatit celkem 54.248,25 Kč. Z částečného zpětvzetí žaloby dále vyplývá, že k 22. 8. 2025 zaplatil žalovaný 3.200 Kč, k 15. 9. - 3.200 Kč, k 20. 10. 2025 - 3.200 Kč a k 14. 11. 2025 rovněž 3 200 Kč.6. Podle ust. § 419 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatel nebo s ním jinak jedná.7. Podle ust. § 421 odst. 1 o.z. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku stanoví jiný zákon.8. Podle ust. § 1721 o.z. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění, jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.9. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.10. Podle ust. § 1970 o.z. poddlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená.11. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, a nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle ust. § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle ust. § 9 odst. 1 o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které si sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnout do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.16. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru v platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Dle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. K otázce platnosti předmětné úvě