15 CO 434/2021-272 — Městský soud v Praze

1. Výrokem I. napadeného rozsudku soud prvního stupně zastavil řízení ohledně části žaloby, kterou se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Výrokem II. zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení. Výrokem III. uložil žalobci zaplatit žalované náklady řízení ve výši [částka]. 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce původně na žalované domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako náhrady škody, která mu měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu právního předchůdce žalované - [anonymizováno 6 slov] (dále jen„ [anonymizováno]“ nebo též jen„ [anonymizováno]“). Dle žalobce měl tento nesprávný úřední postup spočívat v tom, že [anonymizováno] nekonal tak jak měl, když bezprostředně po kontrole provedené v [ulice] stavební záložně [obec] (dál jen„ [anonymizováno]“) nevydal rozhodnutí, jímž by zamezil [anonymizováno] v další činnosti. Dále pak pochybil v tom, že jmenoval nuceného správce [anonymizováno]. Pokud by [anonymizováno] postupoval v souladu se zák. č. 87/1995 Sb., žalobce by v červnu 1999 nevložil své prostředky do [anonymizováno] a škoda by mu nevznikla. 3. V průběhu řízení vzal žalobce ohledně částky [částka] s příslušenstvím žalobu zpět, a soud v tomto rozsahu řízení zastavil. 4. Žalovaná potvrdila, že žalobce u ní nárok na náhradu škody uplatil k předběžnému projednání dne [datum]. Žalovaná však jeho nárok neuznala a neodškodnila jej. Vznesla námitku promlčení s tím, že žalobce se o vzniku škody a o tom, kdo za ni odpovídá, dozvěděl nejpozději dne [datum], kdy v obchodním věstníku bylo publikováno rozvrhové usnesení včetně seznamu věřitel a částek určených k vyplacení. Ačkoli žalovaná dopisem ze dne 10. 7. 201 žalobci sdělila, že jeho nárok neshledala opodstatněným, žalobce podal žalobu v této věci až [datum], tedy po uplynutí subjektivní tříleté lhůty uvedené v § 32 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ Zákon“). 5. Po provedeném dokazování vyšel soud prvního stupně ze zjištění, že žalobce se v únoru [rok] stal členem [anonymizováno]. V [anonymizováno] [rok] uzavřel s [anonymizováno] dvě smlouvy o termínovaném vkladu na celkovou částku [částka], kterou také [anonymizováno] uhradil. [anonymizováno] žalobci vložené finanční prostředky nevrátila. V [anonymizováno] [rok] bylo Městský sudem v [obec] pod sp. zn. [spisová značka] zahájeno konkursní řízení, v němž byl na majetek [anonymizováno] prohlášen konkurs. V [anonymizováno] [rok] konkursní soud rozhodl částečným rozvrhovým usnesením, v [anonymizováno] [rok] byla vyvěšena závěrečná zpráva a dne [datum] bylo vydáno usnesení o schválení konečné zprávy a dne [datum] bylo vydáno rozvrhové usnesení o vypořádání konkursních věřitelů. V rámci konkursního řízení byla žalobci vyplacena částka [částka] a dále částka [částka]. Žalobce u žalované uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy dopisem ze dne [datum]. Žalovaná mu dopisem ze dne [datum] sdělila, že jeho nárok neshledala opodstatněným a proto ho zamítla. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. [spisová značka] soud prvního stupně zjistil, že žalobce [příjmení] [jméno] [jméno] podal proti České republice – Ministerstvu financí žalobu, kterou se domáhal uhrazení škody jež mu vznikla za obdobných okolností tvrzených žalobcem. Tato žaloba byla zamítnuta pro předčasnost, když soud prvního stupně dospěl k závěru, že„ teprve poté, kdy budou vyčerpány všechny zákonné možnosti jednotlivých členů družstevních záložen k tomu, aby uspokojili své nároky ze svého členství proti soukromé právnické osobě, která je za členy přijala, může se žalobce obrátit se svými nároky na stát a žádat na něm náhradu škody, jejíž výše bude teprve tehdy přesně vyčíslitelná.“ 6. Takto zjištěný skutkový stav soud prvního stupně posoudil po právní stránce dle § 13, § 32 odst. 1,2 a § 35 odst. 1 Zákona. 7. Konstatoval, že žalobce se sice v žalobě uvádí, že požaduje odškodnění za imateriální újmu, která mu vznikla nesprávným úředním postupem právního předchůdce žalované, avšak fakticky se domáhá náhrady skutečné škody, stanovené rozdílem mezi skutečně vyplaceným nárokem vůči [anonymizováno] a nárokem, který měl být vyplacen. 8. S ohledem na námitku promlčení vznesenou žalovanou, se soud prvního stupně nejprve zabýval tím, zda žalobcem uplatněný nárok byl promlčen či nikoli. 9. Uvedl, že dle § 32 odst. 1 Zákona se nárok na náhradu škody promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě, a kdo za ni odpovídá. U nároku na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem se uplatní pouze jediná, a to subjektivní promlčecí doba, která počíná běžet okamžikem, kdy poškozený zjistí skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik škody a přibližně i její rozsah. V této souvislosti odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu s tím, že pro počátek běhu této promlčecí doby musí být splněny obě podmínky, tj. vědomost o škodě a dále i vědomost o tom, kdo za ni odpovídá. Naplnění jen jedné z podmínek počátek běhu promlčecí doby nezakládá (k tomu viz blíže např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] nebo sp. zn. [spisová značka]). 10. Pokud jde o vědomost o tom, kdo za škodu odpovídá, zdůraznil soud prvního stupně, že žalobce již minimálně od roku [rok], kdy podal žalobu, jíž vůči státu uplatnil nárok na náhradu, i když tato žaloba byla pro předčasnost zamítnuta, věděl, kdo za jí tvrzenou škodu odpovídá. 11. Ohledně vědomosti o vzniku škody a jejím rozsahu, poukázal soud prvního stupě na to, že žalobce přihlásil svůj nárok za [anonymizováno] do konkursního řízení. Dne [datum] bylo vydáno krajským soudem částečné rozvrhové usnesení, na jehož základě byla žalobci vyplacena částka [částka] a následně dne [datum] bylo v obchodním věstníku publikováno rozvrhové usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], a to včetně seznamu věřitelů a částky určené k vyplacení. Žalobce je v tomto rozvrhovém usnesení uveden pod pořadovým [číslo] se zjištěnou pohledávkou ve výši [částka], a částkou ve výši [částka] stanovenou tímto usnesením k vyplacení žalobci. Žalobce potvrdil, že mu uvedená částka byla zaplacena dne [datum]. Rozvrhové usnesení bylo vyvěšeno dne [datum] i na úřední desce Městského soudu v Praze. [anonymizována dvě slova] toto rozvrhové usnesení doručil podle § 66c odst. 1 a § 30 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, přičemž účinky doručení rozvrhového usnesení vůči žalobci nastaly okamžikem zveřejnění usnesení v obchodním věstníku, tedy dne [datum]. Tímto dnem tak žalobce měl na jisto postaveno (věděl), jaká konkrétní škoda mu v příčinné souvislosti s jím tvrzeným nesprávným úředním postupem vznikla a kdo za ní odpovídá. Tímto dnem tak byly splněny obě podmínky pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby dle § 32 odst. 1 Zákona. Soud prvního stupně dále konstatoval, že podle § 35 odst. 1 Zákona promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. Žalobce nárok u žalované uplatnil dne [datum], žalovaná dopisem ze dne [datum] žalobci sdělila, že neshledala jeho nárok opodstatněným. Promlčecí doba tak neběžela v období od [datum] do [datum] a o tuto dobu se tak tříletá promlčecí doba prodloužila. 12. Žalobce podal žalobu, kterou uplatnil svůj nárok na náhradu škody až dne [datum], tedy po uplynutí promlčecí lhůty dle § 32 odst. 1 Zákona. Soud prvního stupně proto žalobu pro promlčení zamítl. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle úspěchu ve věci s odkazem na § 142 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 1, 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) a ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. 14. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání, v němž namítal, že soud prvního stupně nedostatečně zjistil skutkový stav věci, když neprovedl všechny žalobcem navržené důkazy, na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Žalobce především nesouhlasil se závěrem soudu prvního stupně, ž jeho nárok je promlčen. Poukazoval na to, že v jeho případě bylo již jednáno v [anonymizováno] [rok], kdy v tomto řízní byly učiněny veškeré úkony stanovené zák. č. 82/1998 Sb. Soudy rozhodly o předčasnosti žaloby, avšak současně se vyjádřily k tomu, za jakých podmínek je možné uplatnit nároky na náhradu škody (nemajetkové újmy). V tomto řízení bylo vydáno i stanovisko žalované vydané v zastoupení státu, které nemůže být měněno po celou dobu projednávání daného problému. Dle žalobce byly soudu doloženy veškeré podklady, aby soud mohl věc projednat a rozhodnout. Zamítavá rozhodnutí soudů z roku [rok] pouze posunula okamžik, kdy soud může rozhodnout o majetkové újmě způsobené žalobci. Žádné z těchto rozhodnutí nestanoví, že předložené důkazy jsou neplatné a že musí být znova požadovány. Nevylou