63 C 99/2025-17 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne 10.4.2025 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 39.257,86 Kč s úrokem za dobu od 3.9.2024 do 21.10.2024 ve výši 1.812,73 Kč a od 22.10.2024 do zaplacení ve výši 15% z částky 39.257,86 Kč a s úrokem z prodlení za dobu od 2.8.2024 do 21.10.2024 ve výši 7.334,07 Kč a od 22.10.2024 do zaplacení ve výši 15% z částky 39.257,86 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a společností , právnická osoba, byla dne 2.12.2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžité prostředky ve výši 41.000,-Kč, s tím, že poskytnutá částka bude splácena spolu s úrokem ve výši 39.258,-Kč, odměnou za zpracování zápůjčky ve výši 1.500,-Kč a částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8.537,-Kč v pravidelných 21 měsíčních splátkách po 4.472,-Kč a poslední splátka byla splatná dne 2.9.2024. Avšak v rozporu se smlouvou žalovaný příslušné splátky úvěru nesplácel, když naposled uhradil splátku splatnou dne 2.3.2023, celkem uhradil 6.200,-Kč a ke dni 21.10.2024 činila dlužná jistina 39.257,86 Kč, dlužné úroky 1.812,73 Kč, úroky z prodlení 7.334,07 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.10.2024 byla shora uvedená pohledávka společnosti , právnická osoba, vůči žalovanému postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem.2. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti:Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že žalovaný požádal dne 2.12.2022 společnost , právnická osoba, o spotřebitelský úvěr ve výši 41.000,-Kč s měsíční splatností sjednaných splátek, přičemž v žádosti uvedl, že „žije s rodiči“, je svobodný, středoškolského vzdělání, bez vyživovací povinnosti, je zaměstnán na plný pracovní úvazek, jeho čistý měsíční příjem je 21.068,-Kč, celkový příjem domácnosti pak 86.968,-Kč a odhadované měsíční výdaje 3.100,-Kč, má spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, má bankovní účet.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 2.12.2022 mezi žalovaným a společností , právnická osoba, , ve smlouvě se strany dohodly, že žalovanému bude poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 41.000,-Kč. Poskytnutou částku spolu s „poplatkem“ ve výši 49.565,-Kč, který byl tvořen součtem úroku ve výši 39.528,-Kč, částkou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1.500,-Kč a částkou za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8.537,-Kč, se žalovaný zavázal splácet v 20 pravidelných měsíčních splátkách po 4.472,-Kč a poslední splátkou ve výši 44.64,-Kč.3. Z listiny označené „Tabulka umoření“ ze dne 25.10.2024 bylo zjištěno, že dne 2.12.2022 byl žalovaným čerpán úvěr ve výši 41.000,-Kč, v období od 13.1.2023 do 4.6.2024 bylo uhrazeno celkem 6.200,-Kč a ke dni 4.6.2024 byl evidován zůstatek nesplacené jistiny úvěru ve výši 39.257,86 Kč.4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.10.2024 a oznámení o postoupení pohledávky z 21.10.2024 soud zjistil, že žalovaný byl informována o skutečnosti, že společnost , právnická osoba, , postoupila svoji pohledávku za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, v celkové výši 112.028,60 Kč na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek z 21.10.2024.5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno, že žalovaný uzavřel dne 2.12.2022 s právní předchůdkyni žalobkyně - společností , právnická osoba, - smlouvu o úvěru podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 41.000,-Kč, oproti závazku žalovaného poskytnutou částku spolu se sjednaným úrokem, částkou za zpracování spotřebitelského úvěru a částkou za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení zaplatit v 21 měsíčních splátkách. Ve smlouvě tedy bylo dohodnuto, že za půjčení finanční částky 41.000,-Kč uhradí žalovaný úplatu ve formě úroků ve výši 39.528,-Kč (to je 96,4 % z poskytnuté částky), a ve formě poplatků a odměn ve výši dalších 10.037,-Kč, (to je 24,48 % z poskytnuté částky), celkem byl tedy sjednán úrok v sazbě 120,88 % z poskytnuté částky.6. Soud má za to, že dohoda stran ohledně takto vysoké sazby úroků svým účelem odporuje zákonu a příčí se dobrým mravům. Podle ustanovení § 2395 o. z. se sice úvěrovaný ve smlouvě o úvěru zavazuje vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky a občanský zákoník neobsahuje žádné ustanovení o tom, do jaké výše je možné úroky sjednat, avšak vycházeje z ustanovení § 1802 o.z. neměly by smluvené úroky přesahovat obvyklé úroky, to je v rozmezí cca 2 až 25% z poskytnuté částky. V daném případě byly sjednány úroky ve výši 120,88 % z poskytnuté částky. Takové ujednání stran sazby úroků soud shledal dle ustanovení § 3, § 8, § 547 a § 580 odst. 1 o.z. neplatným, neboť byl sjednán úrok vysoce přesahující úrokovou míru obvyklou v praxi peněžních ústavů.7. S ohledem na závěr o částečné neplatnosti uzavřené úvěrové smlouvy a vzhledem k tomu, že z poskytnuté částky ve výši 41.000,-Kč žalovaný vrátil 6.200,-Kč, jak bylo zjištěno z tabulky umoření, bylo žalobě vyhověno v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 34.800,-Kč - coby vydání bezdůvodného obohacení vzniklého přijetím částky 41.000,-Kč z neplatné smlouvy žalovaným - dle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 o.z. a ve zbývající části 4.457,86 Kč (39.257,86 – 34.800 = 4.457,86) a požadovaných úroků a úroků z prodlení, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. V souvislosti s ustanovením § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, které je v tomto případě speciální úpravou pro vypořádání vztahu z bezdůvodného obohacení, pak soud nestanovil žalovanému povinnost platit žalobkyni úroky z prodlení, neboť tento se v prodlení dosud s nesplacenou jistinou neocitl, a splatnost dlužné částky pak byla stanovena dle § 87 odst. 2 citovaného zákona ve splátkách po 3.000,-Kč měsíčně, když tuto částku považuje soud za maximální možnou s přihlédnutím k finančním možnostem žalovaného, jak jsou zřejmé z obsahu spisu (právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným naposled sjednala splátky ve výši 4.472,-Kč měsíčně), přičemž výše splátek byla stanovena i s ohledem na dobu, po kterou bude věřiteli dluh splácen (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Nezaplatí-li však žalovaný stanovenou splátku včas, může se žalobkyně domáhat zaplacení zbývající dlužné částky naráz.8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky v celkové výši 39.257,86 Kč a byla úspěšná ve výši 34.800,-Kč, což je 89% z požadované částky. Neúspěch žalobkyně je úspěchem žalovaného, který tedy byl úspěšný v 11 %. Po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu, dospěl soud k závěru, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni 78 % žalobkyní vynaložených nákladů řízení (89 - 11 = 78). Žalobkyni vznikly v souvislosti s řízením náklady spočívající v úhradě za zaplacený soudní poplatek ve výši 1.571,-Kč, úhradě 3 úkonů právní pomoci advokáta po 700,-Kč podle ustanovení § 14b odst. 1, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb. (převzetí a příprava věci, podání žaloby, výzvu k plnění ze dne 31.12.2024), v úhradě 3 paušálních částek po 100,-Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, úhradě 1 úkonu právní pomoci advokáta ve výši 2.700,-Kč podle ustanovení § 7 bodu 5, § 11 odstavec 1 písmeno g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb. (účast u jednání dne 26.1.2026) a v úhradě 1 paušální částky ve výši 450,-Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb.. Celkem tedy odměna advokáta činí 5.550,-Kč [(3 x 700) + (3 x 100) + 2.700 + 450 = 5.550] a uvedená částka byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o 1.165,50 Kč, v součtu pak odměna advokáta činí 6.715,50 Kč a náklady vynaložené žalobkyní 8.678,50 Kč (1.571 + 392 + 6.715,50 = 8.678,50). 78 % z 8.678,50 pak činí 6.769,23 Kč a tuto částku je žalovaný povinen podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.9. Žalobkyně uhradila v souvislosti s podanou žalobou sodní poplatek ve výši 1.369,-Kč. Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vznikla žalobkyni podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu poplat