63 C 3/2026-39 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne 16.9.2025 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 16.951,-Kč s úrokem za dobu od 21.7.2012 do 17.6.2016 ve výši 8.073,01 Kč a od 18.6.2016 do zaplacení ve výši 21% z částky 9.826,10 Kč a s úrokem z prodlení za dobu od 28.9.2011 do 17.6.2016 ve výši 3.598,98 Kč a od 18.6.2016 do zaplacení ve výši 7,75% z částky 9.826,10 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a společností , právnická osoba, byla uzavřena dne 24.2.2013 smlouva o půjčce č. , hodnota, , na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžité prostředky ve výši 10.000,-Kč, s tím, že poskytnutá částka bude splácena spolu s úrokem ve výši 954,-Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1.600,-Kč a částkou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.697,-Kč v pravidelných 45 týdenních splátkách po 384,-Kč a poslední splátka byla splatná dne 21.7.2012. Avšak v rozporu se smlouvou žalovaný příslušné splátky úvěru nesplácel, když naposled uhradil splátku splatnou dne 20.9.2011, celkem uhradil 300,-Kč a ke dni 17.6.2016 činila dlužná jistina 16.951,-Kč, dlužné úroky 8.073,01 Kč a úroky z prodlení 3.598,98 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17.6.2016 byla shora uvedená pohledávka společnosti , právnická osoba, vůči žalovanému postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem.2. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti:Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný požádal dne 10.9.2011 společnost , právnická osoba, o půjčku ve výši 10.000,-Kč, přičemž v žádosti uvedl, že žije v podnájmu, nemá vyživovací povinnost, je zaměstnán na plný pracovní úvazek, jeho čistý měsíční příjem je 16.198,-Kč a odhadované měsíční výdaje 7.456,-Kč, nemá kreditní kartu, bankovní účet ani zápůjčku u jiné společnosti.Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 10.9.2011 mezi žalovaným a společností , právnická osoba, , ve smlouvě se strany dohodly, že žalovanému bude poskytnuta půjčka ve výši 10.000,-Kč. Poskytnutou částku spolu s „poplatkem“ ve výši 7.251,-Kč (coby součet úroku ve výši 954,-Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1.600,-Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.697,-Kč), se žalovaný zavázal splácet v 45 pravidelných týdenních splátkách po 355,-Kč a skutečnost, že žalovanému byla částka 10.000,-Kč poskytnuta v hotovosti, byla dle textu smlouvy potvrzena podpisem žalovaného.Z listiny obsahující seznam plateb bylo zjištěno, že k 24. týdnu roku 2012 byl evidován zůstatek nesplacené jistiny půjčky ve výši 8.507,-Kč.3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17.6.2016 a oznámení o postoupení pohledávky z 17.6.2016 soud zjistil, že žalovaný byl informován o skutečnosti, že společnost , právnická osoba, , postoupila svoji pohledávku za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, v celkové výši 16.951,-Kč žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek z 13.6.2016., právnická osoba, projednávaném sporu nejde o právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Soud proto dle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) posuzoval daný závazkový vztah podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč.z.“) ve znění do 31.12.2013, neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 1.1.2014. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno, že žalovaný uzavřel dne 10.9.2011 s právní předchůdkyni žalobkyně – společností , právnická osoba, - smlouvu o půjčce podle ustanovení podle ustanovení § 657 obč. z., na základě kterých byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10.000,-Kč oproti závazku žalovaného poskytnutou částku vrátit v dohodnutých týdenních splátkách. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný již na splátkách uhradil částku ve výši 300,-Kč.Ve smlouvě bylo dohodnuto, že za půjčení finanční částky 10.000,-Kč uhradí žalovaný úplatu ve formě úroků ve výši 954,-Kč (to je 9,54 % z poskytnuté částky), a ve formě poplatků a odměn ve výši dalších 6.297,-Kč, (to je 62,97 % z poskytnuté částky), celkem byl tedy sjednán úrok v sazbě 72,51 % z poskytnuté částky.5. Soud má za to, že dohoda stran ohledně takto vysoké sazby úroků svým účelem odporuje zákonu a příčí se dobrým mravům. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč.z. si sice lze ve smlouvě o půjčce dohodnout úroky a občanský zákoník neobsahuje žádné ustanovení o tom, v jaké výši je možné úroky sjednat, avšak smluvené úroky by neměly přesahovat úroky obvyklé, tedy takové, za který poskytovaly půjčky peněžní ústavy. V daném případě byly sjednány úroky v sazbě 72,51% z poskytnuté částky. Takové ujednání soud shledal neplatným, neboť byl sjednán úrok vysoce přesahující úrokovou míru obvyklou v praxi peněžních ústavů v daném čase. S ohledem na závěr o neplatnosti ujednání stran sjednaných úroků a vzhledem k tomu, že z poskytnuté částky ve výši 10.000,-Kč žalovaný již uhradil 300,-Kč, jak bylo uvedeno v žalobě, bylo žalobě vyhověno v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9.700,-Kč (10.000 – 300 = 9.700) - coby vydání bezdůvodného obohacení vzniklého přijetím částky 10.000,-Kč z neplatné smlouvy žalovaným - a ve zbývající části 7.251,-Kč (16.951 – 9.700 = 7.251) a požadovaných úroků a úroků z prodlení, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. V souvislosti s ustanovením § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, které je v tomto případě speciální úpravou pro vypořádání vztahu z bezdůvodného obohacení, pak soud nestanovil žalovanému povinnost platit žalobkyni úroky z prodlení, neboť tento se v prodlení dosud s nesplacenou jistinou neocitl, a splatnost dlužné částky pak byla stanovena dle § 87 odst. 2 citovaného zákona, ve lhůtě 3 dnů.6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky v celkové výši 16.951,-Kč a byla úspěšná ve výši 9.700,-Kč, což je 57% z požadované částky. Neúspěch žalobkyně je úspěchem žalovaného, který tedy byl úspěšný v 43%. Po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu, dospěl soud k závěru, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni 14 % žalobkyní vynaložených nákladů řízení (57 - 43 = 14). Žalobkyni vznikly v souvislosti s řízením náklady spočívající v úhradě za zaplacený soudní poplatek ve výši 800,-Kč, úhradě 3 úkonů právní pomoci advokáta po 400,-Kč podle ustanovení § 14b odst. 1, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb. (převzetí a příprava věci, podání žaloby, výzvu k plnění), v úhradě 3 paušálních částek po 100,-Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, úhradě 1 úkonu právní pomoci advokáta ve výši 1.780,-Kč podle ustanovení § 7 bodu 5, § 11 odstavec 1 písmeno g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb. (účast u jednání dne 5.3.2026) a v úhradě 1 paušální částky ve výši 450,-Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb.. Celkem tedy odměna advokáta činí 3.730,-Kč [(3 x 400) + (3 x 100) + 1.780 + 450 = 3.730] a uvedená částka byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o 783,30 Kč, v součtu pak odměna advokáta činí 4.513,30 Kč a náklady vynaložené žalobkyní 5.313,30 Kč (800 + 3.730 + 783,30 = 5.313,30). 14 % z 5.313,30 pak po zaokrouhlení činí 744,-Kč a tuto částku je žalovaný povinen podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.