63 C 75/2025-25 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne 25.2.2025 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 46.260,-Kč s úrokem za dobu do 1.9.2024 ve výši 1.469,68 Kč a od 2.9.2024 do zaplacení ve výši 8% z částky 18.520,59 Kč a s úrokem z prodlení za dobu do 1.9.2024 ve výši 2.890,03 Kč a od 2.9.2024 do zaplacení ve výši 14,75% z částky 19.322,85 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a společností , právnická osoba, . byla dne 8.12.2022 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalované poskytnuty peněžité prostředky ve výši 25.000,-Kč, s tím, že poskytnutou částku se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 1.268,-Kč, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 12.250,-Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3.462,-Kč, úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši 4.500,-Kč, celkem tedy 46.480,-Kč v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 3.320,-Kč, splatných nejpozději do 8.2.2024. Avšak v rozporu se smlouvou žalovaný příslušné splátky úvěru nesplácel a proto vzniklo věřiteli právo na uhrazení dlužné částky, která po dni 14.10.2024 činila 18.520,59 Kč na jistině úvěru, 802,26 Kč na sjednaném úroku, 8.750,-Kč na úhradě za poskytnutí úvěru, 2.472,86 Kč na úhradě za administrativní činnost, 3.214,29 Kč na úhradě za umožnění platit splátky a 12.500,-Kč na smluvní pokutě. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.10.2024 byla shora uvedená pohledávka společnosti , právnická osoba, .. vůči žalované postoupena žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno.2. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti:Ze žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaná požádala dne 8.12.2022 společnost , právnická osoba, ., o úvěr ve výši 25.000,-Kč s měsíční splatností sjednaných splátek, přičemž v žádosti uvedla, že bydlí u rodičů, je svobodná, středoškolského vzdělání, má 2 vyživovací povinnosti, je zaměstnána, její čistý měsíční příjem je 23.724,-Kč a odhadované měsíční výdaje 15.366,-Kč, nemá osobní bankovní účet.Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 8.12.2022 mezi žalovanou a společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s, ve smlouvě se strany dohodly, že žalované bude poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 25.000,-Kč. Poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 1.268,-Kč, částkou za poskytnutí úvěru ve výši 12.250,-Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3.462,-Kč a částkou za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště ve výši 4.500,-Kč, se žalovaná zavázala splácet v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 3.320,-Kč.Ze seznamu uhrazených plateb bylo zjištěno, že „na smlouvu , Anonymizováno, “ byla dne 9.12.2022 uhrazena částka 3.320,-Kč, dne 11.1.2023 částka 3.400,-Kč, dne 30.4.2024 částka 3.000,-Kč, dne 1.6.2023 částka , právnická osoba, ,-Kč a dne 4.10.2023 částka 1.000,-Kč, celkem tedy 12.720,-Kč.3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.10.2024 a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11.11.2024 soud zjistil, že žalovaná byla informována o skutečnosti, že společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s, postoupila svoji pohledávku za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, v celkové výši 52.619,71 Kč s příslušenstvím na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek z 14.10.2024.4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno, že žalovaná uzavřela dne 8.12.2022 s právní předchůdkyni žalobkyně smlouvu o úvěru podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25.000,-Kč, oproti závazku žalované poskytnutou částku spolu se sjednaným úrokem, částkou za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěrového případu a částkou za inkaso plateb v hotovosti zaplatit v 14 měsíčních splátkách po 3.320,-Kč. Ve smlouvě tedy bylo dohodnuto, že za půjčení finanční částky 25.000,-Kč uhradí žalovaná úplatu ve formě úroků ve výši 1.268,-Kč (to je 5,07 % z poskytnuté částky), a ve formě poplatků a odměn ve výši dalších 20.212,-Kč, (to je 80,85 % z poskytnuté částky), celkem byl tedy sjednán úrok v sazbě 85,92 % z poskytnuté částky.5. Soud má za to, že dohoda stran ohledně takto vysoké sazby úroků svým účelem odporuje zákonu a příčí se dobrým mravům. Podle ustanovení § 2395 o. z. se sice úvěrovaný ve smlouvě o úvěru zavazuje vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky a občanský zákoník neobsahuje žádné ustanovení o tom, do jaké výše je možné úroky sjednat, avšak vycházeje z ustanovení § 1802 o.z. neměly by smluvené úroky přesahovat obvyklé úroky, to je v rozmezí cca 2 až 25% z poskytnuté částky. V daném případě byly sjednány úroky ve výši 85,92 % z poskytnuté částky. Takové ujednání stran sazby úroků soud shledal dle ustanovení § 3, § 8, § 547 a § 580 odst. 1 o.z. neplatným, neboť byl sjednán úrok vysoce přesahující úrokovou míru obvyklou v praxi peněžních ústavů.6. S ohledem na závěr o částečné neplatnosti uzavřené úvěrové smlouvy a vzhledem k tomu, že z poskytnuté částky ve výši 25.000,-Kč žalovaný vrátil 12.720,-Kč, jak bylo zjištěno ze seznamu uhrazených plateb , bylo žalobě vyhověno v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 12.280,-Kč - coby vydání bezdůvodného obohacení vzniklého přijetím částky 25.000,-Kč z neplatné smlouvy žalovanou - dle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 o.z. a ve zbývající části 33.980,-Kč (46.260 – 12.280 = 33.980) a požadovaných úroků a úroků z prodlení, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. V souvislosti s ustanovením § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, které je v tomto případě speciální úpravou pro vypořádání vztahu z bezdůvodného obohacení, pak soud nestanovil žalované povinnost platit žalobkyni úroky z prodlení, neboť tato se v prodlení dosud s nesplacenou jistinou neocitla, a splatnost dlužné částky pak byla stanovena dle § 87 odst. 2 citovaného zákona, ve lhůtě 3 dnů.7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky v celkové výši 42.260,-Kč a byla úspěšná ve výši 12.280,-Kč, což je 27% z požadované částky. Neúspěch žalobkyně je úspěchem žalované, která tedy byla úspěšná v 73 %. Po odečtení neúspěchu žalované od jejího úspěchu, dospěl soud k závěru, že žalobkyně je povinna nahradit žalované 46 % žalovanou vynaložených nákladů řízení (73 - 27 = 46). Žalované však v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozhodnutí.