14 CO 112/2022-113 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem zamítl soud I. stupně žalobu o uložení povinnosti poskytnout žalobci zadostiučinění [anonymizováno] formě omluvy doručené žalobci [anonymizováno] znění:„ [stát. instituce] jednající za [anonymizována dvě slova], jakožto orgán spravující [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], se tímto omlouvá [jméno] [příjmení] za porušení jeho práva na ochranu soukromí, jímž došlo tím, že byla plošně zveřejněna [anonymizováno], která [jméno] [příjmení] podal podle [ustanovení pr. předpisu], o střetu zájmů, [anonymizováno] znění pozdějších předpisů, jež podepíše osoba oprávněná jednat za žalovanou,“ (výrok I.), zamítl žalobu na zaplacení zadostiučinění [anonymizováno] výši [částka] (výrok II.) a uložil žalobci zaplatit žalované náklady řízení částku [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). 2. Žalobce se domáhal odškodnění nemajetkové újmy [částka] a poskytnutí omluvy jakožto zadostiučinění za to, že do [anonymizováno] [rok] byly plošně, neomezeně a nekontrolovatelně zveřejňovány citlivé údaje z jeho soukromí z důvodu jeho působení v menší obci, tudíž jakožto veřejného funkcionáře, a to dle [ustanovení pr. předpisu] [anonymizováno] znění novel [číslo] Sb., ačkoliv jejich protiústavnost stvrdil Ústavní soud v nálezu z [datum], sp. zn. [ústavní nález]. Známost žalobce je obecně dána výkonem funkce. Byl donucen k „ majetkovému striptýzu.“ Zveřejněné informace o žalobci si navíc každý může volně najít na internetu a dál je šířit. 3. Žalovaná [anonymizováno] svém vyjádření uvedla, že u ní žalobce [datum] uplatnil svůj nárok, který nebyl žalovanou uspokojen. Jako správci [anonymizována tři slova] jí nepříslušelo posuzovat ústavnost zákona. Sporná ustanovení zákona byla nálezem zrušena až dnem [datum], do té doby bylo povinností žalované [anonymizováno] zveřejňovat. 4. Zákonem [číslo] Sb. a [ustanovení pr. předpisu] bylo novelizováno ustanovení [ustanovení pr. předpisu] v tom směru, že každý může nahlížet do [anonymizována dvě slova] u veřejných funkcionářů a zjistit registrované údaje s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci. 5. Citované novelizace byly zrušeny k [datum] nálezem Ústavního soudu z [datum], sp. zn. [ústavní nález], který byl vyhlášen dne [datum]. Nález zrušil ustanovení [ustanovení pr. předpisu] [číslo] Sb. a [ustanovení pr. předpisu], a to uplynutím dne [datum], s odůvodněním, že zveřejňování informací komukoli, anonymně, bez jakékoli žádosti, a to prostřednictvím veřejné datové sítě (internetu) představuje neproporční zásah do práva, neboť je podstatně intenzivnější a zároveň není nezbytný. K naplnění legitimního cíle by postačoval i přístup veřejnosti do [anonymizována dvě slova] na základě žádosti. Ústavní soud odložil vykonatelnost nálezu do [datum], aby tím vytvořil zákonodárci dostatečný časový prostor [anonymizováno] přijetí ústavně souladné zákonné úpravy. 6. Z tiskové zprávy žalované z [datum] soud I. stupně zjistil, že žalovaná v reakci na rozsudek Nejvyššího správního soudu z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], omezila od [datum rozhodnutí] plošný přístup k oznámením veřejných funkcionářů s tím, že údaje v [anonymizováno] budou dostupné pouze na základě individuální žádosti. 7. Ze stanoviska pléna Ústavního soudu ze [datum], sp. [značka automobilu] [anonymizováno] st [číslo], [číslo] Sb. (dále jen„ stanovisko“) vyplývá, že je nutné nahlížet na intertemporální účinky nálezu sp. zn. [ústavní nález] ([číslo] Sb.) tak, že se odvíjejí ex nunc, tj. teprve ode dne, v němž byl nález vyhlášen [anonymizováno] Sbírce zákonů, neboť tento nález výslovně nestanovil jinak (§ 58 odst. 1 in fine zákona o Ústavním soudu). 8. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], platí, že i při informování veřejnosti orgány veřejné moci o jejich činnosti může dojít k porušení práv a ke vzniku újmy, a proto spadají i nezákonnosti při takovém informování, které jednotlivci způsobily škodu, pod nesprávný úřední postup podle čl. 36 odst. 3 Listiny. Je tedy zřejmé, že se v dané věci nejedná o žalobu na ochranu osobnosti, neboť k újmě žalobce mělo dojít při výkonu veřejné moci a OdpŠk je [anonymizováno] vztahu k občanskému zákoníku úpravou speciální. 9. Žalobce se domáhá náhrady nemajetkové újmy, která mu měla být způsobena postupem Ministerstva spravedlnosti při vedení [anonymizována tři slova] podle zákona o střetu zájmů, tedy výkonem veřejné moci. Nárok je tedy po právní stránce nutno posoudit dle [ustanovení pr. předpisu] Aplikace toliko obecné občanskoprávní úpravy odpovědnosti (ochrany osobnosti), v daném případě na místě není (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], jakož i tam označenou prejudikaturu k nemožnosti postupu podle právní úpravy ochrany osobnosti po účinnosti [ustanovení pr. předpisu], kterým byl novelizován [ustanovení pr. předpisu]). 10. Soud I. stupně neshledal existenci odpovědnostního titulu, tj. nesprávného úředního postupu [anonymizováno] smyslu [ustanovení pr. předpisu] 11. Žalovaná, jakožto subjekt spravující [anonymizována tři slova] dle zákona o střetu zájmů vystupuje v pozici orgánu moci výkonné. V době do [datum] postupovala dle platných a účinných právních předpisů, konkrétně podle § 14b odst. 1 a), b) a c) zákona o střetu zájmů. Orgán moci výkonné nemá, na rozdíl od moci soudní, žádné zákonné zmocnění k tomu, aby v případě, že by dospěl k závěru o protiústavnosti konkrétní zákonné úpravy, podle této ze své vůle nepostupoval. 12. I činnost žalované v období od [datum] do [datum], kdy fakticky přestala [anonymizováno] plošně zveřejňovat, není nesprávným úředním postupem, a to s odvoláním na stanovisko Ústavního soudu sp. [značka automobilu] [anonymizováno] [číslo]. Ke zrušení právního předpisu dochází s účinky ex nunc, tedy zde až dnem [datum]. 13. Pokud jde o přímou aplikaci [anonymizováno] základních práv a svobod (čl. 7 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 Listiny základních práva svobod), případně čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, uzavřel soud I. stupně, že žalovaná sice zasahovala do ústavně zaručených práv žalobce na soukromí a informační sebeurčení, avšak naplňovala tím i hlavní cíl zákona o střetu zájmů, kterým je kontrola veřejnosti nad transparentním výkonem veřejné správy. Postup žalované tak obstojí i v testu přiměřenosti a nelze jej ani z tohoto pohledu shledat nesprávným. 14. Vzhledem k tomu, že není dána již jen první podmínka vzniku odpovědnosti [anonymizováno] za škodu, byla žaloba zamítnuta. 15. Náhradu nákladů řízení soud I. stupně přiznal úspěšné žalované dle § 142 odst. 1 o. s. ř.. Žalovaná má nárok dle § 151 odst. 3 o. s. ř. na paušální náhradu hotových výdajů podle [ustanovení pr. předpisu], [anonymizováno] výši [částka] za každý z následujících úkonů - vyjádření k žalobě, přípravu k jednání a účast při jednání, tedy [částka]. 16. Uvedený rozsudek napadl včasným odvoláním žalobce. Zrekapituloval podstatu předmětu sporu a svou žalobní argumentaci. Citoval závěry Ústavního soudu vyjádřené v nálezu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], na jejichž základě Ústavní soud zrušil § 14b odst. 1 písm. a), b) a c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Zopakoval, že stát na základě novely zákona o střetu zájmů provedené [ustanovení pr. předpisu] zveřejňoval v [anonymizována tři slova] citlivé informace soukromého charakteru plošně. Za nepřijatelný označil závěr soudu I. stupně, že nedošlo k žádné újmě na straně žalobce. Skutečnost, že několik let„ volně pluly internetem“ citlivé osobní údaje žalobce a každý si je mohl anonymně stáhnout, je přímou pozvánkou k neoprávněnému nakládání s takovými údaji. Ostatně právě okolnost možného vzniku újmy vedla Ústavní soud ke zrušení předmětné zákonné úpravy. Ústavně zaručená práva (zde na ochranu soukromí) jsou přímo aplikovatelná. Stát za porušení tohoto práva nese odpovědnost, jinak by došlo k vyprázdnění pojmu přímé aplikovatelnosti. Za situace, kdy žalovaná byla schopna učinit opatření k umožnění přístupu k podaným oznámením jen na základě individuální žádosti k datu [datum], není zřejmé, proč tak neučinila bez zbytečného odkladu již po vydání nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález] v březnu či nejpozději v dubnu [rok]. Listina základních práv a svobod obsahuje přímo aplikovatelné články 7 a 10 odst. 3. Žalobce se rovněž dovolával aplikace občanského zákoníku, ochrany osobnosti (§ 81 odst. 2, § 90 a § [číslo] a § [číslo]). Došlo k porušení ústavně zaručeného práva žalobce na ochranu soukromí v podobě práva na informační sebeurčení. I stát stíhá odpovědnost jako kterýkoliv jiný subjekt práv. Je nepřijatelné, aby porušování ústavně zaručeného práva bylo limitováno normou práva jednoduchého, zde zákonem č. 82/1998 Sb. Žádný zákon nemůže limitovat ochranu před porušením ústavních práv. Nelze se odvolávat na to, že újma vznikla při legislativní činnosti, za kterou stát neodpovídá. Za neakceptovatelné označil odvolávání se na odloženou vykonatelnost uvedeného nálezu Ústavního