41 C 127/2025-32 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 17 665 Kč. Uvedeného plnění se žalobce domáhal z titulu odebrané a neuhrazené elektrické energie za dobu, kdy žalovaná podle obsahu nájemní smlouvy ze dne 1. 2. 2025 užívala žalobcův byt o velikosti 4 + 1 v nemovitosti na , Anonymizováno, č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . Nájemní vztah byl sjednán pro období od 1. 2. 2024 do 31. 1. 2025. Žalovaná se v nájemní smlouvě zavázala hradit žalobci nájemné, ale i cenu za služby s nájmem související, když ve vztahu k žalobou uplatněnému nároku šlo o částku ve výši 4 000 Kč měsíčně, která měla být žalovanou hrazená jako záloha za elektřinu. Po skončení nájemního vztahu a po doručení vyúčtování ze strany dodavatele elektrické energie a po provedeném vyúčtování ze strany žalobce, však žalovaná dlužnou částku ve výši 17 665 Kč ani přes výzvu k úhradě dluhu nezaplatila. Žalobci tak nezbylo než podat žalobu k soudu.2. Žalovaná, byť byla ze strany soudu řádně a včas obeslána, tak se k věci nevyjádřila. Nedostavila se ani k soudem nařízenému jednání. Soud proto ve věci rozhodoval na základě obsahu spisu a ve věci provedeného dokazování.3. Z listin do spisu založených byl zjištěný následující skutkový stav věci.:4. Ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené mezi stranami dne 1. 2. 2024 vyplývá, že žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemkyně ji uzavřeli ohledně bytové jednotky o velikosti 4 + 1 v domě , adresa, /, Anonymizováno, , a to pro období od 1. 2. 2024 do 31. 1. 2025. Žalovaná se podle obsahu smlouvy zavázala hradit na nájemném částku 17 000 Kč měsíčně a na zálohách za elektřinu částku 4 000 Kč měsíčně (článek IV. smlouvy o nájmu).5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny vyplývá, že ta byla uzavřená mezi žalobcem a obchodníkem s elektrickou energií: , právnická osoba, dne 27. 1. 2023, když uvedená smlouva se týká odběrného místa , adresa, /, Anonymizováno, a elektroměru č. , hodnota, s distribuční sazbou D57D, tedy el. topení (č. l. 14 spisu).6. Z vyúčtování dodávky elektřiny ze strany , Anonymizováno, , právnická osoba, . ze dne 28. 3. 2025 (č. l. 9 spisu), týkající se období od 12. 6. 2024 do 24. 3. 2025, bylo soudem zjištěno, že se týká zákaznického čísla , hodnota, s tím, že celkově bylo v uvedeném období odebráno elektrické energie za 45 665,97 Kč a na zálohách bylo celkem zaplacené 86 040 Kč, když přeplatek ve výši 40 374,03 Kč byl žalobci vrácený. Z vyúčtování je dále zjevné, že zálohy na elektrickou energii byly obchodníkem žalobci stanovené ve výši 8 000 Kč, resp. 9 630 Kč měsíčně. Zároveň uvedené odběrné místo mělo vyžívat sazbu D57D/3 x 25 A, el. topení. Uvedeného odběrného místa se týká i oznámení o ukončení odběru elektrické elektřiny ze dne 28. 3. 2025 (č. l. 11 spisu).7. Z připojeného spisu sp. zn. 241 C 3/2015 Městského soudu v Brně bylo zjištěno, že v uvedené věci se žalobce vůči žalované domáhal úhrady dlužného nájemného, ale i dalších dílčích nároků. Z obsahu spisu se podává, stejně tak jako z kmenového spisu, že vyúčtování elektřiny na , adresa, /, Anonymizováno, ve vztahu k bytu, který užívala žalovaná, provedl žalobce tím způsobem, že od celkem spotřebovaného množství elektrické energie vyjádřené částkou 45 665 Kč za období od 12. 6. 2024 do 24. 3. 2025, při současném zohlednění skutečnosti, že dne 8. 1. 2025 došlo k odpojení uvedeného elektroměru, odečetl na zálohách již žalovanou žalobci zaplacenou částku 28 000 Kč. Tudíž po odečtení obou uvedených částek činí dlužná částka/nedoplatek částku 17 665 Kč. Dále se ze spisu podává, že žalovaná byla žalobcem řádně vyzvaná k úhradě dluhu za odebranou elektrickou energii (č. l. 35 spisu). Z rozsudku č. j. 241 C 3/2025-47 ze dne 19. listopadu 2025 mimo jiné vyplývá, že jím bylo žalobci přisouzené 16 301,20 Kč s příslušenstvím, a to z titulu dlužného nájemného.8. Po provedeném dokazování soud konstatuje, že mezi účastníky řízení byla uzavřená platná smlouva o nájmu bytu podle ustanovení § 2201 a násl. občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., podle které žalovaná užívala byt v domě žalobce, za který se zavázala hradit nejenom nájemné, ale i zálohy za služby s nájmem související.9. Pokud žalobce v této věci nárokoval nedoplatek za žalovanou spotřebovanou elektrickou energii a postupně vysvětlil, na základě jakých smluvních vztahů byla uvedená komodita do nemovitosti, resp. do jednotlivých částí nemovitosti dodávána, mohl soud uzavřít, že po dobu trvání smluvního vztahu (s přihlédnutím k období, kterého se vyúčtování žalobce i obchodníka s elektrickou energií týkalo, tedy období od 12. 6. 2024 do 31. 1. 2025) žalovaná žalobci na zálohách zaplatila částku 28 000 Kč, 7x 4 000 Kč měsíčně. Na toto místě soud uvádí, že z rozpisu žalobce (č. l. 8 spisu) také vyplývá, že platba provedená žalovanou v červenci 2024 byla žalobcem ve výši 4 000 Kč započtená na platbu zálohy na elektřinu za červen 2024, platba provedená žalovanou v září 2024 byla žalobcem ve výši 4 000 Kč započtená na platbu zálohy na elektřinu za červenec 2024, platba žalovanou provedená v říjnu 2024 byla žalobcem započtená ve své výši 4 000 Kč na platbu zálohy na elektřinu za srpen 2024, druhá říjnová platba byla žalobcem započtená na platbu zálohy na elektřinu za září 2024. Dále dvě žalovanou provedené platby z prosince 2024 byly žalobcem co do částek po 4 000 Kč započtené na platby záloh na elektřinu za říjen a za listopad 2024 a platba žalovanou provedená v lednu 2025 byla žalobcem co do částky 4 000 Kč započtená na platbu zálohy na elektřinu za prosinec 2024.10. Protože v průběhu vedeného nalézacího řízení žalovaná zůstala procesně pasivní, když sama neprokázala, že by dluh uhradila, anebo že by se své povinnosti zbavila jiným způsobem a ani se nedostavila k soudem nařízenému jednání, nemohla být soudem např. ani ve vtahu k uplatněnému nároku poučená ve smyslu ustanovení § 118a zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“). Soud proto mohl vyjít ze skutkových tvrzení žalobce, která byla poměrně logická, a která žalovanou nepoškozovala, když vycházela z toho, že žalovaná fakticky za 7 po sobě jdoucích měsíců na zálohách za odebranou elektrickou energii zaplatila částku 7x 4 000 Kč. Soud po zkontrolování výpočtu či algoritmu výpočtů žalobou uplatněného nároku a žalobcem provedených zápočtů plateb, které byly žalovanou provedené v uvedeném období na její splatné závazky, dovodil, že žalobce jak břemeno tvrzení, tak i břemeno důkazní unesl.11. Dále lze uvést, a to i s přihlédnutím k vyúčtování založeném na č. l. 9 spisu, že žalobce z titulu porušení povinností plynoucích z platně uzavřené nájemní smlouvy po žalované důvodně nárokuje částku 17 665 Kč, když ta představuje prozatím nezaplacený rozdíl mezi celkově odebranou/spotřebovanou elektrickou energií v bytě, který podle nájemní smlouvy i v období (od června 2024 do ledna 2025) užívala výhradně žalovaná a žalovanou skutečně zaplacenými zálohami na elektřinu.12. Žalobce také v řízení prokázal, že smluvní vztah s obchodníkem s elektrickou energií uzavřel ohledně uvedené části domu, tedy k žalované pronajatému bytu dne 27. 1. 2023 (č. l. 14 spisu), a že žalobce při vyčíslení svého nároku zohlednil žalovanou provedené zálohové platby (č. l. 8-10 spisu). Lze proto uzavřít, že i pro žalobcem tvrzenou energetickou náročnost domu, tedy i bytu užívaného žalovanou, nebyly sjednané zálohy způsobilé vykrýt celkový odběr elektrické energie. Uvedené tvrzení žalobce i závěr soudu je prokazovaný právě vyúčtováním obchodníka s elektrickou energií za období od 12. 6. 2024 do 24. 3. 2025, ze kterého mimo jiné vyplývá, že výše reálně hrazené zálohy za byt užívaný žalovanou byla od června 2024 9 630 Kč měsíčně. Tudíž žalobci mohl skutečně vzniknout ve vztahu k bytu užívaného žalovanou, a to pro výši jím hrazených záloh, přeplatek ve výši 40 374,03 Kč, který mu byl obchodníkem s elektrickou energií vrácený. Ovšem na straně druhé vzniknul žalované právě nedoplatek za odebranou elektrickou energii ve vztahu k žalobci, kterému jej stále dluží. Právě částka 17 665 Kč představuje hodnotu elektrické energie, kterou žalovaná v pronajatém bytě odebrala/spotřebovala, a kterou za ni na zálohách placených přímo obchodníkovi s elektrickou energií zaplatil žalobce. Právě tu je žalovaná povinna žalobci zaplatit.13. Protože žalobce v řízení dále prokázal, že vnitřnímu uspořádání domu odpovídalo umístění tři podružných elektroměrů, když každý elektroměr byl krytý jednou smlouvou s obchodníkem s elektrickou energií a jeden z nich byl přímo instalovaný pro měření odběru elektrické energie v bytě užívaného žalovanou, mohl soud v řízení důvodně dovodit, že žalobce se na úkor žalované neobohacuje, ale že žalovaná má povinnost žalobci zaplatit podle obsahu smlouvy o nájmu jen to, co mu skutečně dluží. Proto soud žalobci nárok v plné výši přisoudil. Tomu odpovídá výrok I. rozsudku.14. Co se týká náhrady nákladů řízení, tak ty byly za využití ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznané ve vě